Plynofikace regionů Ruské federace (analýza možností vstupu soukromých firem na vybraný úsek energetického trhu)

Ačkoliv je Rusko světová velmoc v těžbě a exportu zemního plynu, zdaleka ne všechny administrativní oblasti Ruské federace jsou zabezpečeny infrastrukturou pro distribuci zemního plynu. K realizaci plynofikace s pomocí dodavatelů se ve většině případů konají veřejné zakázky, nicméně praxe ukazuje, že se jedná o velmi uzavřený sektor.

  • Na plynofikaci dohlíží dceřiná společnost Gazpromu GAZPROM MEŽREGIONGAZ, vycházejíce z Programu plynofikace regionů RF, vytvořeného na základě návrhů administrací jednotlivých ruských regionů.
  • Do roku 2020 si Gazprom klade za cíl realizovat plynofikovat Ruskou federaci do 85 %. V roce 2012 se tato úroveň pohybuje okolo 63 % (ve městech 70 % a na vesnicích 47 %).
  • Investice do plynofikace mají v roce 2012 dosáhnout 1,3 mld. USD (v letech 2005-11 bylo pro tyto účely vyčleněno zhruba 5 mld. USD).
  • Kontrolu ve všech etapách realizace projektů provádějí regionální společnosti, které jsou součástí struktury Gazprom Mežregiongaz.
  • Funkce zadavatele stavebních prací byla předána organizacím Regiongazholding a Gazpromregiongaz.
  • Gazprom Mežregiongaz zabezpečuje financování staveb obecních plynovodů a jedná s administracemi subjektů RF o koordinaci pracovní činnosti. Investice se týkají výdajů na plynofikaci strategických a prioritních objektů v regionech dálného východu a jihu Ruska, plnění povinností společnosti v rámci dohod se subjekty RF, dokončení dříve započatých objektů plynofikace, zahájení stavby nových objektů, rozpracování projektové dokumentace, rozpracování a korektura generálních schémat zásobování plynu a plynofikace subjektů RF.
  • Gazprom bývá ze strany expertů kritizován především za nízké investice do plynofikace, které tvoří jen malý zlomek finančních prostředků, vkládaných do budování magistrálních plynovodů.

Regiony a jejich úroveň plynofikace

 V závislosti na úrovni a perspektivách rozvoje se regiony mohou vztahovat ke třem následujícím skupinám:

 a) Regiony s rozvinutým systémem plynovodů a připojení k Jednotnému systému zásobování plynem (ESG). Jejich plynofikace se bude realizovat zemním plynem, připojeným k sítím. Pro vzdálené regiony se může využívat autonomní (s využítím pouze zkapalněného zemního plynu – LNG, stlačeného zemního plynu – CNG a LPG) nebo komplexní plynofikace (stavby plynovodů i objektů autonomní plynofikace zároveň).

 b) Subjekty v RF s místním systémem zásobování, odděleným od ESG, nebo s plynovými (plynokondenzátovými) nalezišti. Plynofikace těchto regionů se bude realizovat na základě již existujících systémů zásobování nebo jejich vybudování s pomocí připojení k systémům sousedních krajů a oblastí. Pokud není vybudován regionální systém zásobování plynem, nebo je jen slabě rozvinut, doporučuje se pro vzdálené okresy autonomní plynofikace.

 c) Regiony nepřipojené k ESG bez regionálních systémů zásobování plynem ani plynových (plynokondenzátových) nalezišť. V těchto oblastech se bude realizovat pouze autonomní plynofikace.

  • Zplnomocněnou společností pro stavbu a využívání objektů autonomní plynofikace LPG a SPG je Gazprom Gazenergoseť (dceřiná spol. Gazprom Mežregiongazu).

