CBAP Monitor: Rusko – únor/březen 2016

Ruské výdaje na bezpečnost během roku 2015 stouply • Pokušení ukončit sankce na Rusko • Různé interpretace ruského stažení ze Sýrie • Protiteroristické cvičení Ruska a Tádžikistánu – strategický odkaz • Nešíření jaderných zbraní si vyžaduje více spolupráce mezi Západem a Ruskem

Ruské výdaje na bezpečnost během roku 2015 stouply

IISS – International Institute for Strategic Studies (Autor: Giri Rajendran)

Mezinárodní institut pro strategická studia (International Institute for Strategic Studies IISS) vydal 9. února tak jako každý rok publikaci The Military Balance, která posuzuje vojenské a obranné kapacity 171 států. Obsahuje seznam jednotlivých státních vojenských organizací, osobní čísla, soupis vojenského vybavení a relevantní ekonomická a demografická data. The Military Balance každoročně aktualizuje graf patnácti nejvyšších rozpočtů na obranu po celém světe. Z letošní publikace vyplývá, že Rusko si udrželo své čtvrté místo. Nicméně je odhadováno, že během roku 2015 celkové ruské výdaje na obranu vzrostly více než o 5 % HDP, a to především kvůli financovaní ambiciózního zbrojního programu, ale také vzhledem k státem garantovaným úvěrům, které mají pokrývat finanční sankce Západu. Naproti tomu je rok 2015 poprvé po finančním krachu v roce 2008 příznačný určitým stupněm stabilizace obranného rozpočtu v Evropě. Skutečné výdaje, které dříve klesaly průměrně o dva procenta ročně se v roce 2015 stabilizovaly v důsledku ruských akcí ve Východní Ukrajině a teroristickým útokům ve Francii.

“Pokušení“ ukončit sankce na Rusko

Carnegie Europe (Autor: Judy Dempsey)

Think tank Carnegie Europe byl přítomen na Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se konala 12. až 14. února 2016. Konference představuje jednu z nejdůležitějších akcí na téma bezpečnosti, kde se setkávají světové politické a bezpečnostní špičky. Ruský premiér Dmitri Medveděv vystoupil na konferenci mezi prvními a ani na chvíli nebyl zastrašen kritikou vůči Rusku za vytrvalé bombardování Aleppa a dalších syrských opozičních cílů. Medveděv nepokládal za složité bránit ruskou politiku v Sýrii. Trval na tom, že Rusko bojuje v Sýrii zejména proti terorismu. Rusko chce nadále podporovat režim prezidenta Bašára al-Asada, i přestože syrské obyvatelstvo pod jeho režimem výrazně trpí.

Co se týče Evropy, Medveděv zdůraznil tři klíčové body, které měly vliv zejména na Německo. První bod se týkal politiky sankcí EU uvalených na Rusko po březnu 2014, kdy anektovalo Krym. Mluvil o tom, jak moc německý průmysl utrpěl v důsledku sankcí. Medveděv směřoval především k německým firmám a k německým sociálním demokratům, kteří sankce vnímali negativně od začátku. Neřekl to přímo, ale jasně naznačil, aby Evropané a Rusové dali své rozdíly stranou. V druhém bodě projevu Medveděv razantně prohlásil, že jsme se vrátili zpět do stavu studené války. Odstranění sankcí by oživilo ekonomické vazby mezi EU a Ruskem a tak i ukončilo novou studenou válku. Poslední bod projevu zahrnoval evropskou bezpečnost. V něm zdůraznil, že Rusko velmi dobře chápe současný stav evropské bezpečnosti, kde neexistuje sjednocená Evropa, ekonomiky stagnují, konflikty v Severní Africe a na Středním východe stoupají a na Ukrajině vládne občanská válka. Je zarážející, že nazval válku na Ukrajině občanskou, a tak opomenul ruskou invazi Ukrajiny nebo anexi Krymu. Ruský premiér v tomto bodě krátce nastínil nápad společné evropské architektury s Ruskem. Tento návrh by však výrazně oslabil další vývoj transatlantických vztahů.

Různé interpretace ruského stažení ze Sýrie

Carnegie Endownment for International Peace

Dne 14. března ruský prezident Vladimir Putin veřejně oznámil postupné ruské stažení leteckých sil ze Sýrie. Částečně se tak ukončuje přes šest měsíců trvající mise poskytující vzdušnou podporu syrskému prezidentovi Bašáru al-Asadovi. Mnozí se zamýšlejí, co ruského prezidenta motivovalo k takovému kroku. Předtím, než Putin vydal rozhodnutí, uskutečnilo se setkání s ministrem zahraničních věcí Sergejom Lavrovom a ministrem obrany Sergejem Šojgu. Putin je požádal o report ruských operací v Sýrii. Oba ministři byli ve svých vyjádřeních velmi optimističtí. Ministr obrany zdůraznil, že teroristé z oblasti Latakia byli vyhnáni, komunikace s Aleppom je obnovená, letecká základna Kweires odblokovaná a ropná a plynová pole při Palmýre jsou pod kontrolou a začaly fungovat stabilně. Ruský prezident tak na základě těchto prohlášení podal jedno velké večerní vyjádření, ve kterém řekl, že ruský cíl stanovený ministerstvem obrany a ministerstvem zahraničních věcí je splněn, a tak nařizuje postupné stahování hlavních částí vojenských jednotek. Putin nezapomněl dodat, že námořní základna v Tartusu a letecká základna Hmeymim bude fungovat jako předtím. Tato část vojenské skupiny musí pokračovat v plnění funkce monitorování příměří a vytvoření podmínek pro mírový proces. Navzdory všemu, ruské stažení vojsk ze Sýrie je považováno za velmi překvapivé. Svět se usilovně snaží pochopit, co tímto krokem chtěl Putin dokázat a co to bude znamenat pro Sýrii. Existuje několik náhledů interpretujících ruské stažení. Jeden z nejpopulárnějších je, že Putin může jenom blafovat. Jelikož Hmeymim a Tartus zůstávají i nadále v provozu, Rusku to ponechává veškerou strukturu na obnovení náletů v krátké době. Dalšími alternativami jsou, že ruské stažení je americko-ruskou dohodou, nebo že Rusko se snaží tímto činem potrestat Asada. Nicméně, je velmi těžké určit, co se může skrývat za Putinovým rozhodnutím. Jeho oznámení by mohlo být pouze předběžnou hrou, jak si otevřít další možnosti a sledovat reakce Západu, aby se tak mohl rozhodnout na dalším postupu.

