CBAP Monitor: Izrael – květen 2016

Diplomaté se shromáždili v Paříži ve snaze oživit mírový proces na Středním východe • Budování důvěry na moři: Pokrok v námořní bezpečnosti ve Středomoří v regionálním kontextu • Al- Sisi: Egypt nebude hrát vedoucí úlohu v izraelsko-palestinském mírovém procesu • Shin Bet: Hamás pašuje zbraně a materiál na výrobu raket do pásma Gazy

Diplomaté se shromáždili v Paříži ve snaze oživit mírový proces na Středním východě

Middle East Eye

V pátek, 3. června 2016 se v Paříži uskutečnil nejnovější mezinárodní pokus o obnovení mírových procesů mezi Izraelem a Palestinou. Na této konferenci se zúčastnilo více než 25 ministrů zahraničních věcí z různých zemí. V úvodu setkání francouzský prezident Francois Hollande vyzval Izrael a Palestinu, aby učinili odvážnou volbu a zvolili si mír. Prezident stejně apeloval i na hlavní důvod nezbytnosti nastolení míru, kterým je zabránění nárůstu extremismu a teroru v regionálním kontextu. Dodal, že mírová dohoda mezi Izraelem a Palestinou musí stejně zahrnovat i ostatní země. Po desetiletích neúspěšného jednání mezi těmito zeměmi jen málokdo věří, že země najdou společnou řeč a jeden z nejdelších konfliktů světa bude konečně ukončen. Organizátoři Pařížské konference měli za úkol dospět k dohodě mezi delegacemi o určení data mezinárodní mírové konference, navrhované na konec roku 2016.

Přestože OSN, EU a Liga Arabských na setkání států poslala své zástupce, ani izraelské ani palestinské vyjednávací týmy se této konference nezúčastnily. Ve svém projevu, krátce po ukončení Pařížské konference, francouzský ministr zahraničních věcí Jean-Marc Ayrault prohlásil, že vyhlídky na dvoustrannou dohodu se každým dnem vzdalují. Francouzské snahy zprostředkovat nový mírový proces byly kritizovány a odmítnuty izraelským premiérem Netanjahuem, který v izraelském rozhlase oznámil, že přesto, že přímá jednání byla nezbytná, nebylo nutné kvůli tomu jít až do Paříže. Generální ředitel izraelského ministerstva zahraničních věcí Dore Gold v této souvislosti kritizoval nejnovější francouzskou iniciativu a přirovnal ji k Sykes-Picotové dohodě. Tato dohoda, ratifikována v roce 1916, byla vypracována podle britských a francouzských byrokratů, rozdělila bývalé území Osmanské říše a nastolila nová pravidla v regionu Středního Východu. Sykes-Picotova dohoda, v jejímž důsledku vzniklo množství nových států v oblasti Středního východu, byla ostře kritizována a obviněna ze vzniku regionální nestability a sektářství v místech jako je Sýrie a Irák. Gold dále na adresu konference v Paříži uvedl, že jediný způsob jako uzavřít mír je prostřednictvím přímých jednání bez předběžných podmínek s plnou podporou arabských zemí.

Podle diplomatických zdrojů se bude francouzský návrh opírat o jasný časový harmonogram a bude se soustředit na mírový proces z roku 2002, vedený Saúdskou Arábií. K návrhu se vyjádřily arabské státy, které se shodly, že by stát Izrael uznaly výměnou za stažení Izraele z území okupovaných od roku 1967 a vytvoření palestinského státu. Plán byl dosud Izraelem do značné míry ignorován, ale v posledních dnech Netanjahu prohlásil, že plánuje znovuobnovení jednání s Palestinci. Palestinci naopak z velké části podpořili iniciativu Francie a přivítali snahu o znovuobnovení jednání. Nejvyšší představitel Palestiny Saeb Erekat v rozhovoru pro izraelské noviny Haaretz projevil spokojenost, naději a podporu této iniciativě. Stejně ocenil určení jasného rámce a definic přesných parametrů pro obnovení jednání.

