Bilancování činnosti Výboru pro obranu PS PČR

Mandát Poslanecká sněmovny PČR se postupně chýlí ke svému konci, CBAP se v této souvislosti zaměřilo na hodnocení činnosti Výboru pro obranu (v období od listopadu 2013 – únor 2017). Tento materiál navazuje na analýzu z roku 2015, která se zabývala činností výboru v polovině jeho mandátu.

V této analýze jsme se zaměřili zejména na profil jednotlivých členů výboru. Cílem bylo ukázat, do jaké míry jsou poslanci odborně připraveni vykonávat tuto funkci, spolu s tím byla hodnocena také jejich aktivita na půdě Parlamentu. Nyní jsme hodnotili práci poslanců za většinu volebního období a spolu s tím se také podívali, jaké je jejich odborné zázemí v podobě asistentů, kteří pro jednotlivé poslance pracují. Ne každý poslanec má, zcela logicky, dostatečné zkušenosti a znalost bezpečnostní problematiky, je ale na něm, jak si potřebné informace, analýzy a posudky zajistí, aby se mohl kvalifikovaně rozhodovat. Z tohoto důvodu je nutné, aby měl dostatečnou odbornou podporu. O odborné podpoře poslanců se dlouhodobě diskutuje. Každý má prostředky na své asistenty, kteří ale musí vykonávat řadu organizačních a administrativních činností a na odborné věci jim nezbývá tolik času. Výše prostředků na expertní posudky zdaleka nepokryje potřeby a také záleží na tom, jak daný poslanec dokáže s nimi efektivně nakládat.

Celková činnost výboru a podvýborů

Výbor v tomto volebním období řešil řadu zákonů, které měly zásadní vliv na bezpečnostní prostředí naší země. Jednalo se o nejzásadnější změny od roku 2005, kdy byla zrušena povinná vojenská služba. K těm nejvýznamnějším patřil zejména zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti, zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany, zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání a v neposlední řadě nový zákon o službě vojáků v záloze. Na konečnou podobu těchto zákonů měl výbor významný vliv, zejména při novelizaci branného zákona se podařilo zvrátit návrh Ministerstva obrany zavést plošné odvody. Jeho schválená podoba spolu s novým Zákonem o službě vojáků v záloze vytvořily podmínky pro zkvalitnění obranyschopnosti naší země.

Dále byly novelizován zákon č. 153/ 1994 Sb., o zpravodajských službách ČR, zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, zákon č. 181/ 2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti.

Výbor aktivně nevystupoval pouze při schvalování zákonů, ale přicházel i s návrhy při schvalování rozpočtu Ministerstva obrany. Často to byli právě poslanci, kteří předkládali návrhy na jeho zvýšení. Naposledy pro rok 2017 požadovali navýšení v řádu několika miliard. Ministerstvo obrany, ale většinou nabízení prostředky spíše odmítalo s argumentací, že není reálné je bezprostředně utratit.

Poslanci VO v této souvislosti dlouhodobě kritizují resort obrany, že nedokáže efektivně čerpat přidělené finanční prostředky. Zejména v současné době, kdy po rozpočtových škrtech v minulém období, kdy se výrazně omezily nákupy, je nutné obměnit a modernizovat techniku a vybavení. I když Podvýbor pro akvizice doposud zasedal celkem čtnáctkrát, nejsou poslanci mnohdy informováni ze strany představitelů resortu o klíčových akvizicích.

Uvedená situace je odrazem mnohdy nekoncepčních kroků resortu. Příkladem je v roce 2015 přijatá a vládou schválená Koncepce výstavby AČR, které obsahuje základní cíle výstavby ozbrojených sil a spolu s tím definuje oblasti modernizace a nábor vojenského personálu. Tato Koncepce je ale v současné době už „mrtvým dokumentem“, neboť AČR se řadou jejích závěrů dnes už neřídí. Ukázkou toho je aktualizovaná Obranná strategie, podle které by měly Ozbrojené síly být v budoucnu na větších počtech, než je plánováno v Koncepci výstavby AČR. Výbor pro obranu za účelem zlepšení koncepční práce zřídil Podvýbor pro obrannou a bezpečnostní politiku a strategické koncepce ČR, který se v průběhu volebního období několikrát sešel.

Obecně lze říci, že jednotlivé podvýbory byly v tomto funkčním velmi aktivní. Pokud bychom jejich činnost srovnali například s podvýbory Zahraničního výboru, kde se Podvýbor pro styky s krajany sešel jednou a u Podvýboru pro rozvojovou spolupráci dokonce žádný záznam o schůzce není, můžeme říci, že podvýbory VO jednaly vcelku intenzivně.

