Ruský plynárenský trh a společnost Gazprom

Stručná politicko-ekonomická analýza zahraniční společnosti.

O strategických rozhodnutích a politice hlavních státních energetických společností (Gazprom, Rosněfť) rozhoduje osobně prezident Vladimir Putin, který tato rozhodnutí svěřuje k realizaci bývalému vicepremiérovi pro energetiku Igoru Sečinovi, který si i po svém odvolání z této funkce uchoval rozhodující vliv na praktickou realizaci energetické politiky (navíc byl záhy po svém odvolání jmenován do čela Rosněfti). Vedoucí funkce ve státních energetických společnostech zastávají osobní přátelé Vladimira Putina (v případě Gazpromu se jedná o Alexeje Millera, Valerije Golubjeva ad.), přičemž největší zisky vykazují soukromé energetické společnosti, kontrolované rovněž přáteli Vladimira Putina (Surgutneftegaz, Gunvor). Gazprom těží zhruba 80 % ruského zemního plynu a vlastní přes dvě třetiny plynových zásob.

Má faktický monopol na manipulaci s domácí sítí plynovodů, které dodávají plyn do všech ruských regionů, států SNS a více než 25 evropských států. Domácí ceny začínají být postupně liberalizovány, nicméně tento proces je velmi pomalý a ceny stále nedosahují tržní úrovně (k plné liberalizaci by mělo dojít v roce 2014, ale není vyloučeno další oddálení z důvodů obav ze sociálních dopadů tohoto kroku). Gazprom má monopol na přepravu zemního plynu, nikoliv však na jeho těžbu. Tady začíná nabývat na síle soukromá společnost Novatek, spojená se jmény Gennadije Timčenka a Leonida Michelsona (viz níže).

Strategie Gazpromu

• Vybudování pozice globálního energetického hráče: ekonomická expanze na evropské trhy (ovládnutí 30 % evropského trhu do roku 2030) a otevření nových trhů mimo evropský kontinent.
• Zisk nových trhů (zejména ve východním směru pomocí vstupu na nové trhy v Asii).
• Budování nových plynovodů pod mořem k posílení pozice na evropském trhu a překonání konkurenčních projektů (South Stream namísto Nabucca).
• Rozvoj zkapalněného zemního plynu (kromě Sachalinu-II).
• Rozpracování nových nalezišť v Arktice (Jamal, Štokman), východní Sibiři (Kovykta, Čajandinskoje) a dálném východě (Sachalin).
• Stavba podzemních zásobníků (do roku 2015 Gazprom plánuje investovat 200-30ln. Euro do budování podzemních zásobníků s kapacitou 5 mld. m³).

Poslední vývoj a prognóza

• Na rok 2012 byly schváleny investice do společnosti v hodnotě 26 miliard dolarů, ale je možné že toto číslo naroste až na 35 miliard USD.
• Čistý zisk společnosti za rok 2011 tvořil 155 mld. USD (v roce 2010 118,4 mld. USD).
• Do evropských zemí by se mělo dovézt 154 mld. m³ (více než o 4 miliardy ve srovnání s rokem 2010), střední ceny exportu by měly dosáhnout 415 dolarů/1000 m³.
• Těžba zemního plynu by měla v roce 2012 dosáhnout okolo 513 mld. m³ a nebude růst ve srovnání s předchozími lety.
• Nepředpokládá se oslabení státní kontroly nad Gazpromem ani jeho (částečná) privatizace.
• Gazprom bude i nadále hrát významnou roli v ruské energetické i zahraniční politice, ačkliv není vyloučeno rozdělení společnosti na těžební a přepravní část. Tím by se mohla připustit účast zahraničních investorů na těžbě (s podmínkou importu nutných technologií) a/nebo domácích soukromých plynárenských těžebních společností, kontrolovaných přáteli Vladimira Putina (viz Novatek).