I když navzdory novým mírovým nabídkám nadále přetrvává skepse, lídři EU se shodují v tom, že je lepší alespoň nějaká snaha, než žádná. Stejně poukazují zejména na důležitost obnovení a nastartování mírového procesu. Úspěchem je, že tato iniciativa v určité míře ovlivnila Netanjahua a přinutila ho k navržení alternativy v otázce Arabské mírové iniciativy. USA však nebyly tímto návrhem nadšeny. John Kerry prohlásil, že se USA zúčastnily pouze s cílem naslouchání myšlenek. Washington představuje tradičního mediátora izraelsko-palestinského konfliktu, ale mírová jednání pod jeho taktovkou zkrachovala v dubnu 2014, kdy byly USA obviněny, že jsou si až příliš blízké s Izraelem.

Budování důvěry na moři: Pokrok v námořní bezpečnosti ve Středomoří v regionálním kontextu

The Institute for National Security Studies – Shlomo Brom & Emily B. Landau

Přehodnocení námořní bezpečnosti dnes představuje důležitý aspekt budování důvěry mezi Izraelem a některými jeho sousedy. Hlavním cílem by měla být zejména eliminace potenciálních zdrojů pro neshody a eskalaci v oblasti Středozemního moře, a to zejména v jeho východní části. Tato část už po staletí představuje důležité území pro sousední státy, vzhledem k jejich závislosti na námořní dopravě a pro realizaci mezinárodního obchodu. Ve výlučné ekonomické zóně Izraele, a následně i Kypru, byly objeveny obrovské zásoby zemního plynu. Protože jsou tyto zásoby významné pro národní hospodářství jednotlivých zemí, je pravděpodobné, že pocítí potřebu zvýšit svou vojenskou přítomnost ve Středomoří s cílem ochránit je. Nárůst vojenské přítomnosti by znamenal riziko tření mezi vojenskými plavidly sousedních států. Proto je v zájmu Izraele, aby navrhl společnou diskusi na toto téma, za účasti všech sousedních zemí. Hlavním tématem rozhovorů by měla být zejména situace ve východní části Středomoří. Rovněž je nutné dospět k rozhodnutí, zda se tato iniciativa bude usilovat o dosažení ambicióznějších cílů nebo zaměří na měkkou diplomacii s účelem zlepšit komunikační kanály.

Iniciativa budování důvěry a bezpečnosti na moři, v prostoru Středního Východu se poprvé objevila již na počátku 90. let. Tato iniciativa se zaměřovala na námořní oblasti, zejména v kontextu s pátráním, záchranou a mimořádnými událostmi, které se odehrály na moři. Země se inspirovaly evropskou a asijskou zkušeností v této oblasti, přičemž hlavním výsledkem mělo být nalezení společných zájmů a překonání omezení, které se týkaly spolupráce mezi zeměmi a vycházely z jejich národních rozdílů. Výsledkem iniciativy byly dva dokumenty, potvrzené na závěrečném plenárním zasedání, které se uskutečnilo v roce 1994 v Tunisu. Stejně byla přijata i dohoda o uspořádání společných cvičení na moři a setkání vyšších námořních důstojníků z regionu. Rozhovory byly v roce 1995 pozastaveny a od té doby k další iniciativě v této oblasti nedošlo. Nově vzniklá situace v oblastech Středomoří, si však vyžaduje nová opatření.

Izrael již alokoval vysoký rozpočet právě pro ochranu svých zásob zemního plynu. Izrael a Kypr v současnosti mezi sebou udržují přátelské vztahy, zatímco méně přátelské státy jako Libanon a Sýrie se rovněž mohou zapojit za předpokladu, že mají potenciál na objevení zemního plynu ve svých výlučných zónách. Tato situace by měla podnítit společný zájem o vytvoření mechanismů, které by zabraňovaly zbytečné eskalaci a následnému vzniku konfliktu.

