CBAP Monitor: Izrael – únor/březen 2016

V oblasti východního středomoří se rodí nový geopolitický blok: Izrael, Řecko a Kypr • Izrael a Evropská unie: Krize jako norma • Rozhovory o pomoci na obranu Izraeli ze strany USA budou pokračovat jako obvykle • Íránský nejnovější zmocněnec na území Palestiny

V oblasti východního středomoří se rodí nový geopolitický blok: Izrael, Řecko a Kypr

BESA – The Begin-Sadat Center for Strategic Studies

Uplynulý měsíc byl pro Izrael významný z důvodu zvýšené diplomatické aktivity mezi Jeruzalémem, Nikósií a Aténami, jejímž výsledkem je zrození nového geopolitického bloku v oblasti východního středomoří. Tato iniciativa, nejen politické, ale i vojenské povahy, byla podnícena zejména z důvodu vytvoření protiváhy vůči ambicím Turecka. Z izraelského pohledu představuje nedávné posílení spojenecké vazby s Řeckem a Kyprem win-win situaci. Řecko je připraveno asistovat Izraeli v souvislosti s Evropskou unií a jejím listopadovým rozhodnutím o označování zboží s původem v židovských obcích. To představuje ostrou změnu směru řecké politiky v rámci Evropské unie. Kypr téměř automaticky podporuje řecké postoje, což zdvojnásobuje sílu Řecka při hlasování v orgánech Evropské unie. Silnější izraelské vztahy s Řeckem a Kyprem mohu také sloužit k podpoře projevu větší flexibility v jednání o normalizaci vztahu mezi Jeruzalémem a Ankarou ze strany Turecka.

Všechny tři strany preferují spíše spolupráci v oblasti energetiky než vojenské vazby, ale co se týká problematiky zemního plynu, stále je zde přítomno více otázek než odpovědí. V případě Izraele je nejisté, jakým množstvím zemního plynu bude nakonec reálně disponovat, zda bude schopen ho exportovat a stejně tak jakými prostředky. Rozhovory s Řeckem a Kyprem ohledně problematiky zemního plynu probíhají již několik let. Bohužel bez reálných výsledků. Řešením by bylo vybudování plynovodu, který by tyto tři země propojoval. Kromě toho, že by tato výstavba byla technicky komplikovaná, byla by i finančně náročná. Dalším faktorem, který komplikuje tento projekt, je zájem tureckých společností o izraelský plyn. V této fázi je však tento problém spíše teoretický, protože stále není jasné, komu se Izrael nakonec rozhodne prodat své přebytky plynu nebo zda bude vůbec nějaké mít.

Izrael a Evropská unie: Krize jako norma

The Institute for National Security Studies

V první polovině února izraelský deník Haaretz uveřejnil telefonický rozhovor mezi izraelským předsedou vlády Benjaminem Netanjahu a Vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federici Mogherini. Hlavním tématem této konverzace byla dohoda o ukončení krize mezi Izraelem a Evropskou unií. Důvodem rozpoutání krize mezi Izraelem a Evropskou unií bylo listopadové rozhodnutí Evropské unie o označování výrobků pocházejících ze židovských obcí v oblasti západního břehu Jordánu, Golanských výšin a východního Jeruzalému. Tato napjatá situace poukázala na probíhající problém, který by neměl být vnímán jako technické opatření, jak je to prezentováno ze strany EU. Odborníci se domnívají, že tato situace je odrazem její politiky, která rozlišuje mezi Izraelem a jeho hranicemi z roku 1967 a Izraelem s teritorii získaných v Šestidenní válce. Evropská unie vysvětluje, že toto opatření je navrženo, stejně jako jiná opatření, která mohou následovat tak, aby zachovalo myšlenku dvoustranného řešení situace jako životaschopné možnosti. Snahy obnovit vztahy mezi Evropskou unií a Izraelem mohou uspět pouze v případě, že Izrael upustí od své současné politiky, tedy udržet si “status quo” a prosadí opatření, která by dala najevo, že Izraelská vláda podporuje dvoustranné řešení. Zdá se však, že předpoklady pro vznik takové situace jsou velmi malé.

