Proč se zahraniční bojovníci přidávají k IS?

Propaganda Islámského státu je co do obsahu a cílových skupin orientována na potenciální zahraniční bojovníky. Důležité zprávy jsou vydávány v angličtině, francouzštině a němčině a následně překládány také do ostatních jazyků jako je ruština, indonéština nebo urdu.

Profil zahraničního bojovníka

Zahraniční bojovníci tak tvoří významnou část jednotek a bývají využíváni pro ty nejbrutálnější akce a rovněž významně přispívají k radikalizaci a zvýšené brutalitě povahy konfliktu. Důvodem je, že většina lidí, která přijde bojovat ve prospěch IS ze zahraničí, je mnohem více ideologizovaná, než místní rebelové.

Nejdůležitější otázkou spojenou s IS a obecně konfliktem v Iráku a Sýrii je, kolik zahraničních bojovníků se v tomto konfliktu nachází, odkud pocházejí a co budou dělat po tom, až dojde k ukončení bojových akcí?

Z důvodů vysokého nebezpečí, které hrozí jak žurnalistům, tak agentům rozvědky v oblasti bojů, je téměř nemožné na tuto otázku zodpovědět. Téměř všechny dostupné informace jsou pouze odhady, a to platí jak pro otevřené zdroje, tak zřejmě i pro zpravodajské služby.

Podle informací Rádia Svobodná Evropa bojuje v Sýrii a Iráku 17 000 až 19 000 bojovníků, a i tento odhad je pravděpodobně příliš nízký. Většina z těchto bojovníků pochází z Blízkého východu a severní Afriky, zejména Tuniska a Saúdské Arábie. Zbytek přišel téměř z celého světa, včetně bývalých sovětských republik a také ze Spojených států. Odhady o počtu Američanů bojujících za ISIS jsou do značné míry nekonzistentní, hovoří se o 30 až 40 Američanech, kteří jsou propojeni s džihádisty v Sýrii a Iráku. Typický zahraniční džihádista je muž ve věku 18 až 29 let, a také není neobvyklé spatřit 15 – 17 leté bojovníky, mnoho z nich jsou čerstvými konvertity.

Psychologické faktory

Další otázkou je, proč jednotlivci cestují do zahraničí, aby tam bojovali v cizí válce? John Horgan, ředitel Centra pro terorismus a bezpečnostní studia při University of Massachusetts, uvádí že “čtyři dekády psychologického výzkumu nedokázaly na otázku kdo a za jakých okolností se stane teroristou zatím odpovědět.” Horgan zmiňuje vnější a vnitřní motivy. Vnější motivy extremistů se týkají konkrétních situací, jako například ozbrojeného konfliktu nebo genocidy, obvykle ale ne bezvýhradně zahrnující oběti z etnické, náboženské či jiné skupiny potencionálního bojovníka. Vnitřní motivy vycházejí z potřeb nebo tužeb daného jednotlivce ve vztahu k předpokládaným benefitům z členství v extremistické skupině, jako je například pocit začlenění, útěk k nové identitě, dobrodružství nebo peníze. Tradičně je pro džihádisty jednou z vnitřních motivací i příslib náboženských odměn, typicky v podobě „vstupu do ráje.“ Ale pro mnoho z nich nejsou tyto náboženské motivy dostačující a podle aktivity některých bojovníků na sociálních sítích se častým motivem stává jen samotné dobrodružství.

Co se týče propagandy ze strany ISIS, ta se po vyhlášení “chalifátu” rozrostla o nové téma, spojené zejména s otázkami jakou společnost plánuje vybudovat. Ve své první řeči se Abú Bakr al-Baghdadi obrátil na odborníky v různých oblastech a vyzýval je, aby dorazily do”země islámu” a pomohli ji budovat. Následně se na internetu objevily dokumenty o bojovnících v řadách IS, například dokument Pár vyvolených.

Nový vzorec teroru

Podporovatelkami IS jsou také ženy. Analýza sociálních sítí napojených na ISIS na Twitteru odhalila stovky uživatelů, identifikovaných jako ženy, které pomáhají šířit teroristickou propagandu. Mezi ženy, které chtějí pomocí náboru na internetu přilákat další, patří například Al Khansa, která převzala jméno známé islámské básnířky a dlouhodobě působí na různých fórech nebo Aqsa Mahmood, teenagerka z Glasgowa, která šířila zprávy IS napříč svými sociálními sítěmi a nabádala ostatní dívky k připojení se k džihádistům. Tomuto náboru podlehly stovky mladých žen, které byly zlákány do Sýrie a Iráku, ale jsou mezi nimi dívky z arabských zemí ale i ze Západu.

IS nepřevzal model Al-Káidy, ve kterém nejprve naberou bojovníky a postupem času je radikalizují. Právě naopak, se svým mediálním mixem násilí a utopických idyl získává podporovatele zejména z řad lidí, kteří již jsou na „počátku ideologické radikalizace“ nebo jsou k ní náchylnější. V momentě, kdy se tito bojovníci dostanou do Iráku a Sýrie, jsou vystaveni prostředí traumatického stresu, sexuálního násilí, otroctví, genocidy a smrti či mučení ve formě veřejné zábavy, což je dovede k úplné radikalizaci.

IS vytvořil nový vzorec radikalizace – smíchání brutálního násilí a iluze stability a důstojnosti. Kombinace agresivní mediální kampaně a důraz na sílu se ukázal být nadmíru efektivní a IS dokázal do svých řad nabrat přinejmenším desetitisíce horlivých podporovatelů. Otázkou je, zda dokáže dlouhodobě udržet všechny elementy radikalizace ve shodě a zda v konečném důsledku nepovedou tyto metody k znepřátelení jejích hlavních podporovatelů.

Autor: Branislav Mičko

 

1117