 

Činnost jednotlivých poslanců

Úroveň aktivity jednotlivých poslanců souvisí s mírou jejich zkušenosti z parlamentní práce. Poslanci, kteří jsou v Poslanecké sněmovně delší dobu jsou i více aktivní, i když to nemusí platit ve všech případech. Nejaktivnějšími poslanci Výboru pro obranu ve vztahu k interpelacím s bezpečnostní problematikou jsou J. Černochová, A. Seďa a V. Klučka. Pokud jde o vystoupení ve sněmovně, tak jsou to jednoznačně J. Černochová, I Gabal a A. Seďa. Četnost interpelací, především těch, které se vztahují k problematice obrany, je spojena i s tím, zda strana, které je poslanec členem, má v čele daného resortu svého ministra. Je proto logické, že poslanci hnutí ANO interpelovali svého ministra (M. Stropnického) velmi zřídka. Nejvíce interpelací k bezpečnosti zaznělo z úst J. Černochové z ODS, která vznesla interpelace k prioritám resortu ministerstva obrany, k personální situaci v AČR, ve věci úspor v resortu MO, k prodejům nepotřebného majetku, k novelizaci branného zákona, k nákupům na ministerstvu obrany, k muničním skladům, ve věci výroků o NATO, ve věci obnovy kasáren Rakovník, ve věci pochybného úkolování tajných služeb, ve věci náboru do armády. Paní poslankyně byla aktivní i v mezinárodně politické oblasti. Na základě její iniciativy přijala poslanecká sněmovna usnesení, ve kterém odmítla rezoluci UNESCO k památkám ve východním Jeruzalémě, kterou navrhly arabské země, a která podle Izraele opomíjí tisíciletý vztah Židů k městu.

Dalším aktivním poslance byl A. Seďa (ČSSD), který interpeloval ministra Stropnického ve věci vojenských škol, přepravních kapacit AČR, kontroly uskladněné munice, ve věci výbuchu muničního skladu, ve věci zodpovědnosti MO za stav ve Vrběticích, ohledně zatýkání na MO, ve věci bezpečnostní strategie ČR, ohledně ostrahy munice, apod. V. Klučka z ČSSD, vznesl na adresu svého koaličního ministra rovněž několik interpelací, jednalo se například o vojenské školy, přepravní kapacity AČR, kontrolu uskladněné munice, situaci ve Vrběticích a bezpečnostní strategii ČR. Uvedená situace je důkazem, tak jak tomu bylo i v první polovině volebního období, že ČSSD má dlouhodobě řadu výhrad k jednotlivým krokům svého koaličního partnera na Ministerstvu obrany.

Aktivita poslanců ale vyžaduje, aby disponovali patřičným odborným zázemím. Pokud bychom se podívali, kteří asistenti pracují pro jednotlivé poslance, tak můžeme konstatovat, že kvalita asistentů je přímo úměrná aktivitě a kvalitě práce poslanců. Poslanci, kteří jsou nejvíce „vidět“, mají také kvalitní asistenty a odborný servis. Paní poslankyně Černochová má za svého asistenta, F. Šulce, který dlouhodobě pracoval ve vysoké funkci na MO ČR a je bezpečnostním expertem. B. Chalupa má za své asistenty bývalého generála Pilce, který krátce vedl Vojenské zpravodajství a byl náčelním vojenské kanceláře prezidenta republiky. I přesto, že z této funkce musel odejít z důvodu ztráty bezpečnostní prověrky, jedná se o vojenského profesionála. Druhou otázkou ale je, zda je vhodné, aby za této situace pracoval právě pro poslance Výboru pro obranu, který předsedá podvýboru pro akvizice a je členem Stálé komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů a Stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství. Dalším asistentem pana poslance Chalupy je A. Kopřiva, který je bývalý komisař vojenské policie. Ivan Gabal má za asistenta T. Ryzu, který působil v centru Pro studium diplomacie a politiky a v Politologickém klubu FSV.

Asistenti u ostatních poslanců mají v oblasti bezpečnosti menší nebo téměř žádné zkušenosti.

Je nesporné, že v průběhu volebního období došlo v oblasti bezpečnosti k zásadním změnám, které byly zapříčiněny celkovou bezpečnostní situací. Výbor pro obranu v této oblasti sehrál významnou roli. I když v čele výboru je poslanec za nejmenší parlamentní stranu, který bohužel patří k těm méně aktivním poslancům, stal se tento výbor významným a konstruktivním oponentem resortu obrany. Z tohoto pohledu lze činnost výboru hodnotit pozitivně. Intenzita zapojení poslanců do tohoto procesu je ale různá. Aktivní roli v něm hrají koaliční poslanci I. Gabal a A. Seďa. Poslanec za ANO B. Chalupa sice (logicky) neinterpeluje svého stranického ministra, ale předsedá podvýboru pro akvizice, který měl zatím, co do četnosti, nejvíce schůzí v porovnání s ostatními podvýbory VO.  Z opozičních poslanců je nejvíce aktivní J. Černochová z ODS, co do počtu interpelací, ale i do počtu mediálních výstupů k jednotlivým problémům rezortu obrany.

Vzniká tak poněkud paradoxní situace, kdy hnacím motorem na poli obrany a bezpečnosti jsou naši zákonodárci a odpovědný resort je takříkajíc o krok pozadu. Nová vláda, která vzejde z podzimních voleb, by se měla z této situace poučit a v exekutivní rovině lépe přistoupit, jak personálně, tak i koncepčně k řešení otázek obrany.

Autor: Tomáš Kolomazník, Jana Bandurová, CBAP

1655