 Odpovědné osoby v Gazprom Mežregiongazu:

 Generální ředitel Kirill Selezněv: 1997-98: manažer ve spol. Baltská finanční společnost, 1998-99: technický analytik pro nátroje finančního trhu, specialista na cenné papíry oddělení fondových operací Investičně-finanční skupny „Management. Investice. Rozvoj“, 1999-2000: hlavní specialista skupiny pro koordinaci investiční činnosti Mořský přístav Sankt-Peterburg, 2000-01: náčelník daňové služby Baltského produktovodního systému, poté filiálky BTS Verchnevolžské magistrální ropovody, 2001-02: zástupce vedoucího správního aparátu – pomocník předsedy představenstva Gazpromu, od dubna 2002: náčelník Oddělení marketingu, zpracování plynu a tekutých uhlovodíků v Gazpromu, od září 2002 – člen představenstva Gazpromu, od března také generální ředitel Gazprom Mežregiongazu.

  •  Zástupce ředitele pro kapitální stavební práce a investice Anatolij Mariničev: 2002-2005: náčelník Správy hlavních stavebních prací v Oddělení hlavních stavebních prací a transportu Gazpromu. Od roku 2005 – zástupce generálního ředitele pro stavební práce a investice.

Veřejné zakázky

 Společnosti, které zvítězily v tendrech na stavbu obecních plynovodů za účelem plynofikace GAZPROM MEŽREGIONGAZU v roce 2011 v jednotlivých oblastech:

  •  Strojgazmontaž: Kalmycko, Udmurtsko, Karačajevo-Čerkeská rep., Novosibirská oblast, Vladimirská obl., Kirovská obl., Kurská obl., Altaj, Jaroslavská obl.
  •  Centrgaz: Astrachaňská oblast, Kalužská obl., Orelská obl., rep. Marij-El, Saratovská obl., Tulská obl.
  •  Volgogaz: Ivanovská obl., Uljanovská obl., Čuvašská obl.
  •  Gazregion: Kurganská obl., Baškortostán, Rjazaňská obl., Smolenská obl.

Ze zakázek v 22 oblastech vyhrála v 9 oblastech společnost Strojgazmontaž přímo, v dalších 7 pak prostřednictvím společností, které vlastní (Gazregion, Volgogaz). Centrgaz je zase vlastněn Gazpromem: společnosti, nespojené s Gazpromem nebo Rotenbergovým Strojgazmontažem, nemají prakticky šanci otevřeného vstupu na tento trh.

Gazregion: Vznikl teprve v roce 2010, staví plynovody v 21 oblastech a pracuje na plynofikačních objektech dálného východu a Chanty-Mansijského AO.

Volgogaz: Účastní se gazpromovského programu plynofikace ruských regionů, které staví zejména v Centrálním, Povolžském a Severo-západním okruhu RF.

Strojgazmontaž

Struktura skupiny společností Strojgazmontaž; Zdroj: http://www.ooosgm.ru/about/structure

Společnost Strojgazmontaž

  • Hlavní sféra činnosti – stavba průmyslových objektů (např. staví zhruba polovinu kompresorových plynárenských stanic v zemi) a magistrálních plynovodů.
  • Společnost má jen velmi omezenou konkurenci díky přátelským vztahům vedení společnosti, konkrétně šéfa společnosti Arkadije Rotenberga, s Vladimirem Putinem, kterému podle mnohých zdrojů vděčí za zakázky pro tuto společnost a její zisky. Rotenberg byl Putinovým trenérem juda v Petrohradě a po Putinově příchodu k moci se stal miliardářem právě díky přízni státních společností (zejména Gazpromu), od kterých vyhrával státní zakázky.
  • Společnost byla založena teprve v roce 2007. V březnu 2008 tyto struktury koupily stavební dceřiné společnosti Gazpromu, které nyní tvoří hlavní aktiva Strojgazmontáže.
  •  První tender Gazpromu společnost vyhrála už v květnu 2008.
  •  Zakázky na stavbu sachalinského a sočinského plynovodu společnost vyhrála bez konkurzu, ostatní pak ve veřejném konkurzu.
  • Tržby za rok 2010 tvoří přes 5 mld. USD, z plynofikace přes půl miliardy USD. Plynofikace tedy tvoří necelých 10 % celkových tržeb společnosti.

