CBAP Monitor: Oblast zemí Perského zálivu – září/říjen 2016
Výhody strategických vztahů zemí Perského zálivu a Severoatlantické aliance ● Zavřou Spojené státy americké svou námořní základnu v Bahrajnu? ● Směřuje Jemen k rozdělení?
Výhody strategických vztahů zemí Perského zálivu a Severoatlantické aliance
Zdroj: Gulf Research Centre
Dokument, vydaný během summitu členských států Severoatlantické aliance (NATO) v červenci 2016, vyzval k „vytvoření pravidelných vazeb na pracovní úrovni mezi sekretariáty NATO a Rady pro spolupráci zemí v Perském zálivu (GCC)“ a „zahájení praktické spolupráce s GCC, jakož i jejích členských států“.
Dokument také reflektoval otázky bezpečnosti, které země Perského zálivu sdílejí se zeměmi NATO. Jsou jimi například zajištění svobodné plavby po moři, boj proti terorismu a extremismu, prevence šíření jaderných zbraní a zabránění selhání států prostřednictvím udržení schopných bezpečnostních institucí. Na mnohých z nich již NATO a země Perského zálivu spolupracují.
Bahrajn, Kuvajt, Katar a Spojené arabské emiráty nyní povýšily svůj politický statut otevřením diplomatické mise v sídle NATO v Bruselu.
NATO by mělo být dále viděno jako jeden z prvků poskytování jistoty pro region Perského zálivu. Kromě toho bude bližší vztah zemí NATO a zemí Perského zálivu důležitým signálem pro Írán, že bezpečnost této oblasti i nadále patři pod značný zájem Západu.
NATO může tedy přispět k funkční diskusi o bezpečnosti zálivu ve třech důležitých oblastech: zlepšení regionálních obranných mechanismů kolektivní obrany, posílení schopnosti krizového řízení zemí Perského zálivu a navrhování přístupů k budoucím metodám kooperativní bezpečnosti.
Zavřou Spojené státy americké svou námořní základnu v Bahrajnu?
Zdroj: Carnegie Middle East Center
Nepolevující porušování lidských práv ze strany bahrajnské vlády vůči její opozici může výrazně zkomplikovat situaci Spojeným státům americkým, které mají v Bahrajnu sídlo své páté námořní flotily. Pokračování těchto sporů může způsobit nejen ohrožení amerického vojenského personálu, ale může také poskytnout Íránu příležitost rozšířit svůj vliv na Bahrajnu, a ohrozit tak bezpečnost regionu.
Spojené státy americké mají zájem o udržení stability v Bahrajnu a jejich blízkých vztahů s pro-americkou vládou Bahrajnu. Washington potřebuje rychle zvýšit tlak na vládu Bahrajnu, aby přijala zásadní politické, hospodářské a sociální reformy, a zabránila tak možné eskalaci dalších problémů.
Postupné přijímání politických změn je nevyhnutné pro budoucí stabilitu Bahrajnu, ale aktuální neliberální domácí politika nejspíš protiřečí tomuto cíli a podporuje extrémistické skupiny vznikající mezi politickou opozici.
Rozhodnutí USA stáhnout své vojenské kapacity by totiž mohlo vyvolat velmi negativní reakce ze strany Bahrajnu a jejich spojenců v rámci Rady pro spolupráci zemí v Perském zálivu.
Zdroj: Brookings Doha Center
Selhání posledního zastavení palby v Jemenu naznačuje, že tato země má před sebou ještě dlouhou cestu k míru. Ani jedna z bojujících stran totiž nejeví zájem o politické urovnání probíhajícího konfliktu. Naopak, rozdělení země je stále více pravděpodobné.
Jen co příměří trvající 72hodin skončilo, saudskoarabská koalice znovu zahájila nálety na cíle povstaleckých skupin kontrolující města severního Jemenu. Organizace spojených národů (OSN) zhodnotila, že příměří bylo docela úspěšné, ale koalice obvinila přívrženců bývalého presidenta Ali Abdullaha Saleha z jeho porušování. Podle tvrzení saudskoarabské koalice vypálili povstalci raketu Scud na Meku ihned po obnovení bojů. Jednalo se tak o druhý údajný pokus rebelů zasáhnout Mekku, který byl zachycený saudskými protivzdušnými jednotkami.
Premiér Jemenu Abed Rabbo Mansour Hadi, podporovaný také Saudskou Arábií, zamítl plán OSN, který navrhoval zahájení politického procesu urovnání konfliktu. Hadi a koalice nadále pokračuje v dodržování rezoluce vydané OSN v roce 2015, která nařizuje Hadiho návrat k moci v hlavním městě Jemenu, Sanaa, a odzbrojení povstaleckých skupin.
Zpracovala: Radka Roháriková
1097