CBAP Monitor: Latinská Amerika – duben 2016

První oficiální rozhovory mezi kolumbijskou vládou a ELN • Zvládání hněvu a kontrola zbraní? Nové způsoby redukce násilí v Latinské Americe • Bolívie – mapa působnosti gangů • Guatemala: bývalý prezident a viceprezidentka čelí novým obviněním • Může se dát Brazílie dohromady?

První oficiální mírové rozhovory mezi kolumbijskou vládou a ELN

Zdroj: International Crisis Group

Zahájení mírových rozhovorů s ELN (Národní osvobozenecká armáda) společně s finalizací mírové dohody mezi kolumbijskou vládou a FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie) představuje jednu z největších možností ukončení více než půl století trvajícího konfliktu. Podstatná tak budou nejen další vyjednávání mezi těmito aktéry, ale také role garantů poskytují podporu (Brazílie, Čile, Kuba, Ekvádor, Norsko a Venezuela). Největší překážku současného vyjednávání tak představuje pokračující násilí ze strany ELN (zejména únosy). Šestibodová agenda tohoto mírového vyjednávání je prozatím na velmi obecné úrovni: účast společnosti na procesu budování míru; demokracie vedoucí k míru; transformace k míru; oběti; ukončení konfliktu a implementace. Nejvíce odlišujícím faktorem v porovnání s vyjednáváním s FARC je tak především plánovaná účast kolumbijské společnosti, což by mohlo překonat některé problematické aspekty typické právě pro vyjednávání s FARC.

Samotné jednání s FARC však může sloužit jako podstatné „lessons learned“ v rámci vyjednávacího procesu s ELN. Dalším rozdílem oproti jednání s FARC je formát jednání. Zatímco vyjednávání s FARC probíhají v Havaně, pro ELN je plánováno „sezení“ v pěti státech (Brazílie, Čile, Kuba, Ekvádor, a Venezuela). Dalším krokem tak bude zejména deeskalace nepřátelství a synchronizace jednání a rozhovorů.

Zvládání hněvu a kontrola zbraní? Nové způsoby redukce násilí v Latinské Americe

Zdroj: Americas Quarterly – Viridiana Rios

Redukování násilného chování musí vycházet ze schopností kontrolovat sebe sama. Jak toho však dosáhnout v zemích, kde se počty vražd blíží prostředí válečných zón? Jednou z odpovědí může být změna v chování nestátních aktérů. Příčinou změny chování může být např. redukce konkurenčního prostředí v určité oblasti, která může produkovat redukci násilných činů. Nejefektivnějším nástrojem k dosažení změn jsou tak podle některých expertů tři možné varianty: kognitivní terapie a zvládání emocí; cílená kontrola zbraní a protidrogová léčba. První z variant by měla být cílena primárně na mládež (zvládání hněvu a pokojné řešení konfliktů). Druhá varianta vyžaduje především efektivní fungování kompetentních institucí. Třetí varianta je pak komplexní proces vedoucí ke snížení násilí. Státy LA však preferují spíše užití hard power, která se z dlouhodobého hlediska jeví jako neefektivní. Měla by být doplněna tedy také přístupem umírněnějším – soft power.

Bolívie – mapa působnosti gangů

Zdroj: Insight Crime – David Gagne

Bezpečnostní aparát Bolívie vytvořil databázi působnosti jednotlivých gangů, ta má být součástí širší snahy redukovat zločinnost a násilí v tomto státě. Podle policejních představitelů působí na bolívijském území 269 gangů, přičemž největší koncentrace je ve městech Santa Cruz (60 gangů), La Paz (48 gangů) a Cochabamba (44 gangů).

 Tato databáze má sloužit zejména jako nástroj pro budoucí přerozdělení policejních složek a bezpečnostních prvků (např. kamer). Prezident Evo Morales také ohlásil rozsáhlejší investici do modernizace policejních složek – mělo by se jednat přibližně o 105 milionů amerických dolarů. Objevil se také návrh na snížení věkové hranice trestní odpovědnosti z 16 let na 14. Do jaké míry však tyto prostředky budou účinné, se ukáže až z delší časové perspektivy. Největší bezpečnostní problém představuje pro Bolívii růst nadnárodního obchodu s drogami a působnost zahraničních kriminálních skupin využívajících strategickou polohu země pro své kriminálně-ekonomické účely. Plánované změny státu by tak mohly tyto skupiny jakožto mnohem sofistikovanější kriminální struktury zasáhnout pouze s limitovaným efektem.

Guatemala: bývalý prezident a viceprezidentka čelí novým obviněním

Zdroj: The Organized Crime and Corruption Reporting Project

 Poté, co byl minulý rok odhalen rozsáhlý korupční skandál, na jehož základě padaly hlavy nejvyšších guatemalských politiků –  prezident Otto Perez Molina a viceprezidentka Roxana Baldetti – figurují tyto osoby v další korupční kauze týkající se přijetí několikamilionového úplatku (celkově přibližně 9 milionů dolarů) výměnou za získání pětadvacetiletého kontraktu pro španělskou firmu zaměřující se na kontejnerovou dopravu. Obě osoby jsou tak obžalovány ze spiknutí, úplatkářství, praní špinavých peněz a podvodu. Momentálně čekají na soud, který rozhodne o jejich dalším osudu, přičemž oba dva svou vinu odmítají.

Může se dát Brazílie dohromady?

Zdroj: Brookings – Harold Trinkunas

17. dubna se více než dvě třetiny poslanců dolní komory brazilského Kongresu vyjádřili pro impeachment prezidentky Dilmy Rousseff. Ta je obviněna z korupce a také z manipulace se státním účtem, aby se zakryly problematické aspekty brazilské ekonomiky.

Nyní se čeká na rozhodnutí senátu, který pokud se přikloní k impeachmentu, bude iniciovat šestiměsíční období, kdy úřad prezidenta dočasně převezme současný viceprezident Michel Temer. Prezidentka však všechna obvinění odmítá a rezignovat nehodlá.  Celý tento skandál vyvěrá na povrch ve chvíli, kdy je Brazílie zužovaná ekonomickou krizí v důsledku propadu cen ropy, která silně dopadá na popularitu současné vlády Strany pracujících. Krize levicových vlád však není příznačná pouze v případě Brazílie, ale také pro další země Latinské Ameriky, například Venezuelu, Bolívii či Argentinu. Momentálně se tedy nezdá, že by se tato kauza vyřešila v nějaké kratší časové periodě a její rozuzlení může klidně přijít až začátkem příštího roku. Je však zřejmé, že takový vývoj škodí nejen všem občanům, ale především Brazílii samotné, která může z ekonomického hlediska ztrácet svou ekonomickou lukrativitu ze strany zahraničních investorů.

Zpracoval: Erik Jurásek

625