Společnost Regiongazholding

  •  založena v dubnu 2000
  •  využívána ke stavbám plynofikačních objektů v ruských regionech z investic Gazprom Mežregiongazu.
  •  v letech 2001-09 společnost vybudovala plynovody o délce 17 757 kilometrů.
  •  Generálním ředitelem je Sergej Vlasičev: 1996-2002: specialista na cenné papíry, kontrolor, náčelník oddělení fondových operací, generální ředitel Investičně-finanční skupny Management. Investice. Rozvoj (kde pracoval s K. Selezněvem, šéfem Gazprom Mežregiongazu). 2002-2003: generální ředitel společnosti Kompas, květen 2003 – gen. Ředitel Regiongazholdingu
  •  Další důležitou postavou je Alexandr Kolodzej: 1998-2002: obchodní ředitel spol. Grantmarket, 2002-07: náčelník spávy engineeringu ve společnosti Novatek, 2007-09: ředitel pro kapitální stavební práce a investice, září 2009 – zástupce generálního ředitele pro kapitální stavební práce.

Hlavními zhotoviteli a dodavateli pro Regiongazholding jsou 4 firmy, vlastněné Strojgazmontažem nebo Gazpromem:

  • Specgazremstroj – vlastněn Strojgazmontažem: účastní se „Programu plynofikace regionů RF“ a vyplňuje zhruba 75 % všech prací. Staví mimo jiné v Krasnodarském kraji, Dagestánu a Čečensku.
  • Krasnodargazstroj – vlastněn Strojgazmontažem: realizuje program plynofikace regionů Ruska v Jižním federálním okruhu.
  •  Volgogaz – vlastněn Strojgazmontažem (viz výše)
  •  Centrgaz – vlastněn Gazpromem (viz výše)

Technické detaily a požadavky na výstavbu plynovodu lze poskytnout na vyžádání (info@cbap.cz)

Vítězství společností, které nejsou přímo napojeny na struktury Gazpromu nebo Strojgazmontaž ve veřejných zakázkách je vysoce nepravděpodobné.

