CBAP Monitor: Turecko – květen 2016

Turecký zbrojní arzenál • Erdoganův posun směrem k absolutní moci • Turecko zahájilo konstrukci první vrtulníkové výsadkové lodě • Turecko/EU: tvrdá jednání o uvolnění vízové povinnosti

Turecký zbrojní arzenál

Zdroj: Quwa – Bilal Khan

Turecký obranný průmysl za posledních několik let učinil značný pokrok v oblasti řízených střel. Ten mají na svědomí zejména dvě turecké zbrojovky – Roketsan a TUBITAK SAGE. Turecký zbrojní arzenál tak disponuje širokou nabídkou: laserem naváděné rakety a střely, lehké naváděné střely pro drony, pokročilé mířící systémy či ALCM platforma (air-launched cruise missile). Společnost Roketsan se prezentuje zejména laserem naváděnou raketou Roketsan CIRIT, řízenou protitankovou střelou Roketsan UMTAS (známá také pod názvem Mizrak) a laserem naváděnou bombou Roketsan Teber disponující také systémy INS/GPS. Ve fázi testování jsou inteligentní střely určené pro drony.  TUBITAK SAGE nabízí těžší variantu přesně naváděné bomby pod označením HKG. Společně se obě firmy podílely na vývoji platformy ALCM, která má víceúčelové využití (pozemní i vodní cíle). Turecko se tak aspoň do určité míry snaží vyrovnat hlavním gigantům v této oblasti – Rafael či Raytheon – a posílit deklarovaný záměr týkající se zvýšení nezávislosti v oblasti zbrojního průmyslu.

Erdoganův posun směrem k absolutní moci

Zdroj: Carnegie Europe – Marc Pierini

Po rezignaci premiéra Davutogla se moc prezidenta Erdogana upevňuje stále více. Představa jeho demokracie vychází ze silné pozice prezidenta, jenž může být pouze limitovaně omezen vládou či parlamentem (checks and balances). Nástupce Davutogla Binali Yıldırım, který je považován za loajální osobu prezidentovi, by charakter takového režimu mohl svým jednáním podpořit. Jak se však zdá, tomuto posunu napomáhá jednání některých evropských zemí – Německo – které díky migrační krizi ustupuje ze svých striktních pravidel (svoboda projevu, vláda práva) právě ve prospěch Turecka. A tak nebýt podmínky týkající se revize protiteroristického zákona, který byl Ankarou odmítnut, patrně by již Tureckou získalo vytoužený bezvízový styk. Je tedy důležité soustřeďovat pozornost na proměnu tohoto režimu i vzhledem k možnému členství Turecka v EU.

Turecko zahájilo konstrukci první vrtulníkové výsadkové lodě

Zdroj: Defence Blog

Na začátku května Turecko zahájilo konstrukci první vrtulníkové výsadkové lodě s názvem TCG Anadolu (Anatolia), za jejímž zrodem bude stát konsorcium Sedef-Navantia. Její design bude vycházet ze španělského vzoru nesoucí název Juan Carlos I, přičemž zbraňové systémy budou zajištěny tureckými zbrojovkami HAVELSAN a Aselsan. Délka lodě bude činit 232 m a rychlost se bude pohybovat okolo 21 uzlů. Plánované zahájení provozu se očekává v roce 2021. Úvodního ceremoniálu v loděnici společnosti Sedef se zúčastnil také prezident Erdogan.

Turecko/EU: tvrdé jednání o uvolnění vízové povinnosti

OSW – Mateusz Chudziak a Józef Lang

Jednání mezi EU a Tureckem týkající se uvolnění vízové povinnosti nelze stále považovat za hotovou věc. I přes značný posun v jednání zde zůstává několik kritických momentů, které by mohly celý proces zkomplikovat. Odstranění vízové povinnosti je jedním z bodů smlouvy uzavřené mezi EU a Tureckem v minulých měsících (zde) a jeho nenaplnění by mohlo znamenat ohrožení celé této dohody a následný příliv migrantů a uprchlíků do Evropy. Nejproblematičtějším aspektem se zdá být zejména revize tureckého protiteroristického zákona, kterou Ankara striktně odmítla. Jedná se zejména o velmi široce pojatou definici terorismu, která umožňuje perzekuovat také novináře či opoziční politiky. Avšak právě tento zákon umožňuje prezidentovi Erdoganovi koncentrovat moc ve svých rukou a posiluje tak celkově jeho postavení. EU se tak dostává do problematické pozice, kdy na jedné straně požadují po Turecku důsledné splnění podmínek, na straně druhé je zde však silná vůle k implementaci dohody týkající se uprchlické krize. Následující týdny ukáží, která z cest se nakonec naplní.

Zpracoval: Erik Jurásek

1064