CBAP Monitor: Rusko – říjen 2016
Prohloubení spolupráce mezi Ruskem a Pákistánem ohrožuje Delhi ● Jaký přístup zvolí Evropská unie směrem k Rusku v roce 2017? ● Ukrajinští hackeři zveřejnili maily spojující špičky ruské politiky s válkou na Ukrajině
Prohloubení spolupráce mezi Ruskem a Pákistánem ohrožuje Delhi
Zdroj: Russia Direct
Od 24. září do 10. října se v pákistánské provincii Khyber-Pakhtunkhwa konalo historicky první vojenské cvičení mezi Ruskem a Pákistánem. Ruský vojenský kontingent tvořilo více než 70 vojáků z Jižní okruhu. Reakce indické veřejnosti na společné cvičení ruských a pákistánských vojáků byly pochopitelně negativní. Indický velvyslanec v Rusku Pankaj Saran řekl, že spolupráce mezi Ruskem a Pákistánem způsobí jen problémy. Důvodem je zejména to, že Pákistán je považován za stát, který sponzoruje terorismus. Prvotní reakce v Indii byly velmi ostré, poněvadž se vojenská cvičení měla původně konat i v provincii Gilgit-Baltisan v Rattii, která představuje sporné území mezi Indií a Pákistánem. Myšlenka uskutečnit vojenská cvičení v Khyber-Pakhtunkhwa a Gilgit-Baltistan byla podporovaná nejvyššími ruskými představiteli ministerstva obrany a zahraničních věci ze dvou důvodů:
- Moskva vnímá mnoho témat z oblasti mezinárodních vztahů prizmatem americko-ruského soupeření. První vojenské cvičení s Pákistánem by znamenala symbolické mocenské vítězství nad Spojenými státy.
- Vojenská spolupráce s Pákistánem by mohla nasměrovat pákistánskou armádu tak, aby nepoužívala teroristické útoky jako formu boje proti Indii a také, aby zastavila terorismus a obchodování s drogami, které proudí z Afghánistánu.
Odborníci se shodují, že spolupráce mezi Moskvou a Islámábádem pomůže Pákistánu lépe reagovat na bezpečnostní hrozby. Ovšem, tato kooperace by neměla ovlivňovat existující rovnováhu sil v regionu a provokovat Indii.
Jaký přístup zvolí Evropská unie směrem k Rusku v roce 2017?
Zdroj: Carnegie Europe
Dne 20. října se v Bruselu uskutečnil summit lídrů členských států Evropské unie zaměřený na migraci a vztahy s Ruskem. Tématem bylo především Ruskem podporované bombardování civilistů v syrském městě Aleppo. Nejvyšší představitelé evropských zemí se však nedokázali dohodnout na společném přístupu a ustoupili z uvalení sankcí. Francie, Německo a Velká Británie podporovaly uložení sankcí proti jednotlivcům a organizacím, které bombardovaly Aleppo. Nicméně, Itálie a malá skupinka států proti konceptu oponovaly a navrhovaly normalizaci vztahů mezi EU a Moskvou. Neschopnost konsenzu velké čtyřky EU na společném přístupu k Rusku reflektuje složitost domácích a zahraničních vztahů. Vzniklá situace na summitu je mimořádně nešťastná, zejména z důvodu, že v současné době existuje řada faktorů, které odvádějí evropskou pozornost od řešení ruské otázky. Konkrétně jsou to nadcházející francouzské a německé volby, jednání s Británií o odchodu z EU a hrozba bojovníků Islámského státu. Nová strategie EU směrem k Rusku by se podle odborníků neměla spoléhat na stimuly, pokud chce ochránit zájmy Západu. Naopak, jako vhodná se ukazuje konkurenční taktika: ten kdo se snaží omezit ruské chování prostřednictvím zvýšených nákladů, minimalizuje ruský vliv proti Západu. V konečném důsledku tak snižuje schopnost Ruska držet zájmy Západu omezené. V neposlední řadě je nutné dodat, že výsledek amerických prezidentských voleb bude mít negativní dopad na transatlantické vztahy a společně vedeny kroky směrem k Rusku.
Ukrajinští hackeři zveřejnili maily spojující špičky ruské politiky s válkou na Ukrajině
Zdroj: Cybersec – Slovenský portál o kybernetické bezpečnosti
Skupina ukrajinských hackerů s názvem Cyberjunta se dostala do mailové schránky, která byla používaná asistenty Vladislava Surkova. Několik mailů poskytuje indicie o zapojení Kremlu do války na Donbasu. Vladislav Surkov představuje jednoho z hlavních Putinových rádců a architektů současné ruské domácí i zahraniční politiky. Kreml zprávu spojující ruské špičky s válkou na Ukrajině odmítá s vyjádřením, že Surkov emailovou schránku nepoužívá. Ovšem, média nacházejí několik svědků, kteří potvrzují pravost uniklých dokumentů. Autenticitu emailů potvrzuje i fakt, že většina zpráv tvoří běžná každodenní komunikace vysokého státního úředníka. Avšak, najde se mezi nimi i zpráva od Denisa Pušilina (bývalého předsedy Doněcké republiky) s přesným seznamem padlých vojáků s ukrajinskými silami. Zajímavou je i tabulka obsahující náklady na vybudování presscentra, novin a ministerstva informací v Donecku. Mailová komunikace mezi Surkovom a bohatým ruským oligarchom Konstantinem Malofejovom zas nasvědčuje, že lídři Doněcké lidové republiky byly pravděpodobně schvalování Kremlem. Navíc zpráva byla odeslána tři dny předtím, než se stali součástí samozvané vlády. V některých médiích se objevilo podezření, že ukrajinským hackerům pomáhaly NSA a CIA. Jednalo by se tak o odplatu za ruské útoky proti americkým volebním systémem a Demokratické straně.
Zpracovala: Gréta Krutá
1283