Nejistá budoucnost Íránu
Od konce prosince 2017 jsme mohli zaznamenat narůstající napětí a střety mezi stoupenci íránské vlády a jejími odpůrci. Nepokoje a narůstající počet i intenzita demonstrací ukazují, jak křehká je stabilita této islámské republiky.
Demonstrace nabraly na takové intenzitě, že jsou považovány za největší od roku 2009, kdy byl podruhé zvolen ex-prezident Mahmúd Ahmadínežád. Nepokoje si k dnešnímu dni vyžádaly již 22 potvrzených obětí.
Írán veřejně obviňuje Izrael a CIA z jejich podněcování a vyhrocování, Saudskou Arábii z jejich financování. IRAN (Islamic Republic News Agency) dokonce prohlásila, že se jedná o společný projekt USA, Izraele a Saudské Arábie, jehož počátky vznikly před několika lety. USA se proti tomuto obvinění striktně ohradily a CIA tuto situaci odmítla komentovat.
Pokud vynecháme zmíněná obvinění, existují další důvody, které mohou být podloženy oficiálními fakty. Mezi hlavní patří především politický izolacionalismus, který Írán praktikuje od roku 1979, což způsobuje i nedostatek zahraničních investorů a kontraktů. Dalším důvodem je i krach jaderné dohody Íránu a USA, stejně jako sankce, které se prezident Donald Trump rozhodl udělit krátce po svém zvolení.
Kromě problematické zahraniční politiky se vyskytují i problémy a střety na domácí půdě. Neustálé rozepře mezi reformisty a tradičními zastánci stávajícího systému jsou doprovázeny i narůstající mocí a upevňující se pozicí Íránských revolučních gard, které stále častěji zabraňují novým reformám. Stále více je slyšet volání po odstoupení hlavního duchovního Alí Chameneího, který je silným zastáncem těchto bezpečnostních složek. Celá vnitropolitická situace je navíc doprovázena i korupčními skandály.
Nezanedbatelnou roli hrají i ekonomické důvody. Během posledních měsíců došlo k rapidnímu zvýšení životních nákladů, nezaměstnanosti (13%), inflace (9,6%) a ke zvyšování cen pohonných hmot.
Demonstrace a nepokoje však přinesly i nový element. Íránské ženy se, i přes přísné zákony, rozhodly výrazně podílet na protestech. Došlo k vytvoření několika desítek spolků, ve kterých se ženy aktivně podílejí nejen na organizaci protestů v různých koutech země, ale „aktivně“ vycházejí do ulic a přidávají se k davu.
Íránská vláda i prezident Rouhání sice ohlásil konec nepokojů, ovšem nestabilní situace spolu s demonstracemi stále pokračují. Do ulic vyšli další, a to nejen protestující, ale i ti, kteří se zastávají tradiční islámské strany a stávajícího duchovního Alí Chameneího. Můžeme se jen domnívat, jak dalekosáhlé důsledky může mít tato vyhrocená situace, a jak velkou roli v ní sehrají nejen Íránské revoluční gardy a jejich techniky, ale i intervence třetích stran, jako například Izraele či Saudské Arábie. Pokud by nepokoje pokračovaly a nabíraly na intenzitě, mohl by přijít i pád současné Íránské vlády, což by mohlo ohrozit i dosavadní politický systém Íránu.
Zpracovala: Tereza Novotná
Zdroje:
http://www.aljazeera.com/news/2018/01/factors-iran-protests-180103090723709.html
http://www.aljazeera.com/news/2018/01/qa-fight-iran-ruling-factions-180104062518980.html
http://www.aljazeera.com/indepth/opinion/protests-erupt-iran-180101142214891.html
http://edition.cnn.com/2018/01/01/world/iran-protests-deaths-rouhani-intl/index.html
https://www.nytimes.com/2018/01/03/world/middleeast/iran-protests.html
http://www.newsweek.com/are-irans-protests-over-revolutionary-guards-deployed-crack-down-anti-770326
http://edition.cnn.com/2017/12/30/middleeast/iran-protests-intl/index.html
1651