CBAP Monitor Asie – červen/červenec

Severokorejská balistická střela Musuda jako rostoucí hrozba • Nárůst čínského prodeje zbraní do Jižní Ameriky • Proč si Islámský stát není schopen vytvořit základnu v Pákistánu?

Severokorejská balistická střela Musuda jako rostoucí hrozba

Nah Liang Tuang – RSIS

Severní Korea v dubnu, květnu i červnu provedla testy svých balistických řízených střely Musudan, přičemž všechny pokusy skončily buď explozí při startu nebo relativně krátce po startu. Přesto nad snahami severokorejského režimu o vývoj mobilní střely delšího středního doletu (IRBM) nelze mávnout rukou jako nad marným snažením. Pchjongjang v minulosti prokázal nejen schopnost, ale především pevné odhodlání, díky kterému se režimu podařilo dostat na oběžnou dráhu dva satelity. Je pravdou, že za každým úspěšným odpalem stálo několik, často fatálních, neúspěchů, ale také je potřeba vzít v potaz, že i každý neúspěch posunul severokorejský balistický program významně kupředu. Například během posledního testu v druhé půlce června střela Musudan urazila 400 km a vystoupala do výšky 1000 km, než se zřítila do moře. To je prozatím nejlepší výkon, který si na své konto Musudan připsal.

Se severokorejským zaměřením na vývoj střel delšího doletu je také stále aktuálnější dlouho diskutovaný americký systém protiraketové obrany THAAD, který by mohl být nasazen v Japonsku nebo Jižní Koreji, což jsou země nejvíce ohroženy severokorejskými balistickými střelami.

 

Nárůst čínského prodeje zbraní do Jižní Ameriky

Sanjay Badri-Maharaj – IDSA

Čína si pomalu, ale jistě nachází cestu na jihoamerický trh se zbraněmi. Za rok 2014 prodal Peking v latinské Americe zbraně v hodnotě 130 milionů dolarů a vypracovala se tak z pozice, kdy dodával především lékařské a logistické vybavení, do pozice dodavatele moderních zbraňových systémů.

Jihoamerické státy si v minulosti dodavatele svých zbraní volily především na základě ideologické příslušnosti a po rozpadu SSSR vzniklo určité vakuum, které vyplnily především USA, ale také místní země s rozvinutým zbrojním průmyslem.

Čína na trh začala pronikat nejprve s nesmrtícím zbožím v podobně uniforem, logistické a zdravotnické výbavy a s nabídkami výcviku. Zlom přišel v roce 2008, kdy venezuelský Hugo Chavez nakoupil čínské radary, letouny a později i těžkou techniku. Podíl na čínské expanzi má i americká neochota prodávat moderní systémy s americkými technologiemi (včetně českých letounů L-159) zemím Jižní Ameriky. Čína touto zdrženlivostí k prodeji moderních systémů rozhodní netrpí.

I když ne vždy se obchody uskuteční, Čína v regionu učinila značný pokrok a v budoucnu lze zcela jistě očekávat další prodeje čínských zbraní jihoamerickým státům.

 

Proč si Islámský stát není schopen vytvořit základnu v Pákistánu?

Naveed Ahmad – CRSS

Po zvěstech o skupinách prohlašující loajalitu k Islámskému státu (IS) v Afghánistánu se objevily obavy i o jeho možné expanzi do Pákistánu. Podle pákistánského think-tanku CRSS existuje hned několik důvodů, proč si IS v Pákistánu není schopen vytvořit základnu. Prvním z nich je geografická izolace Afghánistánu a Pákistánu od „konfliktní oblasti“ Iráku a Sýrie, takže radikálové z IS nemohou jednoduše přejít hranice. Druhým důvodem je tradiční paštunské kmenové uspořádání a vztahy na obou stranách Durandovy linie, což je něco, co v Levantě neexistuje. Taliban a další strany konfliktu v Afghánistánu a Pákistánu jsou navíc vyčerpány dlouhým a relativně bezvýsledným konfliktem.

Přesto se však našlo pár set případů pákistánských občanů, kteří našli cestu do řad IS. I když v Pákistánu IS nedisponuje žádnými výraznějšími lidskými zdroji, menší jádro místních sympatizantů bude možno najít mezi saláfisty a v jimi provozovaných madrasách a mešitách a existují obavy, že s tím jak bude IS stále více pod tlakem iráckých, syrských a západních armád, tak se příznivci IS v Pákistánu rozhodnou akci.

Pákistán má s náboženským extremismem bohatou zkušenost, což hraje v jeho prospěch, ale přes to není vyloučeno, že pokud budou konvenční síly IS poraženy, začne svou kampaň teroru i v Pákistánu.

Zpracoval: Michael Myklín

 

1144