Reakce expertů a analytiků na prezidentské volby v USA 2016

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách přineslo řadu různých reakcí. CBAP přináší některé z nich. Celkově lze říci, že převládají negativní hodnocení. Experti se shodují, že Trumpovo prezidentství může ohrozit ty země, které spoléhají na úzké partnerství s Amerikou v oblasti bezpečnosti. Na druhé straně se očekává zlepšení rusko-americkýché vztahů, ovšem s ohledem na vnitropolitickou situaci v obou zemích. Vztahy USA a Číny by mohly vstoupit do nové kvality.

15101841_10208281631382078_1299218981_o-1

Na téma bezpečnostní situace a budoucích amerických vztahů se Severoatlantickou aliancí reaguje výzkumný pracovník Sinan Ulgen z evropského think-thanku Carnegie Europe slovy, že politika Donalda Trumpa může přinést nejsilnější vlnu izolacionismu v americké zahraniční politice od dob druhé světové války. Dodává, že ji budeme nejvíce pociťovat v oblasti transatlantické bezpečnosti. Sinan Ulgen dále argumentuje, že pokud by se USA rozhodly snížit své příspěvky a zapojení v rámci Severoatlantické aliance, mohlo by to vážně narušit její základní principy a fungování. Pro členské země by to, kromě jiného, znamenalo nutnost zvýšení příspěvků do „společné kasy“ a větší obavy ze ztráty dosud největšího spojence v případě ruské agrese.

Dmitri Trenin z ruského think-tanku Russia Direct naopak očekává zlepšení bilaterálních vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. Oživení spolupráce mezi velmocemi by představovalo velkou změnu, jelikož v posledních měsících Obamovy vlády americko-ruské vztahy výrazně ochladly. Na druhou stranu však Trenin zdůrazňuje, že Donald Trump je nepředvídatelný a také je těžké předpokládat z jakých lidí se bude skládat jeho administrativa. Od toho závisí hodně, protože Trump přirozeně není schopen vést zahraniční a bezpečnostní politiku sám. Dmitri Trenin poznamenává, že nikdo v USA nevěří ve zlepšení vztahů s Ruskem, dokud Kreml nezmění zahraniční politiku. Případné prohloubení bilaterální spolupráce mezi Washingtonem a Moskvou tak bude z velké míry záviset od vývoje vnitřní politiky obou států.

Podle  Shashanka Joshiho z britského think-tanku Royal United Services Institue (RUSI) je zvolení Donalda Trumpa největší změnou pro země, které závisí na americké vojenské přítomnosti. Trump se během své předvolební kampaně kriticky vyjadřoval o spojencích – Saudské Arábii a Íránu. Budoucí americký prezident nesouhlasí s íránskou dohodou proti šíření jaderných zbraní, která restriktivně omezuje teheránský jaderní program. Soutěžení mezi Saudskou Arábií a Iránem se z tohoto důvodu může ještě zvýšit. V neposlední radě Joshi zdůrazňuje, že Trumpovo vítězství ve světe posílí již dosud narůstající populismus a ekonomický nacionalismus. Svobodný obchod se tak ocitne pod hrozbou a globální hospodářská spolupráce bude více zranitelná. Pro Evropu je to výzva, která vyžaduje větší spolupráci, investice do obrany a zvýšenou iniciativu v oblasti transatlantických vztahů.

David Victor z prestižního amerického think-tanku Brookings Institution se obává, že Trump naruší globální spolupráci v oblasti klimatické bezpečnosti více než jakýkoliv americký prezident před ním. Loňské úspěšné dosažení Parížské dohody naznačovalo rozvoj mezinárodní spolupráce pod vedením Spojených států. Nicméně vypadá to, že „politické vedení“ pařížského procesu převezme Čína. Podle Trumpových slov se jeho administrativa bude nést v duchu konkurenční ekonomiky a silnější národní obrany. Pro zastánce, kteří chtějí aby Amerika posilovala globální diplomacii a pokračovala v dekarbonizaci amerického energetického systému, to znamená nové výzvy ve smyslu formovaní politických strategií k dané problematice.

Eric Li, výzkumný pracovník britského think-thanku International Institute for Strategic Studies(IISS), se ve svém článku publikovaném v deníku New York Times vyjádřil, že Peking se jistě velice těší na změny ve Washingtonu. Éra Obamovy administrativy podle něho představovala jednu z nejtěžších v oblasti čínsko-amerických vztahů, a to zejména kvůli americké eliminaci Pekingu a rozšiřování americké angažovanosti v asijsko-pacifickém prostoru. Eric Li předpokládá, že současná situace čínsko-amerických vztahů se může s nástupem Donalda Trumpa do úřadu zlepšit, protože Čína preferuje udržování dobrých vztahů se Spojenými státy, které se nesnaží změnit svět a D. Trump je tím, kdo by mohl vést Ameriku přesně tímto směrem (nepoučovat jiné země, jak se mají věci dělat). Eric Li dále tvrdí, že Donald Trump je prezidentem, který přímo nezastává žádnou ideologii a tento fakt může pozitivně přispět k dobrému vztahu Spojených států s Čínou. Eric Li totiž zastává názor, že bez silného ideologického zakotvení jsou i dva největší soupeři schopni uzavřít dohodu. Podle Erica Li vstupujeme do nové éry světového bilaterálního vztahu.

Autoři: Gréta Krutá a Radka Roháriková

1379