CBAP Monitor: Turecko – březen 2016

Nepřítel mého nepřítele • turecký postoj k Islámskému státu • Generální tajemník NATO a turecký premiér diskutovali o nestabilitě jižní hranice NATO • EU a Turecko zpečetili dohodu o návratu migrantů • Erdoganova politika podkopává tureckou ekonomiku

Nepřítel mého nepřítele – turecký postoj k Islámskému státu

Zdroj: OSW – Mateusz Chudziak

Turecko je z různých stran obviňováno ze spolupráce s Islámským státem (IS). V podstatě by se dalo říci, že Ankara určitým způsobem profituje z existence IS, zejména v kontextu ukončení Asadova režimu a předcházení kurdské autonomii v Sýrii. Nařčení z údajné spolupráce (dodávky zbraní a ropy či tolerance přechodu syrsko-turecké hranice džihádisty) však nepochází pouze z ruské strany, ale také od západních představitelů a  turecké opozice. Jednotlivé pozice velmocí v Sýrii jsou však velmi komplexní, a proto podpora jednotlivých stran může být někdy zavádějící. Například právě Ankara ve snaze odstranit Asadův režim podporuje strany, které se svou radikalitou přibližují právě IS (samozřejmě rozdíly zde existují). Podstatná je také dynamika konfliktu samotného, která mnohdy ztěžuje detailnější monitoring toků surovin a komodit. Jak se zdá, pro Turecko představuje největší hrozbu (a zároveň prioritu) otázka Kurdů a jejich možné autonomie v Sýrii, jenž by mohla mít neblahé dopady pro budoucí teritoriální integritu tureckého státu. Tato rozporuplná politika vůči IS má však dopady na národní a zahraniční úrovni – nejen že je podkopáváno postavení tureckého státu jako takového (radikální myšlenky se stále více prosazují ve společnosti), ale kritika se výrazně nese z řad západních mocností (zejména po útocích v Paříži z listopadu 2015). Nemůžeme zde však mluvit o nějaké hlubší spolupráci mezi IS a Tureckem, spíše se jedná o určitou „tichou toleranci“ ve snaze předcházet hrozbám větším (z perspektivy Ankary). Taková politika však může ublížit zejména Turecku a to zejména v kontextu západního partnerství a problematiky migrační krize.

Generální tajemník NATO a turecký premiér diskutovali o nestabilitě jižní hranice NATO

Zdroj: NATO

Jans Stoltenberg a Ahmet Davutoğlu se sešli 7. března 2016, kdy byly prodiskutovány některé současné problémy. Schůzka se týkala především otázky migrační krize – zapojení Turecka v průzkumné misi NATO v Egejském moři (monitoring a sběr informací v boji proti obchodování s lidmi). Tyto aktivity tak přispívají k hlubší spolupráci s evropskou hraniční agenturou FRONTEX. Druhým významným tématem byla také problematika Sýrie. Byl zde projednán zejména intenzivnější sběr informací, průzkum a monitoring na syrsko-turecké hranici. Generální tajemník upozornil, že momentální příměří v syrském konfliktu zůstává nejlepší možností, jak dosáhnout úspěšného vyjednávání a mírového řešení.

EU a Turecko zpečetili dohodu o návratu migrantů

Zdroj: BalkanInsight – Mariya Cheresheva

O návrhu dohody mezi EU a Tureckem jsme informovali již dříve. Po dvoudenních jednáních se nakonec zástupci EU a Turecka 18. 3. 2016 na této smlouvě shodli a v nejbližších dnech (konkrétně od 20. 3. 2016) začne být zaváděna do praxe. Výsledky jednání však také upozorňují, že bez řešení syrské krize nemůže být smlouva z dlouhodobé perspektivy úspěšná. Vzhledem ke stížnostem Turecka ohledně příliš pomalého transferu dohodnutých peněz se EU shodla na ustavení specifických projektů. Dohoda byla nakonec uzavřena i přes stížnost některých organizací týkající se porušování mezinárodního práva. Druhou překážkou, která nakonec nenastala, bylo i možné veto ze strany Kypru. Na tomto summitu byla také schválena větší podpora Řecku a balkánským zemím.

Erdoganova politika podkopává tureckou ekonomiku

Zdroj: Chatham House – Fadi Hakura

V Turecku dochází k rychlému znehodnocení liry a akcelerující inflaci, která je způsobena také zásahy prezidenta Erdogana do činnosti Turecké centrální banky (TCMB). Dochází především ke sporům mezi prezidentem a guvernérem centrální banky Erdem Bascim. Během roku 2015 tak došlo k tomu, že 10 miliard amerických dolarů zahraničního kapitálu opustilo podíly v tureckých akciích a obligacích. Další úpadek se očekává v dubnu roku 2016, kdy by své místo měl opustit právě Basci a posléze také další členové Výboru pro měnovou politiku. Právě Erdoganova zahraniční politika působí turecké ekonomice nemalé problémy – úpadek obchodních vazeb s Ruskem (zejména po sestřelení ruského letounu Su-24) a také s Íránem (v případě Íránu došlo za poslední tři roky k výraznému poklesu bilaterálního obchodního objemu). Stejný úpadek však Turecko zaznamenalo také s partnery v otázce syrského konfliktu – státy Perského zálivu – primárně díky přílišné izolaci Turecka. Turecko tak potřebuje zejména autonomněji centrální banku a vyváženější zahraniční politiku.

Zpracoval: Erik Jurásek

619