Reakce na summit EU v Bratislavě

Dne 16. září 2016 se v Bratislavě konal neformální summit EU. CBAP v této souvislosti vybralo některé reakce na jeho výsledky.

Zajímavý zůstává postoj Spojného království k projektu společné armády. I když Velká Británie opustí EU, lze předpokládat, že se bude snažit o to, aby na úkor tohoto projektu nebyla oslabena Severoatlantická aliance. Britský ministr obrany Michael Fallon pro deník Times řekl, že dokud je Velká Británie právoplatným členem Unie, bude vetovat vytvoření evropské armády. V reakci na návrhy bližší obranné spolupráce států EU prohlásil, že Británie bude stát proti jakémukoliv pokusu o vznik konkurenčního projektu NATO.

Judy Dempsey z prestižního think-tanku Carnegie Europe považuje summit v Bratislavě za začátek nové kapitoly pro Evropu – kapitoly věnující se migraci, terorismu a globalizaci.

Dle deníku Telegraph, summit, který měl být „extrémně upřímný“, skončil ve zmatku. Lídři EU dokonce odmítli stát společně na pódiu a to z důvodu nesouhlasných stanovisek v otázkách migrace. Maďarský premiér Viktor Orbán se vyjádřil, že summit v Bratislavě nebyl úspěšný, jelikož se nepodařilo vyřešit situaci s migranty a změnit sebedestruktivní a naivní přistěhovaleckou politiku Evropské unie.

V podobném duchu reagoval také italský premiér Matteo Renzi, jenž se nechal slyšet, že summit byl opravdu pouze malým krokem kupředu. Naznačil také, že EU musí v otázkách migrace mnohem silněji spolupracovat s africkými státy (zejména ve formě závazných dohod), v opačném případě se tohoto kroku Itálie zhostí sama.

Naopak, český premiér Bohuslav Sobotka měl radost, že se podařilo prosadit kroky navrhované Českou republikou. Jde o propojení bezpečnostních databází, což má pomoct k evidenci veškerých osob, které překročí hranice EU. I slovenský premiér Robert Fico viděl výsledky summitu pozitivně a prohlásil, že lídři měli upřímnou diskusi o stavu, ve kterém se Evropská unie nachází.

Co se týče povinných kvót na přerozdělování utečenců, dle francouzského deníku Le Figaro bylo překvapením, že Angela Merkelová od nich ustoupila. I německý deník Bild konstatuje, že německá kancléřka konečně pochopila, že vnucování závazných kvót způsobuje v některých zemích jenom odpor. Podle Bildu evropští lídři již pochopili, že musí skončit teror a nekontrolované přistěhovalectví, které posouvají voliče na pravý okraj politického spektra.

Celkově lze říci, že summit jako takový měl spíše deklarativní charakter ve snaze posílit jednotu EU a prohloubit společný postoj. Jak je zřejmé (zejména na základě prohlášení představitelů Maďarska a Itálie), tohoto cíle bylo dosaženo pouze částečně a bez aktivních a jasně viditelných kroků budou tyto tenze mezi členy dále přetrvávat. Summit tak spíše představoval „startovací pole“ pro následný půlrok. Právě v tomto období by měla většina diskutovaných bodů být buď dokončena, nebo aspoň zahájena jejich realizace.

 

Zpracovali: Alžbeta Neuschlová, Erik Jurásek

652