Komentář: Vládní krize a soud s V. Bártou

Více než před 4 měsíci vypukla uvnitř koalice další roztržka. Jejím původcem byla strana Věci veřejné, které dne 3. 4. 2012 svým usnesením oznámily podání demisí svých ministrů s časovým odkladem do 1. 5. a předložily ne zcela konkrétní požadavky vůči ODS a TOP09. Tato iniciativa ihned narazila na tvrdý postoj obou koaličních stran a začala se oslabovat a rozpadat záhy po svém zveřejnění. Předseda John vydal stanovisko relativizující vlastní pozici ještě toho dne večer, ráno se usnesení vzepřel ministr dopravy Dobeš a vicepremiérka Peake. Díky časové prodlevě Velikonoc došlo k úplné rezignaci na vlastní tvrdý postoj v úterý 10.4. Výsledkem je katastrofální obraz VV na veřejnosti a obecně další pokles důvěry v koalici.

Causa je zajímavá pouze tím, že podává zřetelné svědectví o poměrech v nejmenší vládní straně. Dochází k boji mezi neformálními strukturami v čele s V. Bártou na straně jedné a jeho opozicí, vedenou právě K. Peake. Zcela indiferentní je postoj hlavní mocenské základy i mocenského nástroje strany, tedy poslaneckého klubu; zdá se však, že ten je i nadále pod majoritní kontrolou svého předsedy Bárty. Výsledkem je obraz úplného chaosu, kdy je V. Bárta schopen krátkodobě stranu sjednotit k pevnému postoji, ale nedokáže jej udržet – a nikdo není schopen ho nahradit v pozici centrální autority strany. Pokus o řízené spuštění krize byl pravděpodobně motivován personálními požadavky V. Bárty na vládní úrovni a zcela selhal. Jeho důsledkem dovnitř VV bude silný tlak zbytku členské základny na změnu stylu strany a odchod předsedy Johna.

Klíčovou roli této causy hraje soudní spor s V. Bártou a bývalým poslancem VV Škárkou, obžalovanými z korupce. Motivace V. Bárty na spuštění poslední krize není zřetelný, je však zcela jistě s tímto procesem spojena. Lze odhadovat, že se pokusil sjednotit klíčové aktéry strany kolem své osoby a provést personální změny s cílem upevnění svého postavení. Naopak pokus o odvedení pozornosti se nejeví jako efektivní – rychlé řešení krize se dalo očekávat.

Autor: CBAP 2012