Rozhovory o pomoci na obranu Izraeli ze strany USA budou pokračovat jako obvykle

Jerusalem Center for Public Affairs

Rozhovory mezi americkými a izraelskými nejvyššími bezpečnostními představiteli o poskytnutí dalšího záchranného balíčku Izraeli budou pokračovat a probíhat jako obvykle. Přestože před třemi měsíci americký prezident Barack Obama oznámil, že rozpočet na obranu se nebude navyšovat, nedávno změnil názor a souhlasil se zvyšováním rozpočtu pro americkou obranu o několik miliard dolarů. Washingtonští státní představitelé deklarují, že náhlá změna názoru prezidenta je důsledkem geopolitických a strategických změn, které v posledních měsících nastaly. Na seznamu přání izraelské obrany se objevuje značný počet položek z aktuálního a projektovaného inventáře amerického ministerstva obrany. Izrael a USA mají za sebou nespočetné množství úspěšných jednání a vzájemné spolupráce, ale v poslední době je tato kooperace podlomena problémy, se kterými se musí Izrael sám vypořádat. Izrael se potýká s nepokoji, které přetrvávají v Sýrii a Iráku, regionální nestabilitou způsobenou Islámským státem, Hizballáhem a Hamásem a stejně tak otázkou dohody s Íránem. Izrael věří, že americká obranná podpora umožní Izraeli získat dokonalejší útočná letadla, raketové obranné systémy, cyber zařízení a technologie a také modernější a dokonalejší protiopatření vůči hrozbám tunelových útoků a hrozbám, které představuje Íránská agresivní regionální politika, spolu s mezerami v jeho společných dohodách se Západem.

Průzkumy prokázaly, že většina Muslimů odmítá extremismus i islámské reformy

Jerusalem Center for Public Affairs

Poslední průzkumy veřejného mínění prokázaly, že u většiny muslimské společnosti není ideologie na prvním místě. Z otázek, které se týkaly osobních priorit, se na prvních příčkách objevovaly pojmy jako práce, rodina, vzdělání, zdraví, nebo výška mzdy. V oblasti národního zájmu se na prvním místě umístila bezpečnost, hospodářský rozvoj a boj proti korupci. V jednom palestinském průzkumu z roku 2015 se ukázalo, že jen jeden ze sedmi West Bankers a palestinskýmých Arabů v Gaze zvolil islámskou možnost “být dobrým Muslimem” jako jednu z jeho nejdůležitějších životních priorit. Navíc, tvrdá protiopatření proti džihádistům a jejich ideologiím jsou pravděpodobně přijatelné pro drtivou většinu místních muslimských obyvatel, kteří jsou pevně proti Islámskému státu. Podle průzkumu byla podpora Islámského státu zaznamenána jen v Egyptě, Jordánsku, Libanonu, Kuvajtu, Saúdské Arábii a Spojených Arabských Emirátech. V těchto zemích se podpora džihádistů pohybuje jen okolo 2,5 %, zatímco 95 % má negativní pohled na IS. Z průzkumu tedy vyplývá, že IS nepředstavuje masové hnutí a popularita tohoto hnutí arabskou veřejností za poslední rok nabyla klesající tendenci.

Íránský nejnovější zmocněnec na území Palestiny

Jerusalem Center for Public Affairs

Al-Sabireen (“trpělivý”) povolávají stovky Palestinců z pásma Gazy, včetně zakládajících členů Hamásu, islámského džihádu a množství nespokojených aktivistů hnutí Fatah. Al-Sabireen se domnívá, že Hamás je na Izrael příliš “měkký”, protože nepraktikuje pravidelný teror. Al-Sabireen také popisuje nukleární dohody a zrušení sankcí vůči Teheránu jako “vítězství” všech Muslimů a stejně jako důkaz jejich “slávy a síly”. Podle Palestinských bezpečnostních sil se Al-Sabireen nachází zhruba někde v blízkosti Západního břehu Jordánu a zároveň informuje o tom, že Al-Sabireen prý projevil radost z připojení se k džihádistickým skupinám, bojujícím proti Židům a Izraeli. Pákistánské bezpečnostní složky nedávno zatkly pět členů buňky Al-Sabireen v Betlémě. Írán se může nyní volně podepsat pod teror napříč regionem, také na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy. Budoucnost Blízkého východu bude odlišná, pokud by palestinské oblasti padly do rukou íránských islámských extremistů a jejich spojenců.

Zpracovala: Adriána Oboňová

649