IS stále více existuje, Evropu čeká posun doprava

Paříž v noci nejméně na sedmi místech zasáhly koordinované teroristické útoky. Podle různých zdrojů je výsledkem nejméně 200 mrtvých a desítky zraněných.

Těžiště útoků se zřejmě nacházelo v rockovém klubu Bataclan, kde probíhal koncert skupiny Eagles Of Death Metal a útočníci postříleli podstatnou část přítomných, přes 100 osob. V klubu zasáhla policie, na jiných místech Paříže proběhly bombové útoky. Prezident Francois Hollande v televizním projevu vyhlásil výjimečný stav a uzavření hranic.

Evoluce Islámského státu?

K útoku se přihlásila organizace Islámský stát. Pokud se to potvrdí, znamenalo by to poměrně velkou změnu trendu. Dosud IS totiž jen apeloval na místní stoupence v Evropě, aby jednali sami. Nicméně atentát na ruské letadlo na Sinaji tento měsíc patrně skutečně ukazuje, že hrozba od IS se vyvíjí. Tento nový útok se zdá být v linii systematické eskalace útoků proti zahraničním cílům, k nimž dochází za posledních 18 měsíců. Islámský stát vydal nedatované video, v němž extremista vyhrožuje, že Francie “nebude žít v míru, dokud bude pokračovat bombardování”, „budete se bát i jít na trh,” praví se ve videu podle překladu tiskové kanceláře Reuters.

Útok v Paříži tak přináší dvě znepokojivá poselství. První je, že se džihádisté čím dál více soustředí na tzv. měkké cíle, které je obtížnější zabezpečit a účinně bránit. Druhým je, že více než rok po zahájení spojeneckých náletů proti cílům Islámského státu v Iráku a v Sýrii a po ruském zapojení do operací v uplynulých měsících, lze sice konstatovat úspěšné zadržování Islámského státu ve smyslu, že již neexpanduje, ale zároveň ani výrazněji neztrácí, ale pokud se potvrdí, že útoky v Paříži byly zorganizovány IS, znamená to kvalitativní posun od teritoriálně orientované teroristické organizace směrem k aspiracím stát se globální teroristickou organizací. Taková kvalitativní proměna IS by pravděpodobně znamenala i značně větší rekrutační potenciál ve srovnání například s al-Káidou.

Evropa se posune výrazně doprava

Teroristický útok v Paříži je také připomínkou dlouhotrvajících a neřešených etnických problémů ve Francii. V souvislosti s aktuální uprchlickou krizí Francie dlouhodobě zastávala mírný postoj k otázce omezení přílivu uprchlíků do Evropy, většina z aktuálně příchozích míří do Německa, nikoli do Francie. Útok ale dramaticky posílí hlasy, volající po zpřísnění migračních opatření.

Nelze vyloučit, že současný chaos v souvislosti se současnými masívními uprchlickými vlnami byl džihádisty využit ke splynutí s davem a proniknutí některých zradikalizovaných jedinců, kteří v minulosti vycestovali z Evropy a podstoupili výcvik u radikálních islamistických skupin v Iráku, nebo Sýrii, či někteří se přímo účastnili bojů na straně tzv. Islámského státu, nebo některé z poboček al-Káidy.

Přesvědčení, že další zahraniční bojovníci mohou být na cestě, nebo obava z možné inspirace z pařížského útoku u některých migrantů, kteří jsou v současné době frustrováni z nelehké situace na některém z migračních hotspotů na Balkáně nebo v Řecku, zvýší poptávku pro větší ostraze vnějších evropských hranic a možné výstavbě dalších hraničních plotů.

Současné události jednoznačně povedou ke zvýšení protiimigračních a národoveckých nálad, z nichž bude ve Francii výrazně profitovat Národní fronta Marine Le Pen, která se dlouhodobě prezentuje jako alternativa k hlavnímu politickému proudu, neschopnému nabízet důvěryhodné odpovědi na identitární a bezpečnostní obavy stoupajícího počtu Francouzů.

Nelze ovšem s jistotou tvrdit, že další teroristické útoky v centru Paříže znamenají pro Le Penovou vstupenku do Elysejského paláce. Na pravici bude pod vlivem strachu z útoků růst silná konkurence v podobě kandidáta Republikánské strany, o jehož roli má zájem i bývalý prezident Nicolas Sarkozy, který v minulosti prokázal schopnost přetavit protiimigrační nálady v úspěšnou volební strategii.

Lze očekávat výrazný nárůst protiimigračních nálad ve střední a východní Evropě, kde v posledních měsících můžeme zaznamenat trend vzestupu a volebních úspěchů národně konzervativních politických stran. Tato „orbanizace“ střední a východní Evropy v sobě zároveň nese narativ určitého vymezení se vůči vládám západní Evropy, které jsou v očích středo a východoevropských národovců odpovědné díky své údajně neuvážené imigrační politice za aktuální krizi a související bezpečnostní důsledky. To již potvrdil například zřejmě budoucí polský ministr zahraničí za Právo a spravedlnost, když současné pařížské útoky vztáhl k důsledku krachu multikulturní politiky evropských „bláhových levicových elit“.

Autor: Ondřej Šlechta

1185