CBAP Monitor: Asie – listopad/prosinec 2015

Čína a vyvažování světového řádu: náhled jihovýchodní Asie • Boj proti Islámskému státu: role Indie a stálých členů RB • Co čekává velitele pákistánské armády ve Washingtonu?

Čína a vyvažování světového řádu: náhled jihovýchodní Asie

Yang Razali Kassim – S. Rajaratnam School of International Studies

Do poslední chvíle utajované setkání čínského prezidenta XiJinpinga a jeho tchajwanského protějšku MaYing-jeou v Singaporu bylo, jednak bezprecedentním setkáním dvou politických rivalů, ale i důkazem, že si Peking uvědomuje obavy, které čínský vzestup a teritoriální nároky vzbuzují v regionu a snaží se ukázat, že je ochoten jednat.

Další příklady čínské diplomatické ofenzivy byly vidět při návštěvě XiJinpinga ve Vietnamu, Singapuru nebo při regionálních summitech (APEC, EAS). Tyto kroky mají dva hlavní cíle. Prvním je zabraňovat americké snaze zadržovat Peking, kterou většina zemí v regionu vnímá jako odpověď na čínské teritoriální nároky a také stavbu umělých ostrovů. Druhým je pokus o rozšíření čínského politického, diplomatického a ekonomického vlivu napříč iniciativou „One Belt, One Road“ (OBOR), která de facto představuje „moderní hedvábnou stezku“.

Čína usiluje také o ekonomickou „reorganizaci“ regionu. Proti americké Trans Pacific Partnership (TPP) stojí čínská Regional Comprehensive Economic Partnership (RCEP). Otázkou je, zda Xi využije RCEP jako doplněk k TPP, než jako konkurenci.

Čínský pokus o nastolení nové globální i regionální rovnováhy nabírá na tempu v diplomatické, ekonomické i investiční oblasti. Tyto snahy jsou však logicky narušovány teritoriálními nároky a stavbou umělých ostrovů. Čína je tedy jednak vítaným partnerem, ale zároveň potenciální hrozbou, zejména pro státy v regionu.

Boj proti Islámskému státu: role Indie a stálých členů RB

GurmeetKanwal – Institute for Defence Studies and Analyses

Al-Baghdádí veřejně prohlásil, že záměrem IS bude expanze na východ do Afghánistánu, středo-asijských republik, východního Iránu a Pákistánu. Na subkontinentu již ISIS působí, konkrétně v Pákistánu, kde mu věrnost prohlásily i některé frakce TTP.

Tato nestabilita a rivalita mezi mocnostmi „nevěstí“ pro indickou národní bezpečnost a ekonomické zájmy nic dobrého. Zejména indický import ropy je tímto ohrožen a země je kvůli konfliktům na Blízkém a Středním východě nucena dovážet ropu ze vzdálených trhů za vyšší ceny. Situace se může stát kritickou, stejně jako během ropného šoku v roce 1991, který téměř zlikvidoval indické devizové rezervy. Konflikty ovlivňují i zakázky, které indické společnosti dostaly a jejichž plnění je nyní velmi problematické. V ohrožení se také nachází indická diaspora na Blízkém východě.

Spojené státy se v minulosti snažily na Indii apelovat, aby se přidala k boji pro ISIS, ale minulé vlády se k této možnosti stavěly zdrženlivě. Současný premiér Modi na summitu G-20 však naznačil, že by Indie mohla být ochotna se připojit k mezinárodní koalici v boji proti IS. Přímá vojenská intervence Indie proti IS bude záležet na vývoji situace v následujícím roce, zejména pokud budou v ohrožení státy Perského zálivu a jejich ropná pole. Mezitím by Indie měla spolupracovat s mezinárodní komunitou, zejména v oblasti sdílení zpravodajských informací a poskytnutí logistické podpory.

Co čekává velitele pákistánské armády ve Washingtonu?

Imtiaz Gul – Center for Research and Security Studies

Návštěva velitele pákistánské armády, generála Raheel Sharifa, ve Washingtonu přichází v kritický moment restrukturalizace regionálního uspořádání země. Kryje se také s pro-aktivními čínskými snahami v rámci čínsko-pákistánského hospodářského koridoru. Spojené státy v Pákistánu vidí klíčového aktéra pro mírový proces v Afghánistánu.

Gen. Sharif se bude muset vypořádat s tématy, která budou mít vliv na budoucí přítomnost amerických jednotek v Afghánistánu, indo-pákistánské vztahy a jaderný program. Jedná se o témata, o která by se měla starat především civilní vláda. Právě klíčová role ozbrojených sil v zahraniční politice a vnitřní spory ve vládě staví gen. Sharifa do citlivé pozice, kdy jeho reputace (a ozbrojených sil) převažuje nad reputací vlády a premiéra. Vnější pozorovatele to vede k otázce, kdo má v Pákistánu skutečnou moc. Civilní vláda je často terčem kritiky zejména kvůli své nedostatečné rozhodnosti a podpoře armádních návrhů v oblasti proti-teroristických opatření. Právě civilně-vojenské vztahy v oblasti boje proti kriminalitě a terorismu budou nejspíše jedním z hlavních témat Sharifovy návštěvy Washingtonu, spolu s informováním o průběhu operací pákistánské armády ve Waziristánu a socio-politickými limity státu.

Zpracoval: Michael Myklín

646