Indonéský boj s Islámským státem

Indonésie je nejlidnatější muslimskou zemí světa, která je především známá svým velmi tolerantním pojetím islámu. Se vznikem a rozmachem Islámského státu je však Indonésie nucena podniknout preventivní opatření, která zamezí pronikání extrémistické ideologie Islámského státu do indonéské společnosti.

Co se týče většinové indonéské muslimské společnosti, tak vůdči Islámskému státu převládá odpor. Ten je zapříčiněn hlavně dobrou mediální prací. Média celkem solidně informují o zločinech, které IS provádí jako jsou zabíjení muslimů a nemusimů nebo ničení starověkých památek. Tyto informace vyvolávají v indonéské společnosti velké pobouření a výzva vůdce IS, aby se Indonésané  připojili k Chálifátu, se setkala s marginální podporou.

Tento pohled indonéské společnosti je navíc zcela v konsenzu s vládní politikou a také s hlavními muslimskými organizacemi. Nechuť k Islámskému státu například můžeme vysledovat na sociálních sítích jako Twitter a Facebook, kde se muslimové vyjadřují k IS velmi nesouhlasně. Dalším viditelným aktem odmítnutí jsou také transparenty na veřejných místech napříč Indonésií, které odsuzují Islámský stát a  podporují jednotu Indonésie. Je však nutno dotat, že u těchto transparentů panuje podezření, že jsou financovány státem. Vláda tím chce Inodnésanům připomenout hlavně to, že ideologie Islámského státu je proti státní ideologii Pancasila a navíc, že představuje riziko pro náboženskou a kulturní rozmanitost Indonésie.

Indonéská vláda začala Islámskému státu věnovat de facto pozornost od poloviny roku 2014, kdy se na internetu objevilo video, kde Islámský stát vyzývá indonéské muslimy, aby se k němu připojili. Do té doby se dá říci, že indonéská vláda tématu Islámského státu nevěnovala moc pozornosti, což dokládá několik incidentů, které se staly. Například během předvolební kampaně se na několika shromážděních objevily vlajky Islámského státu a skupiny sympatizující s Islámským státem uspořádaly několik náboženských shromáždění po celé Indonésii. Dále jedna skupina nazývající se Sharia Activist Forum uspořádala na jedné islámské univerzitě v Jakartě shromáždění, kde účastníci složili přísahu loajality Islámskému státu. Tento akt vyvolal v indonéské společnosti velké pobouření.

Dalším poněkud nešťastným krokem ze strany indonéského státu bylo obvinění z rouhání editora jednoho časopisu, který vydal komiks, který zesměšňoval Islámský stát. Indonéská policie konala patrně pod nátlakem islamistických skupin, které tento komiks považovaly za urážku Islámu. Dále Islámskému státu vyjádřil podporu bývalý vůdce teroristické organizace Jemaah Islamiyah, Abu Bakar Baashyr. Je však pravdou, že co se týče indonéských islamistických radikálů, tak došlo v tomto případě k jejich rozdělení a Islámský stát podpořila jen část z nich.

Změna vládní politiky tedy nastala až v polovině roku 2014, kdy například indonéský prezident Susilo Bambang Yudhoyono osoudil video s popravou Jamese Foleho a uvedl, že Islámský stát poškozuje islám. Dalším krokem bylo, že velitel indonéských ozbrojených sil oznámil, že jeho úřad je připraven spolupracovat s náboženskými školami Pesantren a zavádět do jejich studijních plánů státní ideologii Pancasila.

Konkrétnější kroky Indonésie podnikla až s nástupem nového prezident Joko Widoda, kdy nový prezident oznámil, že se Indonésie pokusí zabránit cestám indonéských občanů do Sýrie a Iráku. Vláda také mapuje pohyb indonéských občanů na Blízkém východě, zavádí deradikalizační programy do věznic a snaží se spolupracovat s náboženskými organizacemi a náboženskými školami Pesantren. Cílem této spolupráce má být podpora umírněného a tolerantního Islámu. Vláda též přijala také opatření, které zbaví občanství ty Indonésany, kteří se v zahrančí připojí k Islámskému státu. K tomuto kroku se indonéská vláda rozhodla především z toho důvodu, že má již z minulosti špatnou zkušenost s indonéskými dobrovolníky, kteří se v 90. letech vraceli z Afghánistánu a poté zradikalizovali mnoho lndonésanů, což mělo za následek například teroristické útoky v roce na Bali v roce 2002.

K politice indonéské vlády se dále připojily hlavní muslimské organizace.  Muslimští učenci například v roce 2014 odmítli Islámský stát jako organizaci, která poškozuje obraz islámu jako mírumilovného náboženství a vyzvali vládu, aby ideologii Islámského státu zakázala. K této výzvě se také poté připojily dvě největší muslimské organizace Huhammadyah a Nadhatul Ulama, které vydaly prohášení ve stejném duchu.

Dalším výrazným faktorem, který přispívá k prevenci islámského radikalismu, je také dění na politické scéně. Jak se totiž islámským politickým stranám dostává více vlivu na indonéskou politiku, radikální skupiny nemají mnoho témat, za která by mohly bojovat a ztrácí tímto společenskou podporu. Na druhé straně je však problematické, že tyto strany někdy celkem výrazně zasahují do občanských práv Indonésanů řadou regulačních opatření v islámském duchu a Indonésie se tak stává postupně více a více konzervativní zemí.

Autor: Mgr. Václav Rabas

942