CBAP Monitor: Asie – Austrálie – únor 2016
Co znamenají nižší ceny ropy pro Indii? • Pakistán na pokraji změn • Strategické rozhodnutí Austrálie k nákupu ponorek
Co znamenají nižší ceny ropy pro Indii?
Zdroj: Institute for Defence Studies and Analyses – Shebonti Ray Dadwal
Indický import ropy se neustále zvyšuje a jen za posledních deset stoupla indická spotřeba na téměř 4 miliony barelů za den (Indie je třetím největším importérem ropy na světě). Nicméně ani spojená rostoucí poptávka Indie a Číny neulehčí přesycenému trh s ropou, který státy Perského zálivu (v čele se Saudskou Arábií) zaplavují svou nadprodukcí. Tento krok OPECu je vykládán jako snaha o poškození jednak amerických producentů břidlicové ropy a také Iránu, který po stažení sankcí vstoupil na ropný trh.
V krátkodobém horizontu jsou pro Indii nízké ceny ropy výhodné, nicméně z dlouhodobějšího hlediska už situace tak růžová není. V zemích závislých na příjmech z ropy může hrozit deflace. V ohrožení mohou být také pracovní místa sedmi milionů Indů, kteří v zemích zálivu žijí. Největší obavou je však plíživá a zvyšující se závislost na ropě (a tím i na zemích OPECu), ke které současná nízká cena svádí. Tento stav vede Indii k revizi své ropné nákupní strategie.
Zdroj: Center for Research and Security Studies – Zeeshan Salahudin
Dle dat sesbíraných CRSS lze zpozorovat prudký pokles násilí napříč Pákistánem. Počet násilných úmrtí nejen že klesl, ale ve více než 62% těchto případů šlo o smrt ozbrojenců, povstalců nebo zločinců. Změnu lze pozorovat i v samotném Karáčí, kdy se počet cílených zabití v roce 2013 vyšplhal na 1671 mrtvých, ale o dva roky později došlo ke snížení počtu obětí na 387. Z ekonomické stránky je výrazným impulsem čínsko-pákistánský ekonomický koridor, se kterým se pojí i masivní investice Pekingu v hodnotě 46 miliard dolarů. Přelom roku se pro změnu nesl v duchu oteplení vztahů s Indií, zejména s bezprecedentní návštěvou indického ministra pro vnější záležitosti v Lahore.
Všechny tyto změny k lepšímu však už na začátku roku prošly těžkými zkouškami. I přes úspěšnou kampaň armády ve Federálně spravovaných kmenových územích je občanskými aktivisty zpochybňováno odhodlání ministra vnitra, kvůli neochotě zatknout radikálního klerika Maulana Abdul Aziziho. Stejně tak i ekonomický koridor je pod palbou kritiky, jelikož federální vláda byla politickými stranami obviněna z upřednostňování Paňdžábu. Ránu schytaly i mezinárodní vztahy Pákistánu po útoku na univerzitu Bači Khána, který měli provést afghánští ozbrojenci. Indie pro změnu obviňuje Islámábád ze zorganizování útoku leteckou základnu Pathankot.
Strategické rozhodnutí Austrálie k nákupu ponorek
Zdroj: Nanyang Technological University – Sam Bateman
Plánovaný nákup šesti ponorek je největší zbrojní akvizicí Austrálie v její historii a mohl by mít značný vliv na australskou pozici v regionu jihovýchodní a východní Asie. Plánovaný rozpočet pro tento program se pohybuje kolem 50 miliard australských dolarů, což přirozeně vzbudilo zájem mezi hlavními dodavateli (Japonsko, Německo a Francie), kteří se pustili do nevybíravého konkurenčního boje.
Austrálie ze zakázky očekává také určité ekonomické výhody. Jednou z nich je například podmínka, že většina výroby proběhne přímo v Austrálii. V tomto ohledu převzalo iniciativu především Japonsko, které nyní jedná s britskými společnostmi, které provádějí údržbu na stávající ponorkové flotile Austrálie. Z mezinárodního hlediska je potřeba sledovat reakce Pekingu, největšího australského obchodního partnera, který by za nákup mohla vnímat jako zapojení Canberry do americko-japonské snahy zadržování Číny.
Výběr dodavatele ale především rozhodne, zda se Austrálie stane blízkým spojencem Japonsko, na jehož technické podpoře by byla závislá, nebo si dopřeje více strategické volnosti výběrem evropských producentů.
Zpracoval: Michael Myklín
928