Al-Káida v Indii

Zformování organizace odráží prohlubující se vnitřní konflikt uvnitř džihádistického hnutí

Al-Káida minulý týden zveřejnila videonahrávku, kde současný vůdce organizace Ajmán Zavahrí minulý oznámil založení indické odnože.  Al-Káida plánuje obnovit v některých částech Indie a také v Barmě a Bangladéši chalífát. Myšlenku státního útvaru, který zahrnuje veškerá území ovládaná muslimy, přitom realizuje už i hnutí Islámský stát, a to v Iráku a Sýrii.

Zformování indické odnože, za jejíhož vrchního velitele byl označen muž, vystupující pod jménem Asim Umar, znamená vznik v pořadí šesté regionální pobočky organizace. Ta v současné době pokrývá svou činnost následujícími regionálními skupinami: ve východní Africe působí Al-Šabáb, na arabském poloostrově AQIP, v oblasti Maghrebu AQIM, AQ v Iráku, Kavkazský emirát na Kavkaze a střední Asii.

Otázka možného napojení indické al-Káidy na islámské militanty, operující již dnes v Indii v regionech Assám, Gudžarát, či sporných oblastech Jammu a Kašmíru je prozatím nejasná. V současné době jsou tyto skupiny spíše napojeny na separatistické organizace a financovány i kontrolovány vládou sousedního Pákistánu.

Mezinárodní konkurence

Po IS, který se stal přímým konkurentem al-Káidy na Blízkém východě a fakticky v oblasti převzal její vliv, se myšlenky chalífátu chopila také organizaci Boko Haram, která dlouhodobě šíří teror zejména na severu Nigérie.

V souvislosti s rozmachem Islámského státu se v nedávné době objevily indikace o rostoucím napětí mezi džihádisty, a to především právě mezi al-Káidou a IS, kdy lze počátek tohoto rozkolu vysledovat k neúspěšnému pokusu IS sjednotit pod svým velením všechny syrské džihádisty. Tomu měl zabránit Zavahrí, který se ve sporu postavil na stranu organizace Jabhat al-Nusra, která jako oficiální pobočka al-Káidy v Sýrii odmítla spolupráci s IS. Důvodem zdrženlivého, až odmítavého přístupu džihádistických organizací k IS je pak především extrémně brutální charakter jeho činnosti, který je i řadou špiček al-Káidy vnímán jako značně kontraproduktivní. V neposlední řadě je limitujícím faktorem sektářský charakter IS a fakt, že organizace útočí proti dalším skupiny, jako je právě Jabhat-al-Nusra, či Islámská fronta v Sýrii.

Poslední Zavahrího zpráva o zahájení činnosti Al-Káidy na indickém subkontinentu je tak především signálem snahy posílit svou regionální pozici a v rámci džihádistického hnutí získat převahu nad Islámským státem, který v současné době kontroluje široký pás na území Iráku a Sýrie. V této souvislosti je třeba zmínit, že vůdce al-Káidy ve svém poselství Islámský stát vůbec nezmínil a namísto toho se omezil na obecné zdůraznění nutnosti jednoty mezi bojovníky islámu.

Autor: Ondřej Šlechta

1015