Vojenské cvičení „Centrum – 2015“ – návrat do doby „Studené války“?

V týdnu od 13. do 20. září se v Rusku uskutečnilo vojenské cvičení pod názvem „Centrum (Center) – 2015“. Jednalo se o největší vojenské cvičení, kterého se zúčastnilo 95 000 vojáků, více než 7000 kusů vojenské techniky, 170 bojových letadel a 20 lodí. Cvičení proběhlo v ruském středním vojenském okruhu (Sibiř, Ural) a zároveň se odehrálo i v evropské části Ruska. Nejednalo se pouze o cvičení vojenských jednotek, ale byly do něho zapojeny i některá federální ministerstva a státní úřady, například Ministerstvo vnitra nebo Federální bezpečnostní služba (FSB). V novodobé ruské historii jde o největší cvičení, podle vojenského historika Vjačeslava Filatova, cvičení takového rozsahu jsme mohli vidět během studené války v 70. – 80. létech minulého století.

Vojsku centrálního okruhu byly přiděleny bojové úkoly týkající se lokalizace mezinárodního ozbrojeného konfliktu v centrální – asijské oblasti. Cvičení mělo mezinárodní rozměr, byly do něho zapojeny členské země vojenského paktu Collective Security Treaty Organization (CSTO). Kazachstán poskytl cvičící jednotky a Bělorusko, Arménie a Tádžikistán vyslaly své pozorovatele. Collective Security Treaty Organization je pro Rusko důležitou organizací, vytváří nástupnický prostor pro konvenční síly mimo jeho území, neboť Rusko má na území signatářských států své jednotky. Zapojení členů do cvičení není proto náhodné, ruské velení si tak mohlo vyzkoušet úroveň koordinace mezi jednotkami spolu se systémy velení a řízení.

V průběhu cvičení docházelo k rozsáhlým přesunům jednotek a materiálu na velké vzdálenosti. Ruská armáda, kromě řešení mezinárodního konfliktu, cvičila i likvidaci nelegálních ozbrojených skupin, kde významnou roli hrály výsadkové jednotky. Cvičilo také loďstvo na Kaspickém moři. Zapojení různých druhů vojsk – pozemních sil, letectva a námořnictva – opět potvrdilo trend minulých cvičení, kdy Ruská armáda necvičí izolovaně, ale klade důraz na koordinaci akcí.

Rusko využilo cvičení, jako ukázku moderní techniky. Z letectva se na cvičení objevily například letouny Su-27 a Mig-31BM, bezpilotní letoun Orlan-10, dále to byly systémy pro elektronický boj Borisoglebsk-2 a Krasukha-4S EW. V praxi to znamená, že modernizace Ruské armády i nadále pokračuje. Prezident Putin v této souvislosti přislíbil, že uvolní dalších 400 miliard dolarů na modernizační projekty do roku 2020, kdy by podle plánu mělo být modernizováno 70% ozbrojených sil.

Cvičení mělo ukázat také sílu v rámci soupeření mezi NATO a RF. Vzájemné podezírání a postupné závody ve zbrojení mají odstrašit druhou stranu, píše pro Moscowtimes – MatthewBodner. Podle Bodnera vzájemné vojenské hry mezi RF a NATO spíše pomáhají zvyšovat napětí ve světě než odstrašit druhou stranu, je alarmující, že Rusko a NATO byly za poslední rok v 66 případech blízko války. Podle londýnského think-tanku ELN (European leadership network) má NATO pro rok 2015 naplánovaných 270 vojenských cvičení, zatímco Ruská federace 4000.

Cvičení Centrum – 2015 ukázalo, že Ruská armáda ne, že pouze „nabírá dech“, ale že „dech už nabrala“. Moskva sice popírá souvislost mezi cvičením a svojí angažovaností v Sýrii, ovšem poslední události vyvolávají znepokojení. Rusko zvyšuje tamní vojensko-technickou pomoc, posílá své poradce, objevují se zprávy o ruských tancích a letadlech na syrském území.

Rusko se chce stát opět klíčovým globálním hráčem na poli bezpečnosti, nedávná slova ruského ministra zahraničí Lavrova, že si Západ a Spojené státy budou muset zvyknout na změnu mezinárodního systému, jsou toho důkazem.

Nedostatečné obrané výdaje členských států NATO, zejména evropských, mohou v dlouhodobém horizontu oslabit Alianci. Současná migrační krize a spolu s ní i křehká soudržnost EU může vést k situaci, kdy Evropa ztratí schopnost být Rusku rovnocenným partnerem v oblasti bezpečnosti.

Autor: CBAP

1175