Knihovna Václava Havla – Seminář – „Politická revoluce“

Dne 16. listopadu 2017 se v Knihovně Václava Havla uskutečnil seminář pod názvem „Politická revoluce“, který pořádalo Centrum pro evropské a severoatlantické vztahy (CENAA) spolu s Centrem pro bezpečnostní analýzy a prevenci.  Akce byla součástí projektu V4 Fund pod názvem „The Future of Revolutions in Central and Eastern Europe“. Na semináři vystoupili M. Žantovský (politik, novinář, diplomat), J. Pehe (politolog, ředitel PIDEC), M. Benda (politik, poslanec) a A. Berdych (novinář – České souvislosti). Klíčovou otázkou semináře bylo, zda země V4 čekají revoluční změny v politické oblasti. Znamená nástup populistických stran a jejich vůdců konec liberální demokracie? Diskutující se snažili dát odpověď, do jaké míry lze očekávat změny ve středoevropském prostoru, podobné těm, které před sto lety odstartovala Velká říjnová socialistická revoluce.

Diskuze se nesla v duchu někdy až poměrně vyhraněných názorů a odlišných stanovisek, což jí dodávalo patřičnou dynamiku. Jiří Pehe se snažil současný vývoj zasadit do obecnějšího paradigmatu. Oproti tomu M. Benda s A. Berdychem zastávali pragmatické postoje s jasně strukturovanými argumenty.

Obecně panoval názor, že to, co se nyní děje, zejména v České republice, nelze považovat za revoluční změnu. Česká republika je oproti ostatním zemím V4 v jiném postavení. Je to země s rozvinutým průmyslem, západní kulturou, nejsou zde zásadní sociální rozdíly mezi městem a venkovem a neexistují tu náboženské kořeny politických hnutí. Přesto ale podle názoru Jiřího Pehe nese náš politickým systém v sobě post-komunistické prvky a zatím plně nedozrál na úroveň Západu. M. Žantovský vidí problémy současného politického systému v jeho odcizení běžné populaci, která řeší spíše každodenní problémy, než například problémy globálního světa. Podle něj stojí před Evropou (EU) složité výzvy, které je schopna vyřešit, i když řešení se zdá být složité a komplikované. Tato situace ale dává prostor právě aktérům, kteří nabízí jednoduchá řešení, na která běžný občan slyší.

Debata se, zcela logicky, soustředila na současnou politickou situaci, zejména na povolební vyjednávání. M. Benda zastává názor, že drtivé vítězství hnutí ANO neumožní Andreji Babišovi získat absolutní a nekontrolovatelnou moc. Máme řadu pojistných mechanismů, které tomu mohou zabránit.

Současnou situaci je podle A. Berdycha možné vnímat spíše jako krizi hodnot. Naše ekonomika je ve velmi dobré kondici, rostou mzdy, klesá nezaměstnanost a náš sociální systém patří k nejlepším na světě. Proč tedy lidé dávají hlas anti-systémovým stranám? Významnou roli na utváření postojů mají média a jejich manipulace s fakty. Selekce témat a jejich vhodné načasování dává voličům falešný obraz o realitě.

Oproti Kaczyńskému Hnutí a spravedlnost Orbánovu Fideszu, představuje hnutí ANO krátkodobý a účelový projekt bez hlubšího ideového zázemí. Je to strana, která je tvořena „jedním mužem“, který se obklopil manažery svého podniku a dalšími politickými kariéristy. Obecně panuje velká obava z politického paktu Babiš-Zeman. Uvedené spojenectví může do budoucna Babišově případné vládě bez důvěry umožnit realizovat rozsáhlé personální změny ve státní správě, tajných službách, veřejnoprávních médiích nebo státních podnicích.

Na druhé straně ale existuje jen velmi malá pravděpodobnost, že by došlo k ostřejších střetů s Evropskou unií, případně NATO. Andrej Babiš podniká v odvětvích, která jsou závislá na evropských dotacích a nemůže riskovat žádný velký spor s jejími institucemi.

Diskutující odmítly názor, že výsledek voleb v České republice znamená zásadní odmítnutí politického systému, který se v České republice vytvářel v posledních 25-ti letech.

1246