Profil: Novatek

• Po Gazpromu největší těžařská plynárenská společnost v Ruské federaci: v roce 2011 vytěžila 53,54 mld. m³ (přes 6 % ruské těžby) a zabezpečuje 10 % dodávek na ruský trh.
• Společnost disponuje zásobami 1 321 mld. m³ zemního plynu.
• Zisky za rok 2011 dosáhly téměř 6 miliard USD.
• Hlavní naleziště Novateku se nacházejí v Jamalo-Neněckém autonomním okruhu (JMAO) a na západní Sibiři (Jurcharovskoje, Vostočno-Tarkosalinskoje a Chančejskoje).
• Rating Novateku agentur Standard & Poor’s a Fitch Ratings je BBB- (stabilní).
• Velmi silné administrativní zdroje: partnerem Novateku, členem představenstva společnosti a držitelem zhruba 23 % akcií je Gennadij Timčenko – Putinův přítel, žijící trvale ve Švýcarsku s majetkem údajně okolo 25 miliard dolarů (podle ruského RBK Daily). S Putinem Timčenko údajně sloužil v KGB. Timčenko je spoluvlastníkem ropné zprostředkovatelské společnosti Gunvor, která se během Putinovy vlády zařadila mezi tři největší společnosti svého druhu na světě.
• Kromě Timčenka má velmi velký vliv ve společnosti a celkově v ruské energetice další člen představenstva Leonid Michelson (a držitel více než 30 % akcií, celkově vlastnící majetek v hodnotě údajně přes 13 miliard dolarů), který má ambice stát se jedním z lídrů plynárenského trhu (mimo jiné působil na vedoucí pozici v Timčenkově Strojtransgazu). Další zajímavostí je přítomnost osob v představenstvu, které mají vazby na Gazprom nebo v Gazpromu přímo pracují: Burckhardt Bergmann (bývalý šéf německého gigantu Ruhrgaz A.G. a člen představenstva Gazpromu), Andrej Akimov (viz níže) a Kirill Selezněv (viz níže).

