Analýza: Odposlechy P. Béma a R. Janouška

Únik rozhovoru sice veřejnost pobouřil a politické aktéry vylekal, de facto však potvrdil to, co média a veřejnost již znali: tedy neformální intenzívní spojení mezi primátorem Bémem a lobbistou Janouškem, na jehož ose docházelo k ovlivnění personálních a dalších rozhodnutí struktur v dosahu Béma s přímým dopadem na veřejné prostředky a jejich využití.

Spekulací na téma motivace úniku odposlechů je mnoho a nelze s jistotou žádnou z nich potvrdit. Jisté je, že fakt úniku sjednotil a zároveň vystrašil celou politickou reprezentaci, a to napříč stranami koalice i opozice. Za věrohodné verze lze označit tyto:

Vnitřní boj v BIS s cílem oslabit stávající vedení

• Únik je de facto útokem na širší spektrum politiků a stran a stávajícího ředitele diskredituje
• Kdokoliv zevnitř agentury mohl bez ohledu na důsledky takto stávající vedení poškodit

Vnější pokus o diskreditaci BIS

• BIS požadovala posílení kompetencí i rozpočtu
• Nespolehlivost agentury je důsledkem strachu a hněvu politické reprezentace

Pokus o odvedení pozornosti z jiné causy

• z causy V. Bárty a J. Škárky
• I. Rittiga a výdajů Dopravního podniku

Pokus o útok na (negativní) symboly ODS a systému vlivných lobbistů obecně

• Podezření je mířeno na K. Randáka a jeho kontakty v bezpečnostních složkách
• Popř. diskreditace ODS a politických stran obecně z důvodu blížící se prezidentské kampaně některého z nestraníků (zejm. J. Fišera)

Důležité jsou především důsledky úniku. Pokud nedojde k dalším únikům a dalším reakcím, lze dopady celé causy takto shrnout:

Dopady navenek, tedy pro voliče a média:

• Definitivní konec a diskreditace P. Béma (včetně odchodu ze strany)
• Částečný pokles preferencí ODS (ne však zásadní)
• Pokles důvěry občanů v politiku a veřejné dění

Dopady na politickou reprezentaci:

• Vznik paniky a strachu z dalších úniků
• Rozsáhlá nedůvěra v bezpečnostní složky a zejm. BIS
• Zvýšená opatrnost v aktivitách stylově podobným

Autor: CBAP 2012