  • Rozhodující je osobní přístup k top-managementu výše zmíněných společností: bez přímých osobních kontaktů jsou šance na úspěch prakticky nulové. Nejlepší pozice v této oblasti zaujímají petrohradští přátelé prezidenta Putina: plynovody pro Gazprom dodávají petrohradští Putinovi přátelé bratři Arkadij a Boris Rotenbergovi (viz výše) a partneři Putinova přítele ze studentských let Viktora Chmarina. V letech 2005-2010 firmy Rotenbergů a Chmarina vyhrály 45 z 48 konkurzů spol. Gazprom Komplektacija na dodávky plynovodů a spojovacích částí. Dvě třetiny tenderů na stavbu a rekonstrukci technických objektů Gazpromu v roce 2010 vyhrál Strojgazmontaž Arkadije Rotenberga a Strojgazkonsalting Zijada Manasira (Manasir je původem jordánský podnikatel s vazbami na ruské státní vedení a okruh Putinových přátel z Petrohradu. Společnost založil v první polovině 90. let a již v té době získával první zakázky od Gazpromu – měl vazby na tehdejšího premiéra Černomyrdina. V letech 2007-09 odkoupil od Gazpromu několik stavebních společností. Jeho úspěchy v zakázkách Gazpromu se často spojovaly s jeho přátelstvím s Alexandrem Ananěnkovem. Za poslední 4 roky získala Manasirova společnost zakázky od státu či od Gazpromu v hodnotě 24 miliard USD. Nicméně v poslední době jsou v této sféře mnohem silnější právě Arkadij Rotenberg a Zijaudin Magomedov (majitel společnosti Summa), který dělá byznys s Arkadijem Rotenbergem a do energetického sektoru se údajně dostal díky známosti s bývalým šéfem Transnefti Semenem Vajnštokem). 10 % Strojgazkonsaltingu dříve patřily dceři Putinova přítele z mládí Alexandra Grigorjeva (bývalého generála KGB). Z top-managementu Gazpromu mají v této oblasti údajně největší vliv Alexandr Ananenkov, Valerij Golubjev a Jaroslav Golko.
  • J. Golko od roku 2003 vedl Gaztaged, dceřinou společnost Gazkomplektimpex (patřící Gazrpromu), která vznikla ihned po příchodu Alexeje Millera do čela Gazpromu. 25 % Gaztagedu patřilo firmě Borise Rotenberga Baza-torg. Golkovy firmy mají údajně vazby na tři dodavatele Gazpromu – Sfera, Roselektroprom Holding (REPCh) a Mežregionalnaja Logističeskaja Kompanija (MLK). Tulská Sfera (v Tule sídlí i gazpromovský Centrgaz) v letech 2007-2010 zvítězila v 5 velkých tenderech Gazpromu a jeho dceřiných spol. jako hlavní realizátor stavebních prací. Sfera odkoupila 88 % společnosti Gazstrojdetal a 100 % Centragazservisu (dodavatel plynárenského zařízení, dříve součást Centrgazu). Obě firmy prodal Gazprom. 30 % Sfery náleží petrohradské společnosti Eda, jehož generální ředitelka Marina Saltykova je zároveň generálním ředitelem firmy Arsija, jehož jediným vlastníkem je dcera Jaroslava Golka Anna. 20 % Sfery náleží Marině Šalové, která je generálním ředitelem petrohradské firmy Amitek, náležicí Jaroslavu a Anně Golko. Moskevská pobočka Sfery má stejnou adresu jako Golkova firma Strojinžiniring. 25 % Sfery patří spol. Finansy, které kontroluje Michail Borščev, bývalý generální ředitel a člen představenstva gazpromovské stavební dceřiné spol. Centrgaz (jedním z členů představenstva je také Golko).

Podobná síť konaktů a vazeb mezi firmami, napojenými na Gazprom a získávání jeho zakázek má mít i Golubjev a Ananěnkov.

  • Např. člen představenstva Gazpromu Alexandr Ananěnkov již v roce 2001 založil Fond sociálně-ekonomické podpory veteránů severu (od roku 2005 je čestným předsedou). Prezident a spoluzakladatel fondu Alexandr Sinelnikov je bývalý obchodní partner Ananěnkova syna Sergeje. Mezi vítězi gazpromovských tenderů se nachází 6 firem, údajně spojených s fondem podpory veteránů nebo jeho zakladatateli. Fondu náleží MO Gazcentr, stejnou adresu jako fond má Biynesgrupp a Spojlex, obě posledně jemnované firmy jsou zakladateli Energoservisu. Tyto společnosti zvítězily v 73 výběrových řízeních a jen v letech 2007-2009 vydělaly okolo 75 milionů dolarů a dodávaly Gazpromu a jeho dceřiným firmám různé zboží

Výstup a doporučení

Analýza názorně ukazuje, nakolik neprostupný je sektor státní plynofikace ruských regionů s pomocí staveb obecních plynovodů bez vazeb na výše zmíněné top-managery státních organizací a majitelů spřízněných soukromých společností. Jedná se o neformálně uzavřený trh, na který mají přístup pouze vyvolené a předem určené firmy. Jedinou zbylou možností je maloobchod ve sféře autonomní plynofikace bez napojení na obecní či magistrální plynovody, zaměřený na připojování jednotlivých domů ke zdrojům různých alternativ klasického zemního plynu. Tento trh se ovšem může týkat jiných soukromých společností než těch, které by mohly být zainteresovány v plynofikaci ruských regionů (například výrobci plynovodního potrubí). Na požádání může být vypracována analýza trhu autonomní plynofikace (info@cbap.cz)

767