CBAP monitor: Velká Británie – listopad/prosinec 2016
Národní strategie kybernetické bezpečnosti: plynulá nebo zásadní změna? – Ministr obrany oznámil spolupráci Velké Británie a Francie na raketových systémech – Příprava britských ozbrojených sil na „Trumpův svět„
Národní strategie kybernetické bezpečnosti: plynulá nebo zásadní změna?
Royal United Services Institute
V listopadu 2016 byla zveřejněna dlouho očekávaná Národní strategie kybernetické bezpečnosti Velké Británie pro období 2016 – 2021. Vydání národní strategie bylo opožděno v důsledku konání referenda o členství Velké Británie v Evropské unii a z důvodu změn ve složení vlády.
Přestože dokument vydá na osmdesát stran, samotné strategii kybernetické bezpečnosti jsou věnovány čtyři strany a zbytek dokumentu tvoří popis strategického kontextu a implementační plán. Dokument je součástí Národní bezpečnostní strategie 2015. V sekci o strategickém kontextu jsou popsány klíčové hrozby národní bezpečnosti, jako jsou kybernetičtí zločinci, teroristé a hackeři, zároveň je tato část doplněna i o případové studie. Tvůrci dokumentu identifikují zásadní slabá místa v systému, kterými jsou zejména propojená elektronická zařízení, přetrvávající zastaralé počítačové systémy a zvyšující se dostupnost nástrojů pro nabourávání systémů.
V implementačním plánu v rámci Národní strategie kybernetické bezpečnosti se klade důraz na obranu, odstrašení a rozvoj (v originálu ,,three ‚Ds‘ – Defend, Deter and Develop‘), kdy při naplňování těchto činností se vyzdvihuje důležitost mezinárodní spolupráce. Popsané tři činnosti jsou navzájem provázané, rozvoj lidského potenciálu tvoří základ pro zajištění efektivní obrany, která odradí aktéry od útoků na britské občany, podnikání či veřejný sektor.
V dokumentu je definován záměr vládních agentur zlepšit schopnost zmařit závažné státní a kriminální aktivity zacílené na Velkou Británii. Rovněž tvůrci uznali, že spoléhání se v předchozích strategiích na trh v otázce kybernetické bezpečnosti nevyšlo podle původních představ. Trh v současné době náležitě neoceňuje kybernetická rizika, a proto kybernetická bezpečnost nepatřila k prioritám vlády, což se odrazilo na nižší úrovni dodržování kybernetických zásad veřejností. Oproti předchozí strategii se v té nové objevuje varování, že pokud obchodní a korporátní sektor nezačnou investovat do zlepšování kybernetické bezpečnosti, ministři zavedou směrnici přikazující směřovat investice do této oblasti.
Významnou roli v naplnění cílů stanovených v Národní strategii kybernetické bezpečnosti zastává Národní centrum pro kybernetickou bezpečnost, které však musí časem vyjasnit kompetence, protože v současné době závazky týkající se kybernetické bezpečnosti zůstávají rozdělené mezi řadu vládních oddělení.
Ministr obrany oznámil spolupráci Velké Británie a Francie na raketových systémech
Gov.uk
Britský ministr obrany oznámil v polovině listopadu na zasedání Francouzsko-britské rady založené v 70. letech, že Velká Británie prohloubí spolupráci s Francií na raketových systémech. Strategie vytvoření specializovaných center excelence pro raketové systémy v Boltonu a Stevenage umožní francouzsko-britské společnosti MBDA (evropský výrobce raketových zbrojních systémů) vyvinout špičkové technologie v Británii a Francii.
Podle slov britského ministra obrany sira Michaela Fallona je pro zachování silné Británie klíčové rozvíjet bezpečnost prostřednictvím inovace a kooperace. K udržení nejmodernější technologie musí Británie zajistit nejen nárůst obranného rozpočtu, ale i mezinárodní spolupráci a investice do „center of excelence“. Británie i Francie usilují o rozšíření hranic tradiční spolupráce ku prospěchu obou zemí a také o zvýšení svých vojenských kapacit a konkurenceschopnosti v exportu.
Britská a francouzská armáda spolu běžně spolupracují v oblasti vojenské techniky. Vzdušné síly kooperují také v rámci mezinárodních operacích. Naposledy tomu tak bylo například v západním Iráku při boji s tzv. Islámským státem.
Oba státy se podílejí i na projektech zaměřených na ničení námořních min (Franco-British Maritime Mine Counter Measures Programme).
Příprava britských ozbrojených sil na „Trumpův svět“
Royal United Service Institute
Pokud Donald Trump zrealizuje některé své radikálnější návrhy, pak bude obranný establishment Velké Británie čelit novým výzvám, obzvlášť když země vystupuje z Evropské unie. Po referendum o vystoupení Británie z EU vládní úředníci ujišťovali, že není potřeba provést revizi národní bezpečnostní strategie země, argumentovali tím, že obrana země je primárně záležitostí NATO a ne EU.
Je těžké předpovědět, co Donald Trump udělá, až převezme úřad 20. ledna 2017, ale povinností britské vlády je začít nyní přemýšlet, jaké by mohly být jeho kroky. Trump opakovaně zpochybňoval hodnotu amerických vojenských aliancí. Britská vláda by proto měla projednat možnost rozdílnosti v základních postojích mezi Velkou Británií a Spojenými státy. Americká vláda brzy provede přehodnocení aliančních vztahů, proto by se na tuto možnost měla Velká Británie připravit, a pokud bude potřeba, také vztahy přehodnotit.
Dále by měla britská vláda použít poznatky z tzv. Chilcotovy zprávy o válce v Iráku a poučit se jak zvládat ,,panovačné“ chování americké administrativy odhodlané přimět ostatní dělat to, co chtějí politici Spojených států, a zároveň neochotně naslouchat opačným názorům. Podle zmíněné zprávy musí být Británie lépe připravena k odstoupení z těch akcí Spojených států, se kterými nesouhlasí.
Ministerstvo obrany by mělo začít přehodnocovat oblasti, v nichž Británie příliš spoléhá na americkou podporu. Pozornost by mělo věnovat tomu, co by z technického hlediska bylo třeba udělat, pokud by Spojené státy odmítly pomoct v případné vojenské krizi. Pokud by Spojené státy odstoupily od svých mezinárodních závazků, Velká Británie by musela zaujmout méně ambiciózní strategickou pozici.
Nástup Trumpa do úřadu proběhne ve stejnou dobu, kdy roste závislost Velké Británie na nákupech amerických zbraňových systémů včetně bojových a námořních hlídkových letounů a vrtulníků. Otázkou je, jestli rizika spojená se závislosti na amerických dodávkách vojenské techniky zůstanou přijatelná i za případných nových okolností, které mohou nastat po nástupu nového amerického prezidenta.
Výsledek amerických voleb by se měl odrazit v nutnosti přehodnocení historické nedůvěry Británie vůči spolupráci v oblasti obrany v rámci Evropské unie. Ministři se primárně zaměří na možnost prohloubení vojenské spolupráce zejména s Francií a Německem. Pokud by nový americký prezident vetoval žádost o využití NATO jako platformy pro budoucí kolektivní akci, Spojené království by mohlo spatřovat společný zájem spolu s evropskými spojenci vytvořit důvěryhodnější institucionální podporu tím, že by přestalo odmítat návrh na evropské operační velitelství. Je načase dát jasně najevo, že je Velká Británie připravena stavět své národní zájmy na první místo, pokud jde o bezpečnost.
Zpracovala: Natálie Harmašová
1467