CBAP Monitor: Velká Británie – únor/březen 2016

Bosna a Hercegovina: zásah na ‚kybernetickou vyděračskou‘ skupinu • Míra nezaměstnanosti ve Velké Británii klesá na nejnižší úroveň od roku 2006 • Britské ‚rýsující se‘ přerušení dodávky elektřiny

Bosna a Hercegovina: zásah na ‚kybernetickou vyděračskou‘ skupinu

Zdroj: The Organized Crime and Corruption Reporting Project

Evropské úřady zakročily proti skupině kybernetických zločinců, kteří od poloviny roku 2014 mámili peníze z businessmanů pod pohrůžkou provedení kybernetických útoků a poškození reputace podnikatelů. Podle tiskové zprávy, zveřejněné Evropským policejním úřadem (Europol), „vystopovaly“ britské úřady klíčové členy skupiny známé jako DD4BC v Republice Srbska, oblasti Bosny a Hercegoviny. Podle vyjádření úřadů, skupina nejprve iniciovala dočasný útok, při němž došlo k přehlcení požadavky a pádu či nedostupnosti a nefunkčnosti internetové služby nebo stránky pro ostatní uživatele. Poté skupina po oběti kybernetického útoku požadovala platbu ve virtuální měně Bitcoin. Pokud podnikatel odmítl zaplatit, následovaly delší a rozsáhlejší útoky na server.

Původními cíli napadení se jevily online hazardérské společnosti, ale časem skupina rozšířila spektrum obětí kybernetických útoků i na společnosti z finančního a environmentálního sektoru. Policie Republiky Srpska dodává, že se terči útoků stala i řada tamějších regionálních zpravodajských portálů. Na zásahu proti skupině kybernetických zločinců se kromě Velké Británie podílela i Bosna, Rakousko, Německo, Francie, Austrálie, Japonsko, Kanada, Rumunsko, Švýcarsko, Monako, Irsko, Spojené státy a Agentura Europolu na vynucení mezinárodního práva.

Míra nezaměstnanosti ve Velké Británii klesá na nejnižší úroveň od roku 2006

Financial Times přes The Institute for Public Policy Research

Nezaměstnanost ve Velké Británii klesla na nejnižší míru za posledních téměř 10 let. Nicméně neustále nízký růst platů podporuje argument Bank of England, aby udržovala úrokovou míru na rekordně nejnižší úrovni. Během tří měsíců klesla míra nezaměstnanosti z 5,2 na 5,1 procent, zatímco například v roce 2008 dosahovala 8,5 procent. Oficiální čísla podtrhují, nakolik se pracovní trh uzdravil. Zaměstnanost se vyšplhala k 74 procentům, jinými slovy 31.4 milionům pracujících. Většina nově vytvořených pracovních míst byla na plný úvazek.

Pokles míry nezaměstnanosti se však netýká ocelářského a strojního průmyslu, ve kterém lidé naopak přicházejí o práci z důvodu klesajícího odbytu zboží. Růst samotných mezd je také pomalý a z toho důvodu se Bank of England nerozhodla přikročit i přes pokles nezaměstnanosti ke zvýšení úrokových měr. Od listopadu 2015 klesl růst ročních platů z 2,4 % na 2%. Přitom obvykle po snížení nezaměstnanosti následuje růst platů. Podle ekonomů mohl být platový průměr zkreslený kvůli většímu podílu mladých vstupujících na pracovní trh. Všeobecně bývají mladí hůře placení. Rovněž klesl počet odpracovaných hodin za týden, což se samozřejmě projevilo na výši průměrných platů.

Britské ‚rýsující se‘ přerušení dodávky elektřiny

Carbon Brief přes The Institute for Public Policy Research

V důsledku možného odstavení jaderných elektráren a plánovaného postupného omezení používání uhlí by mohla Velká Británie podle Institutu strojírenství do roku 2025 čelit velkému přerušení dodávky elektřiny. Ve zprávě vydané zmíněným institutem se zmiňuje, že hrozící nedostatek elektrické energie se nedá vyplnit jen samotnými novými tepelnými elektrárnami. Je potřeba zaměřit se na energetickou účinnost. Konfederace britského průmyslu (CBI) vyžaduje rovněž stabilní vládní strategii, která by zajistila investice potřebné k vytvoření energetického systému budoucnosti.

Analytici z Institutu strojírenství v hodnotící zprávě předpokládají, že by se mohly zavřít všechny jaderné elektrárny v Británii do roku 2025. Zpráva z Institutu strojírenství již sklidila kritiku, jelikož se zjištění opírala o data popisující zajištění energie různými druhy elektráren z jednoho dne. Objevují se i další protichůdné názory. Zatímco podle Institutu strojírenství interkonektory zvýší ceny a sníží energetickou bezpečnost, podle Policy Exchange interkonektory naopak zvýší energetickou bezpečnost a sníží ceny, jelikož jsou ceny za elektřinu v kontinentální Evropě nižší oproti Velké Británii. Kritici nesouhlasí i s tvrzením, že by se měla zvýšit poptávka po elektrické energii do roku 2025.

Co se týče postupného omezování uhlí jako zdroje energie, spotřebitele to ovlivní minimálně, jelikož Británie využívá i pobřežní vítr k vytváření energie, další interkonektory spojující britskou energetickou síť s dalšími částmi Evropy a nové jaderné elektrárny. Vláda chce postupně snižovat počet uhelných elektráren a podpořit využívání paroplynových elektráren, jež oproti klasickým uhelným elektrárnám produkují výrazně emisí oxidu uhličitého.

Analýza Institutu strojírenství má i přes kritiku pravdu v tom, že se energetický průmysl rapidně proměňuje, aby více energie pocházelo z obnovitelných a dalších nízkouhlíkových zdrojů. Je třeba více vládních investic do nových technologií získávání energie jako například využití pobřežního větru.

Zpracovala: Natálie Harmašová

1033