CBAP Monitor: Asie – listopad 2015
Jihovýchodo asijská jednotka islámského státu: rostoucí bezpečnostní riziko • Bannedwidth • INS Kochi a debata o velkých válečných lodích
Jihovýchodo asijská jednotka islámského státu: rostoucí bezpečnostní riziko
Arianti, Jasminder Singh – S. Rajaratnam School of International Studies
Katibah Nusantara (KN), bojová jednotka Islámského státu složena především z bojovníků z jihovýchodní Asie, pokračuje v expanzi. Skupina zhruba 450 Indonésanů a Malajců, včetně žen a dětí, působí v Sýrii, rozdělena do tří menších skupin působících převážně v Homsu a Aleppu.
V jihovýchodní Asii se v současnosti nachází zhruba dva tucty skupin, které odpřísáhly věrnost Islámskému státu (ten ji přijal). Indonéské skupiny sympatizující s IS se sdružily v Jamaah Ansharut Daulat (JAD), který se skládá především ze studentů Amana Abdurrahmana (nynější vůdci KN jsou rovněž jeho bývalými studenty). Hlavní prioritou JAD je koordinovanější komunikace mezi indonéskými bojovníky v Sýrii a mezi jejich podporovateli v Indonésii
I přesto, že IS ve svých videích, kde figuroval KN, nezmínila žádný záměr útoku na cíle v Indonésii, vyzývají Indonésany k hidžře do Sýrie. V několika neoficiálních videích jedna z předních postav KN vyhrožovala osvobozením indonéských islamistů z vězení a útoky na policii a armádu. Několik členů KN podle všeho také pomáhalo teroristickým skupinám v Indonésii. Policie podezřívá skupinu Mujahidin Indonesia Timur (MIT) z toho, že od IS dostávala logistickou podporu a finance na provedení několika bombových útoků proti buddhistickému chrámu kostelu nebo policejním stanicím. Časem se cílem mohou stát i ambasády cizích států, soudě podle výzvy k útoku na ambasády koaličních států, uvedené v časopise IS, Dabiq. Stejně tak i šíité mohou představovat potenciální cíl útoků.
Center for Research and Security Studies
Vypínání mobilních služeb ve jménu národní bezpečnosti je diskutabilním a kontroverzním krokem, ke kterému se vlády některých zemí čas od času uchylují. Pákistánská vláda v říjnu na dva dny vyřadila mobilní sítě v 68 distriktech, přičemž od roku 2012 jde o 24. případ. Převládajícím důvodem k tomuto kroku jsou obavy z detonace nástražných výbušných systémů pomoci mobilních telefonů. Nejde však o žádné pákistánské specifikum. Velká Británie ke stejnému kroku sáhla po útocích v roce 2005 a Spojené státy po útocích na Bostonský maraton v roce 2013.
Je třeba si však uvědomit, že mobilní sítě jsou jen jeden z nástrojů teroristů. Plošné vypínání signálu se zaobírá pouze jedním možným symptomem, ale tváří v tvář nedostatkům zpravodajské infrastruktury nebo v boji proti prohlubující se radikalizaci, se jeví jen jako povrchní řešení. Narušení sítě může naopak znamenat další ztráty na životech. Příkladem může být zničující zemětřesení z 26. října, po kterém byly mobilní sítě přetíženy a lidé nebyli schopni se dovolat zdravotní pomoci nebo se spojit se svými blízkými. Sítě byly opět plně funkční do několika hodin, ale jde o dobrou ilustraci potenciálního dopadu nefunkční sítě v krizové situaci.
Některé skupiny vidí tento krok jako porušení fundamentálních lidských práv, které ovlivní svobodu projevu, právo na shromažďování a řadu dalších ekonomických a sociálních práv. V Pákistánu neexistuje žádná legislativa, která by tuto problematiku řešila a autority mají právo na manipulaci s mobilními sítěmi podle svého uvážení, bez jakéhokoli formálního regulačního mechanismu.
INS Kochi a debata o velkých válečných lodích
AbhijitSingh – Institute for DefenceStudies and Analyses
Uvedení INS Kochi do provozu spustilo debatu o nutnosti výstavby velkých válečných lodí. S výtlakem 7500 tun a výzbrojí složenou ze střel s plochou dráhou letu Brahmos, protiletadlových střel s dlouhým dosahem, proti-ponorkovými střelami a torpédy, jde spolu se sesterskou lodí INS Kolkata (první plavidlo stejnojmenné třídy torpédoborců) o nejvyspělejší plavidlo Indického námořnictva.
Kritici plavidla kromě vysokých nákladů argumentují i nedostatečnou využitelností tohoto typu plavidla v časech míru. Proponenti naopak tvrdí, že role těchto velkých válečných lodí nespočívá jen ve vybojování konfliktů, ale představují i silné politické nástroje při prosazování vlivu i ve vzdálených oblastech zájmu. Další nezanedbatelná výhoda těchto velkých lodí tkví ve variabilní výzbroji, kterou tyto lodě disponují. Kromě útočných prostředků disponují i protiraketovými systémy, drony, energetickými zbraněmi. Všechny tyto moderní systémy jsou však energeticky náročné a je tedy možné je instalovat pouze na velké námořní platformy. Kromě aktivních prostředků je potřeba zmínit i vyšší odolnost vůči poškození, kterou tyto lodě disponují.
Strategická výhoda plavidel tohoto typu spočívá v možnosti projekce moci, kterou malá plavidla nedisponují. To je také důvod, proč Čína, Japonsko, Rusko nebo USA běžně nasazují silné námořní svazy i pro prosté hlídkové účely. Nejzjevnějším příkladem tohoto chování je momentální situace v Jihočínském moři. Námořní spory v jihovýchodní Asii ukazují, že pro prosazení vlastních zájmů musí stát disponovat silným námořnictvem složeného z letadlových lodí,ponorek a velkých válečných lodí.
Zpracoval: Michael Myklín
959