Hrozba jménem Boko Haram v Nigérii

Islamistická teroristická sekta Boko Haram operující v Nigérii má na svědomí další krvavé masakry na severovýchodě země. Útoky v posledních letech nabývají na intenzitě a neschopnost politických elit řešit tuto narůstající hrozbu je zásadním bezpečnostním problémem dnešní Nigérie.

Boko Haram od roku 2009 převážně na severovýchodě země napadá s narůstající pravidelností nigerijskou policii, armádu, školy, církevní instituce a jiné civilní cíle. Za poslední desetiletí tak má na svědomí několik desítek tisíc obětí. Sekta čím dál tím více získává převahu nad ozbrojenými silami Nigérie a hrozí expanze do dalších oblasti. Aktivity Boko Haram v posledních letech způsobily úprk kolem 250 tisíc obyvatel ze svých domovů, což se v historii nigerijského státu nikdy předtím nestalo. Více jak 3 milióny lidí ve třech státech Nigérie – Borno, Yobe a Adamawa, pak prožívají humanitární krizi.

Pozadí Boko Haram

Sekta Boko Haram – “Jama’atu Ahlis Sunna Lidda’awati Wal-Jihad” („Lidé oddaní šíření učení proroka a džihádu“), vznikla v roce 2002 v hlavním městě severovýchodního státu Borno, v Maiduguri. Za jejího zakladatele se považuje Mohammed Yusuf, vůdce skupiny radikální islamistické mládeže v devadesátých letech. Cílem této sekty je ustanovení ryze muslimského státu v Nigérii, státu, který by byl založený na striktním výkladu práva šária, které bylo od roku 1999 zavedeno ve třetině spolkových zemí Nigérie.

Nigérie je téměř rovnoměrně rozdělená mezi muslimy na severu a křesťany na jihu. Na obou stranách jsou však křesťanské či muslimské menšiny, což způsobuje neshody mezi oběma etniky. Boko Haram neútočí na konkrétního nepřítele, nýbrž na toho, kdo odmítá jejich názory. Je jedno jestli je muslim, či křesťan. Přesto jsou útoky převážně namířené vůči křesťanům, což dokládá i fakt, že před zahájením útoků sekta vyzvala všechny křesťany k odchodu ze severu země.

Někteří experti zdůvodňují útoky Boko Haram hluboce zakořeněnou vládní korupcí, zneužíváním bezpečnostních sil a rozšiřující se regionální disparitou v již zbídačené zemi. V Nigérii se každým rokem prohlubuje propast mezi chudým a bohatým obyvatelstvem, která je způsobená ze značné části tím, že veškeré příjmy z těžby ropy získávají elity na úkor regionálního rozvoje.

Radikalizace Boko Haram stupňuje od roku 2009, po mírně kuriózním incidentu, kdy členové této sekty odmítli zákon o nošení helmy na motorce, což následně vedlo ozbrojenému povstání ve státě Bauchi a rozšířilo se do státu Borno, Yobe a Kano. Povstání bylo potlačeno armádou a tento incident si vyžádal více jak 800 mrtvých. Taktéž přímý přenos popravy zakladatele sekty Mohammeda Yusufa,byl spouštěčem začátek série sebevražedných bombových útoků i atentátů.

Po smrti zakladatele Mohammeda Yusufa se sekta rozvětvila do několika frakcí a dnes operují v mnoha oblastech Nigérie, dokonce v jiných afrických státech, jako je Kamerun, Niger či Mali. Zvěrstva, jako popravy řidičů nákladních automobilů řetězovou pilou, nebo několik desítek ve spánku usmrcených studentů zemědělské vysoké školy v roce 2013, ukazují na zvyšující se radikalizaci Boko Haram a značně pravděpodobný vliv Al-Káidy.

Jak se k tomu staví prezident a nigerijská vláda?

Prezident Goodluck Jonathan je v úřadu od roku 2010. Od jeho zvolení útoky Boko Haram eskalují. Co prezident dělá proto, aby zastavil kruté vraždění nevinných lidí? Zatímco v hlavním městě Abuja panuje relativní klid, prezident proti útokům na severovýchodě země nijak výrazně nezasahuje. Hlavním problémem je, že Boko Haram je nyní lépe vyzbrojené než nigerijská armáda, která ztrácí schopnost útokům účinně bránit. Podle očitých svědků proběhla řada masakrů civilistů ze strany Boko Haram bez jakékoli pozornosti nebo reakce armády, či bezpečnostních složek.

Prezident a jeho lidé se spíše snaží setřást břemeno odpovědnosti. Z podněcování bojů viní vlivně politiky ze severu země, čímž se snaží o jejich poškození. Je ale k zamyšlení, jestli jsou tito politici schopni obrátit se proti svým lidem a rodinám, nebo tolerovat rozvrácení země jen za cenu toho, aby ukázali, že nemají prezidenta v oblibě.

Nigerijská vláda tvrdí, že utratí miliardy nigerijských nair za bezpečnost. Proč potom zabíjení na denním pořádku? Nigérie je obdarována obrovským minerálním a ropným bohatstvím, ale velká část tohoto bohatství končí v rukou elit. Takto obrovská korupce má však fatální dopady na obyvatele Nigérie a jejich bezpečnost.

Útoky Boko Haram jsou důsledkem dlouhodobého selhávání vlády a zločinů páchaných elitami. Je povinností prezidenta a vlády udělat všechno proto, aby ve všech 36 státech Nigérie byla udržena bezpečnost.

Autor: Jana Bandurová

2524