CBAP Monitor: Turecko – leden 2016

Turecké tanky v hledáčku Pákistánu • Bombový útok v Istanbulu odráží bouři regionálních výzev zachvacujících Turecko • Zadrženo plavidlo přepravující 13 tun marihuany

Turecké tanky v hledáčku Pákistánu

Quwa – Bilal Khan

Turecký bojový tank Altay, i přesto že stále probíhá jeho vývoj, se již objevil v hledáčku několika zájemců – jedním z nich je i Pákistán. Vývoj tohoto stroje začal v roce 2007, a to ve spolupráci dvou firem – turecké Otokar a jihokorejské Hyundai Rotem. Dieselové motory do tohoto tanku jsou dodávány německou firmou MTU Friedrichshafen GmbH, ovšem v budoucnu se počítá s jejich nahrazením tureckým ekvivalentem. Zájem Pákistánu je tak vzhledem k finanční náročnosti tohoto stroje poměrně zajímavý. Pákistán již v minulosti upřednostňoval zejména větší množství levnějších a lehčích tanků, a to zejména z důvodu délky indicko-pákistánské hranice (3000 km) a také tankovým potenciálem samotné Indie. Tanky Altay (Pákistán by byl schopen pořídit asi 50 kusů) by tak sloužily patrně jako podpůrná síla sérii tanků al-Khalid. Druhou možností samotného nákupu je testování systému aktivní ochrany Aselsan Akkor (detekce ozáření tanku laserovým paprskem a využití kouřové clony ke zmatení tohoto paprsku a také aktivní likvidace přilétajících střel pomocí „chytré munice“) a jeho budoucí pořízení pro stávající pákistánské tanky.

Bombový útok v Istanbulu odráží bouři regionálních výzev zachvacujících Turecko

Chatham House – Fadi Hakura

Sebevražedný útok, jenž zasáhl 12. 1. 2016 turistickou čtvrť v Istanbulu, vyústil v deset obětí a desítky zraněných. A právě takové útoky představují jednu z výzev, kterým čelí turecká vláda. Jednou z těch hlavních je boj proti Islámskému státu (IS), který byl označen za hlavního viníka. Útok se však od ostatních liší jeho cílem – sektor turistického ruchu, jenž představuje přibližně 12 % tureckého HDP. IS však není jediným problémem, kterému Turecko čelí. Kromě neustálých střetů s Kurdskou stranou pracujících (PKK) je to také problematika Sýrie a uprchlíků (na tureckém území se nachází přibližně 2,5 milionů syrských uprchlíků). Prezident Erdogan však viníky za turecké problémy spatřuje v zahraničí než v domácích politických kruzích. Posun od tradičně neintervenční, pro-západní a vyvážené politiky směrem k ideologicky orientované se tak začíná projevovat. Erdoganův turecký nacionalismus a náboženský populismus zvyšuje rostoucí napětí a přispívá k polarizaci mezi konzervativními a světskými segmenty společnosti. Právě rozkol mezi Tureckem a Ruskem, nedůvěra Íránů a irácké centrální vládě stejně jako rychle se měnící vztahy s USA a evropskými partnery způsobily, že Turecko již nedisponuje statutem zprostředkovatele míru mezi konfliktními stranami, což se odráží také v míře zahraničních investic. Současná „trajektorie“ turecké politiky tak blokuje ambice země stát se stabilizující silou na Blízkém východě.

Zadrženo plavidlo přepravující 13 tun marihuany

The Organized Crime and Corruption Reporting Project

Tureckým úřadům se podařilo zadržet plavidlo převážející více než 13 tun marihuany, která měla sloužit k distribuci na evropský trh. Plavidlo s bolívijskou vlajkou bylo zadrženo nedaleko přístavu Tobruk a členové posádky byli zatčeni. Zajištění této zásilky je podle některých zdrojů součástí tzv. „Operace Albatros“, která představuje po letech první tureckou bezpečnostní operaci v mezinárodních vodách, a to v součinnosti s bolívijskou vládou. Zabavení 13, 6 tun marihuany je doposud největší zajištění této drogy v samostatné turecké policejní akci. Turecko patří k zemím, jež jsou využívány jako tranzitní koridory pro dodávky drog putujících dále do Evropy.

Zpracoval: Erik Jurásek

613