Mocenské vztahy uvnitř Gazpromu

• Gazprom je veden Alexejem Millerem, Putinovým přítelem z dob jeho působení na petrohradském magistrátu. Klíčové otázky včetně jmenování náčelníků jednotlivých oddělení kontroluje osobně Vladimir Putin, proto se uvnitř společnosti neobjevují znepřátelé politické kliky (s ohledem na politický význam společnosti) či napojení na jednotlivé vlivné politiky.
• Představiteli státu v představenstvu Gazpromu jsou kromě Millera vicepremiér Viktor Zubkov, bývalý ministr energetiky Igor Jusufov, předseda představenstva Gazprombanky Andrej Akimov, bývalý ředitel Ruského majetkového fondu Farit Gazizullin a rektor Akademie národního hospodářství Vladimir Mau.
• Top-management Gazpromu se dělí na „politické“ vedení, zajišťující podporu státního vedení a technické administrátory, zajišťující jeho technický chod.
• Politické křídlo vede Alexej Miller a přímou účast na projektech ze strany vlády přijímá ministr obchodu a průmyslu Viktor Christěnko. K této politické skupině osobních přátel Alexeje Millera z Petrohradu se řadí Kirill Selezněv (člen představenstva, vedoucí Oddělení marketingu, generální ředitel Mežregiongazu), Dmitrij Archipov (vedoucí oddělení vnitřního auditu a kontroly nad finančními aktivitami dceřinných společností a organizací aparátu správy Gazpromu), Alexandr Medvěděv, Michal Sereda (zástupce předsedy správní rady), Jelena Vasiljeva (zástupce předsedy správní rady)a Alexandr Bespalov (náčelník Oddělení pro informační politiku).
• Neformální „technické křídlo“ vedl až do prosince 2011 Alexandr Ananenkov (společně s ním byli tedy z funkcí odvoláni Viktor Iljušin– náčelník oddělení pro vztahy s vládou a Olga Pavlova – náčelník pro správu majetku), na jeho místo usedl Vitalij Markelov (zabývající se dříve přepravou plynu, bývalý ředitel Gazprom Transgaz Tomsku, který v červnu 2012 v gazpromovské hierarchii ještě povýšil).
• Velmi vlivní v Gazpromu jsou tzv. „silovici“ – bývalí pracovníci zpravodajských služeb (především KGB/FSB), kteří se dost často překrývají s Millerovým „politickým křídlem“. Mezi tyto „siloviki“ se řadí: Valerij Golubjev (zástupce předsedy správní rady), Alexandr Medvěděv (zástupce předsedy správní rady, generální ředitel Gazprom Exportu), Alexandr Kozlov (zástupce předsedy správní rady Gazpromu), Sergej Chomjakov (zástupce předsedy správní rady, generální ředitel bezpečnostní služby Gazpromu)a Andrej Akimov (člen představenstva, zastává vedoucí funkci v Gazprombance a Novateku).
• Přímo Putinovi se údajně podřizuje Andrej Kruglov (zástupce předsedy správní rady Gazpromu, náčelník finančně-ekonomického oddělení), který má být chráněncem Putinova přítele Matthiase Warniga a podle některých zdrojů se zabývá citlivými finančními schématy pod přímým Putinovým dohledem.
• Práci se státními orgány se v Gazpromu věnuje Valerij Golubjev, Vlada Rusakova (člen představenstva, šéf Oddělení pro rozvoj), Sergej Pankratov (zástupce náčelníka Oddělení pro strategické plánování) a Oleg Savčenko (zástupce náčelníka Oddělení pro vzájemnou činnost s orgány státní moci politickými stranami a společenskými organizacemi).
• Za zájmy Gazpromu v dalších státních orgánech lobbuje bývalá vysoká managerka Gazpromu právnička Fanuza Arslanova, která od roku 2010 působí jako zástupce gubernátora surovinově bohatého Chanty-Mansijského autonomního okruhu, zkráceně CHMAO (považována za jednoho z nejlepších ruských lobbistů). Gubernátorem CHMAO je Natalja Komarova, která dříve působila ve Státní dumě, kde rovněž lobbovala za Gazprom. Spřátelily ještě, když Komarova pracovala v dceřiné společnosti Gazpromu Urengojgazprom.
• Ve Státní dumě zájmy Gazpromu lobbují Jurij Lipatov (první zástupce předsedy Výboru pro energetiku) a vícepředseda dumy Valerij Jazev (od června 2012 první místopředseda Výboru nerostné suroviny a ekologické zacházení s přírodou)

Profil: Top manažeři

Alexej Miller je nejvlivnějším top-managerem či podnikatelem v energetickém sektoru. Mezi velmi vlivné postavy ruského energetického komplexu patří hned dva další top-manageři Gazpromu – Alexandr Mevěděv a Valerij Golubjev. Podle neoficiálních údajů byl Alexandr Medvěděv do rozpadu SSSR spolupracovníkem KGB pod krytím sovětských zahraničních bank. Udržuje dobré vztahy s Putinovými přáteli Igorem Sečinem (vicepremiér pro energetický komplex) a Michailem Fradkovem (šéf zahraniční rozvědky SVR). V Gazpromu nahradil ve své funkci Jurije Komarova. Má se jednat o poměrně samostatnou postavu, kontrolující zahraniční finanční toky. Valerij Golubjev sloužil v KGB a později s Putinem pracoval na petrohradském magistrátu. Putinovi v té době zařídil koupi bytu v prestižní Vasiljevské čtvrti a později se oženil se sestřenicí bývalého šéfa FSB (a dnes tajemníka Rady bezpečnosti RF) Nikolaje Patruševa. V Gazpromu řeší otázky vzájemných vztahů se státními orgány. Disponuje rozsáhlými vazbami uvnitř mocenských elit. V letech 2002-2003 byl členem Rady federace.

Další analýzy a informace mohou být poskytnuty na požádání. V případě Vašeho zájmu se obraťte na naši emailovou adresu info@cbap.cz.

Autor: CBAP 2012; Foto: CBAP 2012

1396