CBAP Monitor: Izrael říjen 2016
Světoví lídři vzdali poctu Shimonu Peresovi ● V reakci na raketové útoky, Izrael zaútočil na pozice Hamásu ● Austrálie a Izrael by měly vytvořit užší vazby v oblasti obrany a zahraničních věcí
Světoví lídři vzdali poctu Shimonu Peresovi
Jerusalem Center for Public Affaires
Izraelští bezpečnostní úředníci čelili nejnáročnější společenské události od pohřbu bývalého izraelského premiéra Yitzhaka Rabina v roce 1995. Více jak 20 prezidentů, 10 premiérů, 20 ministrů zahraničních věcí a 5 ministrů obrany, tedy více než třetina států světa, se zúčastnila pohřbu bývalého izraelského prezidenta Shimona Perese. Na seznamu nechyběl ani americký prezident, španělský král a britský princ. Izraelský premiér Netanjahu den před pohřbem odstartoval sérii setkání s některými představiteli, kteří se zúčastnili pohřbu, včetně bývalého amerického prezidenta Billa Clintona, či šéfky evropské zahraniční politiky Frederici Mogheriniové. Prezident Obama nařídil stažení vlajek na půl žerdi, čest, kterou v minulosti prezidenti USA propůjčili pouze šesti zahraničním vůdcům: Winstonovi Churchillovi, Anwarovi Sadatovi, Yitzhakovi Rabínovi, Jordánskem králi Husejnovi, Papeži Janu Pavlu II a Nelsonovi Mendelovi. Ruský prezident Vladimir Putin telefonoval Netanjahuovi, aby osobně vyjádřil soustrast. Kreml následně vydal prohlášení, které říká, že Putin Perese považuje za symbol „osobního přínosu k rozvoji a posíleni přátelských a vzájemné prospěšných vztahů mezi Ruskem a Izraelem a jeho důsledné úsilí o prosazování míru na Středním východě.“
Egypt na pohřbu zastupoval ministr zahraničních věcí Sameh Shoukry a Jordánsko místopředseda vlády Jawad al-Anani. Turecko bylo zastoupené pouze vyšším úředníkem ministerstva zahraničních věcí.
Premiér Netanjahu ve svém proslovu projevil vděčnost všem zúčastněným a poukázal na to, že taková početná účast je důkazem svědectví Shimonovho optimismu, pátrání po míru a lásky k Izraeli.
Prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás také patřil mezi lídry, kteří se zúčastnili pohřbu. Byla to jeho první návštěva Jeruzalému od roku 2010, kdy se naposledy setkal s izraelským premiérem v jeho rezidenci. Abbás předem požádal o povolení účasti na pohřbu, které mu bylo umožněno po schválení premiérem.
V reakci na raketové útoky, Izrael zaútočil na pozice Hamásu
Jerusalem Center for Public Affaires
V reakci na raketové ostřelování Izraele z pásma Gazy, Izraelské bezpečnostní složky zasáhly „řady teroristických zařízení patřících teroristické skupině Hamás“. Izrael doufá, že tato obranná akce předejde následujícímu odpalování raket prostřednictvím extrémních skupin z pásma Gazy. Mluvčí Izraelských obranných složek, podplukovník Peter Lerner prohlásil, že raketové útoky z pásma Gazy jsou přímým důsledkem teroristické agendy Hamásu v pásmu Gazy, které podněcují úmyslné útoky proti izraelským civilistům. Podle zpráv z Gazy izraelské bombardování zahrnovalo několik útoků na otevřené pole a tréninková zařízení Hamásu. Nebyly zaznamenány žádné zprávy o palestinských obětech v izraelských nájezdech. Malá saláfistická organizace, která stojí za útokem na izraelské město Sderot je považována za jednu z větví IS v Gaze. Podle některých zpráv byly zraněny tři lidé, poté, co raketa dopadla na ulici v izraelském městě Sderot. Cílem této větve je přimět Izrael, aby eliminoval Hamás a tato skupina by ho tak mohla nahradit. Hamás si je toho vědom, a proto zatýká členy saláfistické organizace aby zabránil dalšímu odpalování raket. Představitelé izraelské obranné složky si naopak uvědomují, že v současnosti Hamás nemá zájem vést další kolo bojů. Vedení jeho ozbrojené složky se domnívá, že není dostatečně připraveno na další vojenské akce. Současně však Izrael nemůže připustit situaci, aby byly z času na čas odpalované rakety z pásma Gazy.
Austrálie a Izrael by měly vytvořit užší vazby v oblasti obrany a zahraničních věcí
The Begin-Sadat Centre for Strategic Studies
Podle expertů ze zmíněných zemí, by Austrálie a Izrael měly vytvořit užší vazby v oblasti obrany a zahraničních věcí. Doktor Anthony Bergin z australského strategicko-politického institutu a profesor Efraim Inbar z izraelského think tanku Begin-Sadat Center, společně vypracovali obsáhlí report, který bere v potaz společné strategické zájmy mezi těmito dvěma zeměmi, včetně spolupráce v bezpečnostních otázkách. Na základě již zmíněného společně sestavili řadu doporučení. Austrálie by měla posílit vojenské a diplomatické vztahy s Izraelem, proniknout do jeho odborných znalostí, hi-tech zbraňových systémů a kybernetické bezpečnosti. Naznačují, že Canberra by Izraeli mohla naopak pomoci posílit diplomatický postup v Asii, který již dosud zaznamenal. Autoři se domnívají, že Austrálie by neměla hledět na Izrael primárně optikou palestinského problému. Věří, že posílením vztahu s Izraelem by nedošlo k poškození australského postavení v arabském či muslimském světě. Arabské země se pomalu přibližují k Izraeli, a to zejména v důsledku vzestupu Íránu v tomto regionu a také ze strachu z radikálního islámu. Neexistuje žádný důkaz, že vztah Austrálie s Izraelem by nějakým způsobem narušily australské obranné vztahy s arabskými zeměmi, obhajobu angažmá v jihovýchodní Asii a Tichomoří, nebo mezinárodní úsilí v boji proti terorismu.
Zpráva byla vytvořena pro účely druhého kola dialogu mezi Izraelem a Austrálií, které se uskutečnilo poslední říjnový den v Sydney. Dialogu se zúčastnili polici, přední lídři think tanků, strategičtí analytici, bývalí vyšší úředníci, diplomaté a také bývalí vyšší vojenští hodnostáři z Izraele a Austrálie. Jednání se zúčastnili i členové Begin-Sadat Center – profesor Efraim Inbar a generálové Yaakov Amidror spolu s Gershonem Hacohenem.
Zpracovala Adriána Oboňová
1009