Arabský svět – Březen/Únor 2017
Interní problémy v Jordánsku – Syrská armáda zůstává pro přežití režimu klíčová – Vztahy Maroka a sub-saharské Afriky
Zdroj: Brookings Doha Center
Za poslední rok se relativní stabilita Jordánska ve srovnání s ostatními státy v regionu do jisté míry neštěpila. Může za to hlavně rostoucí počet teroristických útoků a bezpečnostních hrozeb, se kterými začínají mít bezpečnostní složky problém. Také se v zemi objevuje hrozba přenesení konfliktu ze Sýrie a Iráku, nakolik jsou dokumentovány útoky Islámského státu právě na území Jordánska. Navíc se v zemi začaly objevovat protesty i v městech, které byly tradičními centry hášimovské monarchie, jako například Kerak nebo Ammán. Protesty byly odpovědí hlavně na zhoršující se ekonomickou situaci mladých v zemi, vysoké ceny a obecnou míru chudoby.
Odpověď monarchie na tyto problémy byla poměrně rozpačitá. Za posledních šest let se v zemi vystřídalo šest premiérů, avšak žádnému z nich se nepodařilo zavést klíčové ekonomické, sociální a politické reformy. Obecně zhoršující se bezpečnostní situaci nepomáhá ani americká vojenská pomoc, která je ve srovnání s ostatními státy v regionu poměrně nízká.
Syrská armáda zůstává pro přežití režimu klíčová
Zdroj: Carnegie Center Middle East / The Syrian Observer
Jednou z hlavních příčin bojové neschopnosti Syrské armády v občanském konfliktu v zemi je korupce, která v rámci armády vytvořila různé sítě loajality a nepotismu. Tyto sítě však během konfliktu pomáhaly při vytvoření paralelní velící struktury, která do značné míry přispěla k zachování armády samotné. Je zřejmé, že pokud by byla armáda nasazena přímo do bojových situací, byla by se v prvních měsících bojů zhroutila. Tyto sítě však vedly armádu k zajišťování podpůrné funkce, jako například logistika nebo dělostřelecká podpora pro jednotlivé milice věrné režimu. Z tohoto důvodu je možné tvrdit, že bylo cílem již zmíněného paralelního vedení armády zachovat strukturální celistvost armády tím, že do bojů záměrně nasazovali menší a agilnější jednotky domobrany.
Vztahy Maroka a sub-saharské Afriky
Zdroj: OCP Policy Center
Obchod mezi Marokem a sub-saharskou Afrikou vzrůstal v průměru o 12.8% za rok mezi lety 2000 a 2015, avšak jeho podíl na Marockém exportu stále činí pouze 3.4%, což je ve srovnání s ostatními obchodními partnery zanedbatelné číslo. Jedním z pravděpodobných důvodů pro tento nízký podíl je nedostatečně vyvinutá síť komunikaci, která by obchod zjednodušovala a také nedodržování obchodních protokolů. Přesto uzavřelo Maroko bilaterální a multilaterální smlouvy s velkým počtem sub-saharských států, které by měly vést ke zvýšení exportu. Možnosti vyššího exportu odpovídá i tzv. index komplementarity mezi Marokem a sub-saharskou Afrikou, jehož hodnoty naznačují, že Marocký export do těchto zemí je z pohledu jejich trhu vítán.
Autor: Branislav Mičko
1314