CBAP Monitor: Asie Prosinec 2015

Přiklání se Indonésie k Číně? • Národní akční plán, vnitřní vysídlené osoby a uprchlíci • Indické zbrojní obchody s Ruskem

Přiklání se Indonésie k Číně?

Rizal Sukma – Centre for Strategic and International Studies

V poslední době zaznívají hlasy o tom, že se prezident Joko “Jokowi“ Widodoaž příliš sbližuje s Pekingem. Naznačovaly by to například snahy o přilákání čínských investorů, připojení k čínské iniciativě Asian Infrastructure Investment Bank nebo ve výběru Číny v projektu vysoko-rychlostní železnice mezi Jakartou a Bandungem. Tím by se Jokowi výrazně odklonil od tradiční Indonéské zahraničně politické strategie udržovat vyrovnané vztahy se všemi významnými státy. Šlo by však o chybnou interpretaci. Jokowi se pouze snaží reagovat na vývoj indonéských národních zájmů, ve kterých Čína jako druhá největší světová ekonomika nevyhnutelně figuruje. Teprve nedávno se Čína například dostala mezi 10 největších investorů v Indonésii, kde investičnímu trhu dominuje především Japonsko a Jižní Korea.

Stejně tak indonéský postoj v otázce teritoriálních sporů v jihočínském moři je dlouhodobě konzistentní a Jakarta neuznává čínskou Linii devíti čar jako součástí mezinárodního práva a za problematické považuje i budování umělých ostrovů. Také rozvíjející se indonésko-čínská vojenská spolupráce probíhá na pozadí rozvoje spolupráce s ostatními státy, zejména pak USA a Japonskem.

Indonéská snaha o vyrovnané zahraniční vztahy a strategickou nezávislost představuje obranu před nejistotou, která v regionu vládne a bylo by ze strany Jakarty hloupé se takové pozice vzdát, nehledě na možné finanční incentivy z Pekingu.

Národní akční plán, vnitřní vysídlené osoby a uprchlíci

Imtiaz Gul – Center for Research and SecurityStudies

Národní akční plán vytvořený v lednu 2015 po útocích v Péšavaru nezahrnuje jen čistě vojenské řešení pákistánské bezpečnostní krize, ale myslí i na vnitřně vysídlené osoby (VVO) a afghánské uprchlíky a vnímá jejích návrat do domovů jako bezpečnostní prioritu.

Mezi březnem a prosincem 2015 se vrátilo 40 % rodin vysídlených v rámci operace Zarb-e-Azb, nicméně kvůli nedostatečným administrativním kapacitám a financím se v roce 2016 vysídlené osoby nebudou moci vrátit do svých původních domovů. Dalším faktorem je i nedostatek politické vůle k reformám ve Federálně spravovaných kmenových územích (FSKÚ), které by návrat do normálu urychlily.Počet afghánských uprchlíků v Pákistánu se dle OSN pohybuje kolem 1.5 milionu, přičemž většina z nich se nachází v městských oblastech a podle výzkumu z let 2010-2011 je jich 23 % ekonomicky aktivních. Vzhledem k tomu, že skoro 60 % těchto uprchlíků tvoří lidé pod 24 let, je jedním z řešení, udělit občanství těm, kteří větší část svého života strávili v Pákistánu, nebo se alespoň ekonomicky asimilovali. Občanství by značně ulehčilo jejich životům a zároveň tak snížilo bezpečnostní riziko, které představují. I přes deklarovaný cíl navrátit afghánské uprchlíky do jejich vlasti nenabízí vláda žádné dlouhodobé řešení (jako je naturalizace)pro Afghánce, kteří se v Pákistánu narodili a vyrostli.

I když má stát díky operaci Zarb-e-Azb kontrolu nad většinou FSKÚ, je nyní na vládě a parlamentu, aby začal s rozsáhlými reformami, které by měly pomoci jednak s návratem uprchlíků, ale také s aplikací klasické vládní struktury a základních práv.

Indické zbrojní obchody s Ruskem

AmitCowshish – Institute for DefenceStudies and Analyses

Jedním z hlavních témat Modiho návštěvy v Rusku (23.12.2015) byla série kontraktů, které se týkaly systémů vzdušné obrany S-400, vrtulníků Ka-226, stealth fregaty třídy Grigorovich a pronajmutí druhé jadrné ponorky. Tyto kontrakty, jejichž hodnota může být až 10 miliard dolarů, jsou pro obě země velmi důležité. Zatímco Indie se snaží diverzifikovat svou vojenskou výzbroj a nespoléhat se jen na jednoho hlavního dodavatele, Rusko potřebuje těmito prodeji podporovat svůj domácí zbrojní průmysl a exportní potenciál Číny a Pákistánu je v poměru s Indii poměrně omezený. I přes určitou citlivost problematiky si Indie navíc nemůže dovolit, aby Ruské vztahy s Čínou a Pákistánem ovlivnily její vztahy s Moskvou, jelikož jádro nemalé části Indické armády tvoří právě výzbroj původem z Ruska (tanky, letadla, helikoptéry a další) a bez ruské asistence by mohlo být náročné tyto systémy udržovat bojeschopné.

Tato vzájemná závislost naznačuje, že zbrojních kontraktů mezi Moskvou a Novým Dillí ještě přibude a v budoucnu lze očekávat jednání o nákupu letounů 5. generace nebo upgrade indických letounů SU-30 MKI. I přes to, že obě strany budou muset zapracovat na aspektech těchto budoucích dohod, jde o velmi důležitý nástroj k posilování Rusko-Indických vztahů.

Zpracoval: Michael Myklín

746