CBAP Monitor: Arabský svět – leden 2016

Tradiční blízkovýchodní aliance na ústupu • Sunnitsko-šiítské sektářství a jeho dopady na Jemen • Další kolo saudsko-íránské konfrontace

Tradiční blízkovýchodní aliance na ústupu

Zdroj:The Regional Center for Strategic Studies

Se vzrůstajícím počtem problémů v celém regionu se zdá, že klíčové státy se snaží řešit problematické otázky se svými rivaly. V tomto ohledu se začínají objevovat poměrně flexibilní a pragmatická spojenectví, která do jisté míry nahrazují tradiční, pevné aliance. Za hlavní příčiny této změny je možné považovat snahu o regionalizaci problémů ve světle nevůle jejich přímého řešení „extraregionálními“ aktéry a snahu o vytvoření společného postupu proti terorismu.

Kontury těchto procesů je možné vidět na několika příkladech. Jedním z nich jsou zlepšující se vztahy mezi Izraelem a Tureckem, které jsou následkem napjaté situace mezi Tureckem a aktéry podporujícími Asadův režim v Sýrii, zejména Ruskem. Dále, ve zlepšení ekonomické spolupráce mezi Tureckem a Íránem, kterou je možné vidět na plánovaném zvýšení tureckých investic po zrušení mezinárodního embarga na Írán nebo na „pomalu se zlepšujících“ vztazích mezi USA a Íránem.

Sunnitsko-šiítské sektářství a jeho dopady na Jemen

Zdroj: Carnegie Center – Middle-East

Historicky vycházely vnitropolitické konflikty v Jemenu z různých konfliktních linií založených na ekonomických, politických, kmenových či regionálních problémech. Ve všech těchto konfliktech nepochybně hrálo náboženství jistou roli, ale nikdy nebylo hlavním dělícím prvkem. V konfliktu, který vznikl po arabském jaru v roce 2011, se tento stav mění.

Obě strany sporu začínají využívat historickou symboliku v názvech jejich oddílů a také stále častěji apelovat na náboženské rozdíly při svém náboru. V těchto projevech nenávisti jsou často přebírány termíny používané ve sporu mezi Saúdskou Arábií a Íránem, čímž získává konflikt v Jemenu částečně regionální nádech. To způsobuje, že konflikt původně založen v lokálních problémech se stále více dostává do mezí sektářského boje, což vede ke stagnaci jakékoliv snahy o politický posun v zemi.

Další kolo saudsko-íránské konfrontace

Zdroj: The Institute for National Security Studies

Vztahy Saúdské Arábie a Íránu se vyostřily po popravě saúdského šíitského vůdce Nimr al-Nimra saúdskou vládou a po následném útoku davu na saúdskou ambasádu v Teheránu. Následkem tohoto útoku bylo ukončení diplomatických styků ze strany Saúdské Arábie a také nepřátelské stanovisko Arabské ligy.

Za popravou al-Nimra, která byla spouštěčem zhoršení vztahů, je možné vidět jistý saúdský kalkul. V první řadě se pravděpodobně jedná o vyslání jasného signálu možným odpůrcům královské rodiny. Za druhé, jde také o upozornění určené Spojeným státům, pokud nebudou ochotny hájit saúdské zájmy, tak se o to Saúdská Arábie postará sama.

Existuje několik možných scénářů vývoje situace. Jedním je možné vypuknutí ozbrojeného konfliktu mezi Íránem a Saúdskou Arábií, který však není pravděpodobný, jelikož oba státy v současnosti bojují na několika frontách v regionu. Druhým, také nepravděpodobným scénářem, je možnost sblížení rivalů pomocí mediace od velmocí. Třetím a nejpravděpodobnějším scénářem je pokračování napětí ve formě proxy wars v regionu a ekonomické soutěže.

Zpracoval: Branislav Mičko

706