„Sedm smrtelných hříchů“ analýz současné situace v Rusku podle Michaela Kofmana
Michael Kofman, analytik CNA Corporation a Wilson Center’s Kennan Institute, přináší několik zajímavých postřehů k přístupu analytiků k současné situaci v Rusku a prognózování jejího vývoje pod názvem Sedm smrtelných hříchů analýz současné situace v Rusku.
- Je ruská vláda „zranitelná“ nebo ne?
Moskva nashromáždila množství domácích a zahraničně-politických problémů, z tohoto důvodu se stále objevují názory, že se režim stává hodně zranitelný a je mu prorokován krach.
Do jaké míry jsou ale tyto úvahy pravděpodobné? Tuto otázku si klade M. Kofman a odpovídá: „(…) musíme si uvědomit, že jen pár odborníků dokázalo předpovědět rychlý konec SSSR, začátek arabského jara nebo pád Viktora Janukoviče a události na Majdanu. Předpovědi pádu Putinova režimu je nutné brát rezervovaně.“ Významným testem bude rok 2018, kdy se uvidí do jaké míry je ruská veřejnost ochotna akceptovat Putinovo „automatické znovuzvolení“. Nikdo však neví, jaký bude stav ekonomiky, hodnota rublu, devizové rezervy, ceny ropy nebo mezinárodní pozice Ruska v té době.
- Spojené státy mají problém s Putinem, ne s Ruskem, nebo ne?
Pokud předpokládáme, že skutečným problémem je Putinův režim, pak bychom se měli vyhnout jednání s Ruskem a čekat na nového prezidenta, konstatuje Kofman a dodává, „můj osobní názor však je, že kdokoli Putina nahradí, bude se snažit následovat podobnou politickou cestu a režim se nezmění“.
Ruská historie ukazuje, že Putin prosazuje bezpečnostní zájmy stejným způsobem, jakým to dělali jeho předchůdci. Začátkem roku 2014 Henry Kissinger varoval Washington: „pro Západ není démonizace Vladimíra Putina politikou, je to pouze alibi pro neexistenci vlastní politiky.“
- Moskva nemůže udržet současný stav, nebo může?
Téma o ekonomické slabosti Ruska patří do širší diskuse o tom, zda Moskva může nebo nemůže ustát současný stav konfrontace. „Scénář, že Rusku dojdou peníze, převládá zejména na Západě, přestože ruské zahraniční devizy jsou stabilizované a prokázaly mírné oživení v posledních měsících. Proč však o Rusku hovoříme, jako o bance nebo o velké společnosti?, konstatuje Kofman.
Putin začal v roce 2009 tlačit na vojenské reformy, kdy cena ropy klesla na 35 dolarů za barel. Rusko napadlo Ukrajinu a anektovalo Krym v roce 2014, přestože ruská ekonomika vstoupila v roce 2013 do recese.
Tímto se naskýtá mnohem důležitější otázka – byla někdy ekonomika základem ruské moci v mezinárodním systému?
- Moskva nemůže udržet vojenské operace, nebo může?
V září 2015 byly ruské síly nasazeny na Ukrajině. Rusko realizovalo velké vojenské cvičení – CENTRUM 2015 a následně zahájilo operaci v Sýrii. Ruský rozpočet na obranu je nejvyšší od kolapsu SSSR.
Důležitým aspektem proto je, nesledovat ruskou ekonomiku optikou „tradičního účetního“.
- Rusko je stále mocností v úpadku, nebo ne?
Rusko je zemí ve strukturálním úpadku. Zdá se však, že z tohoto tvrzení můžeme rok co rok odvodit jen méně. Experti na Rusko, Celeste Wallander a Eugene Rumer napsali: Navzdory několikaletému ekonomickému růstu, Rusko zůstává upadající zemí. Ani nedávný ekonomický úspěch není dostačující, aby překonal dlouhodobé ztráty země, které popírají klíčové prvky ruské moci. Jediný problém tohoto konstatování je, že byl publikován v roce 2003. To by znamenalo, že pokud je Rusko skutečně v úpadku, probíhá to velmi pomalu a jeho lídr nechce akceptovat takovýto osud.
- Demografie předurčí ruský osud, nebo ne?
Demografické problémy Ruska jsou běžně uváděny jako jeden z důvodů údajného strukturálního úpadku. Bude Rusko menší strategickou hrozbou pro USA, pokud bude jeho populace menší? Rusko však bude mít vždy dostatek personálu pro udržení svých strategických jaderných zbraní a jeho konvenční síly budou větší než síly jeho sousedů kromě Číny. Nutno podotknout, že ruská ekonomika je značně závislá na vyčerpatelnosti energetických surovin. Energetický sektor není náročný na pracovní sílu. Zároveň v Rusku pracuje množství lidí z bývalých sovětských republik, a to z něj dělá druhého největšího příjemce migrantů na světě.
- Putinovi jde jen o zachování režimu, nebo ne?
Anexe Krymu, invaze na Ukrajinu a operace v Sýrii jsou častokrát interpretovány jako důsledky pádu politického systému, který se snaží přežít. Na světě neexistuje politický systém, jemuž by nešlo o vlastní přežití. Tvrzení, že přežití státu ovlivňuje ruskou politiku, může být pravdivé, ale je třeba ho chápat v širším kontextu. Michael Kofman se v této souvislosti odvolává na citát Otto von Bismarka: „Rusko není nikdy tak silné jako vypadá, ale ani takové slabé jak se jeví“.
Zpracoval: Michal Biznár
1203