Budoucí výzvy v kyberprostoru

Toky informací dokáží spojit stroje, lidi, ekonomiky, ale i celé společnosti, a tak pomáhají zvyšovat schopnost spolupráce, efektivitu, a také zlepšovat světovou ekonomiku. Avšak i tento technologický pokrok má svou odvrácenou stranu. Zpráva Global Risks 2015 od Světového ekonomického fóra zařadila technologická rizika kybernetických útoků, rozpad důležité informační infrastruktury a krádež dat mezi největší hrozby pro globální ekonomiku.

Kybernetická moc

Myšlenku kybernetické moci je třeba chápat jako koncept, který může mít globální vliv na změnu politického prostředí, právě kybernetika může přinést nové nerovnosti do mocenské politiky. Celkový souhrn zdrojů a velikost státu nebo jeho stávající politické či vojenské spojenectví nemusí být nejdůležitějším faktorem při budování moci a její aplikaci v kybernetickém světě. Při kybernetice se moc bude budovat zejména prostřednictvím talentovaných jednotlivců. Schopnost shromažďovat kybernetickou moc a pochopit kde a jak ji aplikovat tedy nabízí nové možnosti jak ovlivnit politiku a bezpečnost na regionální, státní nebo světové úrovni.

Světová ekonomika

Světové finanční sítě, včetně zajištěných finančních služeb, jako například SWIFT, a organizací nastavujících standardy, například SEPA, jsou pod neustálými útoky. Příkladem útoků je kupříkladu napadení JP Morgan v roce 2014. Motivace pro podobné útoky závisejí od zájmů útočníka – od snahy o vlastní obohacení až po špionážní snahy jednotlivých států o pochopení finančních toků mezi různými aktéry.

Jelikož je finanční systém a neomezený tok peněz velmi podstatnou součástí hospodářství post-industriálních i rozvojových ekonomik, patří jeho ochrana před vnějšími útoky mezi klíčové zájmy vlád. Právě proto musí být vytvořeny sankční mechanismy na potrestání aktérů, kteří zneužijí kybernetickou stránku ekonomického informačního systému. Tyto mechanismy by měly umožnit vládám ve spolupráci se soukromými organizacemi lépe zasahovat proti aktérům, kteří zneužívají globální systém ke kriminálním účelům.

Pokroky v kyberprostoru také mění způsoby, jakými tradiční bezpečnostní složky provádí své operace. Změny v případech, kterým se musí věnovat policie, lze odvodit přímo z titulků novin. Mimo útoků na finanční instituce dochází k útokům na jednotlivé občany, krádežím a následnému prodají výpočetních zdrojů jako součástí botnetů, skrývání skutečných identit pachatelů v anonymních sítích a k vytváření nových útočných nástrojů pro spřízněné organizace či dokonce na zakázku sponzorských států.

Na druhé straně však nové technologie přinesly pokrok i do policejní práce jak ve fyzickém, tak i v kybernetickém světě. Policie, stejně jako armáda a zpravodajské služby, zužitkovali vylepšené možnosti analýzy velkých skupin dat a následně i možnosti vytváření nových zjištění pomocí softwarových nástrojů. Příkladem takového pokroku je prediktivní hlídání, při kterém je pomocí softwaru možné připravit prostorově vázané předpovědi kriminálních kybernetických incidentů.

V oblasti bezpečnosti státu přibyli k tradičním protivníkům noví aktéři. Jedná se zejména o novou skupinu států, které dokáží vytvořit dostatečné kapacity pro útok na své nepřátele. Těmito aktéry jsou jak jednotlivci, tak organizace, jejichž činy mohou ohrozit národní bezpečnost. Potenciálními cíly se stávají prvky životně důležité infrastruktury, které mohou být zneužity k vytvoření značných problémů s následným potenciálem ohrozit celou společnost.

Občanská společnost

V moderním světě jsou technologie a kultura propojeny. Avšak někdy předběhne technologický pokrok stagnující společnosti a normy, což může vést v nejhorších případech ke konfliktům. Podle některých tvrzení byla sociální média jedním z katalyzátorů událostí, které probíhají v arabském světě od roku 2011. Je to právě Arabské jaro, které je nejčastěji zmiňovaným příkladem aktivismu podporovaného technologiemi. Míra kyberaktivismu se ale zvyšuje celosvětově, a právě proto roste v mnoha nedemokratických státech snaha o cenzuru a kontrolu internetu, a to hlavně kvůli strachu z toho, že tyto technologie by mohly v důsledku vést k ohrožení pozice vládní moci.

Pro jednotlivé občany jsou důležitými aspekty kybernetické bezpečnosti neomezený přístup k informacím, možnost mluvit otevřeně pomocí lokálních ale i světových informačních platforem, možnost spojit se s různými lidmi a organizacemi na celém světě a očekávání racionálního poměru soukromí a bezpečnosti. Úkolem společnosti je tedy postarat se o to, aby její občané měli přístup k nezaujatým informacím, dále povolit přístup a možnost přispívání k celosvětovým informačním tokem a zajistit bezpečnost informačních sítí.

Prognózované trendy

Státy a ostatní aktéři se dívají na kyberprostor z rozličných úhlů. Pro některé se jedná o obchodní příležitost nebo o způsob sebevyjádření, zatímco jiní to vnímají jako hrozbu pro státní bezpečnost.

Kybernetická revoluce sice probíhá již několik desetiletí, nyní jsme však svědky úsvitu kyberprostoru jako faktoru, který změní způsob, jakým se díváme na svět kolem nás. Právě proto se nedá s určitostí předpovědět, jakým způsobem se bude v budoucnu vyvíjet. Některé hlavní trendy nicméně lze identifikovat již nyní:

• Digitalizace bude pokračovat a postupně pronikne do všech aspektů života společnosti a občanů.
• Lidé se stanou více a více závislými na digitálních službách a různých typech informačních a komunikačních technologií, což zvýší veřejný zájem o kybernetickou bezpečnost ze strany občanů i médií.
• Moderní společnosti se stanou více a komplexnější propojeny, což zvýší jejich zranitelnost.
• Světová provázanost vzroste spolu s vnitrospolečenskou závislostí, což způsobí, že otázky kybernetické bezpečnosti budou stále více globální.
• Počet nových technologií přicházejících ze soukromého sektoru se bude nadále zvyšovat. V oblasti bezpečnosti bude jejich přínos dvojí – jednak poskytnou nové způsoby ochrany ale zároveň i nové způsoby útoků
• S tím bude souviset i nárůst technologií, které budou sofistikovanější při poskytování kybernetické bezpečnosti. I přesto však budou závody v „kyberzbrojení“ pokračovat.
• Kybernetický zločin bude nadále problémem a jeho ekonomické následky budou růst. Na druhé straně způsobí jeho nárůst spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem.
• Koncept kybernetické moci bude mít dopad na mezinárodní politiku a globální boj o moc. Tento faktor také posílí trend vedoucí k závodech ve zbrojení v kybernetické oblasti.
• Je pravděpodobné, že v blízké budoucnosti budeme svědky globální kybernetické katastrofy, která změní naše postoje jak ke kybernetické bezpečnosti, tak k mezinárodní spolupráci, která by měla kyberprostor zajistit.
• Vítězi v kybernetické oblasti budou ti, kteří dokáží balancovat bezpečnostní a ekonomické zájmy. Na takový přístup bude zapotřebí spíše komplexní než čistě vojenské řešení.

Autor: Branislav Mičko

1283