Návrat al-Káidy a nová protiteroristická strategie USA

Dobytí Mosulu radikály z organizace ISIL, od níž se díky jejich extremismu distancují i mnozí vůdci al-Káidy, je varovným signálem, že náboženský fundamentalismus je na Blízkem východě opět na vzestupu. Několikaleté úsilí Spojených států a jejich spojenců v tomto region by tak mohlo vyjít naprázdno a mohlo by se stát opět jejich „noční můrou“, kdyby se zde opět rozhořel otevřený ozbrojený konflikt.

Americký prezident Obama v průběhu své druhé kampaně argumentoval, že se podařilo porazit nejnebezpečnější jádro al-Káidy. Obamův protikandidát Romney byl ale jiného názoru a varoval, že al-Káida rozhodně není na ústupu, nýbrž se angažuje v až dvaceti zemích a nadále představuje pro Spojené státy i celý svět obrovskou hrozbu. Z tohoto důvodu volal Romney pokomplexní strategii, která pomůže odstranit tento druh terorismu.

Svoji rétorikou a argumenty Obama u amerických voličů zabodoval. Snahu ukončit dlouholetá angažmá v Afghánistánu a Iráku je také potřeba vnímat jako vstřícný krok vůči narůstající únavě americké veřejnosti ze zahraničních intervencí. Návrat Al-Káidy není samozřejmě chybou doktríny prezidenta Obamy, existuje zde mnoho dalších složitých faktorů. Určitou indikací o narůstajícím extremismu na Blízkém východě již mohl byl  útok proti americké ambasádě v Bengházi 11. září 2012, při kterém byli zabiti čtyři Američané, včetně velvyslance.  Bylo tedy jen otázkou času, kdy a kde zase dojde k dalšímu úderu. Z úst amerických republikánů nyní právem zaznívá –„Extremismus je zase zpět!“, zároveň pozorně sledují kroky prezidenta Obamy a s napětím očekávají, jakou strategii vyhlásí.

Obama nechce nikoho nechat na pochybách a obrysy svého nového program boje proti terorismu představil před měsícem při květnovém projevu ve West Pointu. Podle něj dnešní hlavní hrozba již nepochází z centralizovaného vedení Al-Káidy, ale má více decentralizovaný charakter. Jeho argumenty se opírají o informace CIA, podle kterých extrémisté v Sýrii a Iráku nyní nabírají bojovníky z jiných poboček Al-Káidy, včetně jemenské základny na Arabském poloostrově a somálské základny Al-Shabab.

V rámci svého programu navrhl prezident Obama vytvořit nový protiteroristický fond (Counterterrorism Partnerships Fund), do kterého Spojené státy plánují vložit až pět miliard dolarů. Z prostředků fondu plánují cvičit a budovat speciální jednotky a další kapacity pro boj proti teroristům a také poskytovat pomoc partnerským zemím, které proti terorismu bojují. Obamova administrativa koncipuje důkladnou strategii pro Sýrii, na základě které bude CIA cvičit povstalecké jednotky pro boj jak s Bašárem al-Asádem, tak i s extremisty z Al-Káidy. Předpokládá se také, že americké síly pro speciální operace budou trénovat jednotky Syrské osvobozenecké armády, aby vytvořily stabilizační síly pro osvobozené oblasti. Pokud se tento ambiciózní plán zrealizuje, do konce roku by mohlo být vycvičeno až 9 600 bojovníků.

První reálnou zkouškou prezidenta Obamy bude nepochybně vyřešit situaci v Iráku. Washinghton v tuto chvíli volí opatrné kroky, omezené na vyslání letadlové lodi USS do Perského zálivu.  V této souvislosti John Kerry deklaroval, že pomoc USA Iráku proti vzbouřencům bude účinná, jen pokud se iráčtí vůdci sjednotí, což odráží pragmatický postoj. Obama, který v roce 2012 ujistil Ameriku, že extremisté jsou na ústupu, musí nyní reagovat na nově vzniklou situaci, a předejít chybám z Afghánistánu a Iráku. Na této výzvě se zřejmě ukáže, jaké dědictví po sobě současný americký prezident zanechá.

Autoři: Tomáš Kolomazník a Jana Bandurová

1007