Ztrácí Západ dech v obraně ?

Pokud mluvíte s těmi, kdo v současnosti „velí“ západní obraně, nebo nedávno opustili své funkce, najdete skupinu velmi znepokojených lidí. Mluví především o úpadku jejich vlastních jednotek, vysvětlují vzestup jejich protivníků, a také mluví o dlouhodobých důsledcích těchto trendů v mnoha částech světa.

 

„Co jsme viděli v posledních dvaceti letech, to je forma fyzického a morálního odzbrojování“ říká Richard Schiffer, bývalý muž číslo dvě v NATO.

A bývalý zástupce velitele amerického letectva Deptula vysvětluje, jak Amerika v posledním desetiletí koupila mnohem méně letounů, než kdy předtím, čímž její letectvo zastarává.

Ale jak to může být pravda, navzdory vysokým obranným výdajům?

Michele Flournoy, bývalý muž číslo tři v Pentagonu řekl, že více než třetina peněz z obranných rozpočtů jde na mzdy, zatímco vycházející velmoci jako je Rusko, Čína nebo Indie mají řádově nižší náklady na personál.

Dalším problémem také je, že ministerstva obrany se v řadě zemích spikla s výrobci zbraní, což vyústilo v to, že se vyrábějí zbraně, které jsou příliš drahé a země si je tedy může dovolit pouze v omezeném množství. Jako příklad lze uvést neviditelné stíhačky, kdy jeden kus stojí stovky milionů dolarů.

Důsledkem této strategie zadávání veřejných zakázek je to, že například Pentagon má nyní k dispozici stíhačky, které jsou průměrně staré 24 let a bombardéry s průměrným stářím 38 let. V roce 2014 Pentagon obdržel nejméně nových stíhaček v historii a USA tak byly v tomto ukazateli poprvé předstiženy Ruskem. Spojené státy nicméně disponuji obrovskou vojenskou silou, takže důsledky zastarávání začnou pociťovat až v příštím desetiletí.

Republikánští poslanci se zavázali zvrátit Obamovy plány na rozsáhlé škrty ve vojenských výdajích, ale zatím se jim nepodařilo obrátit nastolený směr.

Neudržitelné je pro USA také to, že by měly nést 70 až 75 procent zbrojních výdajů NATO, když se samy potýkají se škrty a navíc vyvstává otázka soupeření s Čínou.  Výsledkem toho je, že zatímco Pentagon poslal na Ukrajinu malé množství vojáků a stíhaček,  řešení rostoucí agresivity Ruska už nechává na svých evropských partnerech.

Asi nejdrsnější varování zatím přišlo od šéfa NATO Rasmusena, který prohlásil: „mám jasný názor, že jsme vstoupili do nové éry studené války, která bude trvat další desetiletí“.

Rasmusen také věří tomu, že se Putin bude snažit testovat odhodlání členů NATO tím, že bude vývíjet nátlak na baltské státy.

Důsledkem vojenského úpadku Západu a vzrůstající agresivity jeho rivalů může být v budoucnu například to, že Čína a Rusko budou mít daleko větší svobodu intervenovat na své periferii, aniž by se jim do toho vměšovaly Spojené státy.

Sergej Lavrov například uvedl, že Spojené státy si budou muset zvyknout na změnu mezinárodního systému, kdy bude docházet k odklonu od unipolarity ve prospěch multipolarity.

Autor: Václav Rabas

895