Protiteroristické cvičení Ruska a Tádžikistánu – strategický odkaz

The Central Asia Caucasus Institute

Rusko, povzbuzené nedávnou zkušeností ozbrojeného konfliktu na Ukrajině a v Sýrii, se snaží prosadit více proaktivní zahraniční politiku. Dne 15. až 20. března probíhaly klíčové protiteroristické cvičení Ruska a Tádžikistánu, kdy tyto dva státy předvedly významnou bezpečnostní spolupráci. Regionální vlády střední Asie prezentují cvičení jako obnovenou důvěru a bezpečnostní zajištění mezi dvěma zmíněnými zeměmi. Ministerstvo obrany Tádžikistánu připojuje bilaterálnímu cvičení vysokou hodnotu, přestože to výrazně zasáhlo do jeho osobních čísel, co se týká vojenského personálu. Vysocí důstojníci z ruských vojenských distriktů potvrzují, že se nejednalo o obyčejné protiteroristické cvičení. Rusko poprvé rozmístilo vojenské síly v souvislosti s jejich dvě stě první základnou v Tádžikistánu, používajíc celkem 2000 pracovníků, 950 obrněných vozidel a dělostřeleckých zbraní. Vzhledem k prohlášení obou stran byl koncept cvičení založen na zkoušce schopnosti odpovídat na vnější riziko, které by ohrožovalo teritoriální integritu Tádžikistánu. To, co dělá cvičení výrazně unikátním, je, že se jednalo o první lety ruských strategických bombardérů ve vzdušném prostoru střední Asii od rozpadu Sovětského svazu. Navíc, komponenty ruského letového seskupení použité při cvičeních nesly pozoruhodnou podobnost k těm, které byly použity při leteckých útocích na Sýrii. Ačkoli cvičením Moskva naznačuje vysoce potencionální hrozbu mezinárodního terorismu s možností proniknutí Islámského státu, tato cvičení měla charakter spíše plánovaní reakce pro nepředvídané události, jako přímě očekávání krize. Nicméně, strategický odkaz Moskvy je jasný – bezpečnostní krize ve střední Asii přesahující kapacitu schopnosti místní vlády bude řešena Ruskem.

Nešíření jaderných zbraní si vyžaduje více spolupráce mezi Západem a Ruskem

Carnegie Moscow Centre

Přetrvávající napětí a zamrzlé vztahy mezi USA a Ruskem mohou mít katastrofální následky pro šíření jaderných zbraní. Nedávná prohlášení obou stran naznačují, že političtí lídři Ruska a Západu si navzájem nedůvěřují a sankční válka zhoršuje problém ještě víc. Nicméně, existuje jedna oblast, kde vůdci obou zemí najdou shodu – touha udržet jaderní zbraně a jiné zbraně hromadného ničení mimo dosah teroristů. To je jeden z hlavních rozdílů mezi současností a studenou válkou. V dnešní době existuje do určité míry univerzální chápání společných bezpečnostních hrozeb v Moskvě, ve Washingtonu a taky v Bruselu. Samozřejmě, jejich interpretace se může lišit. Stručně řečeno, vzestup teroristických skupin, jako je Islámský stát, si vyžádal znova soustředění Západu a Ruska na rizika šíření jaderních zbraní. Mezi čtyři hlavní důvody, proč vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem ovlivňuje šíření jaderných zbraní, jsou:

• Americko – ruské partnerství v oblasti nešíření jaderných zbraní je zamrzlé. Tento fakt posílá znepokojivé signály pro obě skupiny států – pro ty, co nukleární zbraně vlastní a také pro ty, co je nevlastní. Některé země tak mohou nabýt pocitu, že je třeba zbrojit.
• Členové mezinárodního společenství dávají za zodpovědnost Rusku a USA porušení smlouvy o jaderných zbraních středního dosahu z roku 1987 (Intermediate-Range Nuclear Forces (INF) Treaty of 1987). Důvodem bylo, že Spojené státy a Rusko nebyly schopny jednat efektivně.
• Nedostatek komunikačních kanálů v oblasti politiky, vojenství a zpravodajství zamezují efektivní způsob, jak účinně řešit hrozby šíření jaderních zbraní.
• Agresivní rétorika některých ruských a amerických politiků, jakož i nejvyšších vojenských lídrů, dává špatný příklad ostatním zemím. Ty se mohou následně nechat ovlivnit obdobným směřováním.

Je důležité si uvědomit, že existuje přímá úměra mezi nárůstem konfrontačních přístupů ve vztazích mezi Západem a Ruskem a oslabování režimu nešíření jaderních zbraní. Dokonce i skromné pokusy změnit konfrontační přístupy ke kooperačním mají dlouhodobý pozitivní vliv na pokles šíření jaderních zbraní.

Zpracovala: Gréta Krutá

1271