Podmínkou aby iniciativa byla úspěšná, je přizvání všech států z oblasti Středozemního moře, a stejně i států, které se neúčastnily fóra o Kontrole zbraní a regionální bezpečnosti na Středním Východě. Týká se to zejména Libye, Sýrie a Libanonu. Součástí plánovaného projektu by měly být určitě i významné evropské státy – Kypr a Řecko a rovněž další globální síly působící v oblasti Středozemního moře – USA, Rusko a Velká Británie. Dalším klíčovým aspektem je upřednostnění vymezení konkrétní námořní „arény“, kterou v tomto případě je oblast Středozemního moře, před obecnou diskusí o budování důvěry a bezpečnosti na moři. Angažované země se budou stejně muset dohodnout v otázce strategie, kterou zvolí. Buď se rozhodnou pro ambicióznější cíle a vytvoří fórum, podobné INCSEA (INCSEA – dohoda z roku 1972, podepsaná mezi USA a SSSR s cílem prevence před vznikem mimořádných událostí, které se odehrají na moři), nebo zvolí měkčí variantu, která se zaměří na zlepšení komunikačních kanálů.

Problematické mohou být státy jako Sýrie, kde stále chybí účinná a silná ústřední vláda, ale také Libanon, který by se mohl odmítnout podíl na plánu, právě kvůli účasti Izraele. Jeden možný rámec pro překonání těchto problémů může představovat spolupráce USA a Ruska. Jako další možnost se nabízí organizace této iniciativy v širším rámci OSN.

Al- Sisi: Egypt nebude hrát vedoucí úlohu v Izraelsko-palestinském mírovém procesu

Jerusalem Center for Public Affaires

Egyptský prezident Al-Sisi, ve svém nedávném projevu poukázal na řadu možností pro vyřešení izraelsko-palestinské otázky. Stejně, projevil vůli Egypta, podpořit jakoukoli iniciativu týkající se mírového procesu Izraele a Palestiny. Odmítl však možnost, že v tomto procesu by právě Egypt měl hrát vedoucí úlohu. V projevu prohlásil, že v tomto procesu iniciativu projevily arabské země, Francie a stejně tak i USA, které se společně snaží najít řešení tohoto problému. Opakovaně deklaroval, že přesto, že jsou v Egyptě připraveni poskytnout jakékoliv síly pro nalezení řešení této otázky, Egypt nepřemýšlí o tom, že by převzal vedoucí úlohu. Vedoucí člen revoluční rady Fatahu Hazem Abu Shanab, popřel tvrzení, že by byl plánovaný trojitý summit v Káhire, na kterém se měl zúčastnit egyptský prezident Al-Sisi, Abbás a Netanjahu. Nadřízený palestinský úředník dodal, že normalizace vztahů mezi Izraelem a Arabskými státy v tomto období, bylo pro Palestince “bodnutí do zad”.

Shin Bet: Hamás pašuje zbraně a materiál na výrobu raket do pásma Gazy

Jerusalem Center for Public Affaires – Judah Ari Gross

Izraelské námořnictvo zatklo na pobřeží pásma Gazy pašeráka přidružení k teroristické skupině Hamas. Devětatřicet roční Salim Jamal Hassan Naman, který obývá uprchlický tábor al-Shati, se přiznal k tomu, že pomáhal převážet zbraně a materiály, používané na výrobu raket. Shin Bet (Izraelská bezpečnostní služba) obvinil Hamás z využívání nedávných politiky změn, které se týkají blokády na pobřežním pásu. Ministerstvo obrany v dubnu 2016, z předchozích 6 mil prodloužilo povolenou vzdálenost od pásma Gazy až na 9 mil. Naman byl zatčen poté, co se jeho loď odchýlila od oblasti schválené pro plachtění.

Naman vyšetřovatelům poskytl informace o pašeráckých operacích Hamásu a stejně informoval i o jeho útočných strategiích. Poskytnuté informace se týkaly metod užívání pašeráků a rybářů z pásma Gazy na přesouvání pašovaného nákladu až do Egypta. Rybáři mají být údajně využíváni i pro kamufláž vojenských akcí Hamásu. Sin Beth v souvislosti s případem Namany prohlásil, že prostřednictvím výslechu s Namanem a dalšími nedávno zatčenými komplici, byly odhaleny plánované teroristické akce Hamásu. Dodal, že tentokrát Hamás využil úlevy, které byly ze strany Izraele poskytnuté rybářům, žijícím v pásmu Gazy.

Zpracovala: Adriána Oboňová

600