CBAP Monitor: Oblast zemí Perského zálivu-březen/duben 2017

Jordánsko-Saúdské vztahy v kontextu summitu Ligy arabských států● Katar a země Perského zálivu posilují jednání s Jižní Afrikou ● Je Saúdská Arábie opravdu ochotna normalizovat vztahy s Irákem?

 

Jordánsko-Saúdské vztahy v kontextu summitu Ligy arabských států

 Zdroj: The Institute for National Security Studies

Pro Jordánsko i Saúdskou Arábii byl nedávný summit Arabské ligy, který se konal v Ammánuve dnech 23.-29.března 2017, důležitou událostí.

Pro Jordánsko bylo toto setkání příležitostí ukázat svou stabilitu a zapojení krále Abdulláha II. do událostí na Blízkém východě, zejména na syrské a palestinské frontě. Série útoků v Jordánsku ze strany příznivců Islámského státu; demonstrace oponentů reforem, o které vláda usiluje; a jiné události a informace – některé pocházející z Izraele o otřesech ve vládě – poškodily obraz jordánské stability a summit v Ammánu měl kompenzovat toto vnímání jordánské slabosti.

Pro saúdskou královskou rodinu byl summit příležitostí prokázat její nedotčený status v regionální aréně, a to navzdory řadě neúspěchů, které jí byly připsány v posledních letech – zejménajaderná smlouva s Íránem, které se Saúdská Arábie snažila zabránit; neschopnost porazit Houty v Jemenu po dvou letech bojů; značná ztráta vlivu na rovnováhu sil mezi nepřátelskými stranami v Sýrii a v Iráku; a neschopnost kontrolovat cenu ropy na globálním trhu. To vše zanechalo dojem, že vliv Saúdské Arábie jako regionálního hráče klesl.

Obě země se snažily využít vrcholné schůzky k posílení regionálního statutu, jakož ik regulaci svých oboustranných vztahů a zdůrazněnífunkce summitu i jako ukázky mezi-arabské solidarity.

Izraelská vláda podporuje myšlenku řešení izraelsko-palestinského sporu v širokém regionálním rámci. Jordánsko by zde mělo hrát klíčovou roli. Proto byl v zájmu Izraele obnoven dialog mezi Jordánskem a Saúdskou Arábií a zajištěna finanční pomoc Jordánsku. Potenciální spolupráce s Izraelem v regionálním rámci však do značné míry závisí na ochotě Izraele pokročit v politickém procesu s Palestinci, což v očích Rijádu a Ammánu znamená pozitivní reakci Izraele na Arabskou mírovou iniciativu.

Katar a země Perského zálivu posilují jednání s Jižní Afrikou

 Zdroj: Al Jazeera Centre for Security Studies

Pozastavení ve vzájemných vztazích mezi Araby a subsaharskou Afrikou v průběhu let rozšířilo nedůvěru mezi Araby a Afričany. Zvýšená přítomnost Kataru a dalších zemí Perského zálivu v subsaharské Africe má okrem jiného za úkol odstranit stereotypní předsudky lidí obou regionu. Interakce zemí Perského zálivu se subsaharskou Afrikou se podstatně zvyšují ve třech oblastech: cestovní ruch, byznys a diplomacie.

Cestovní ruch

V poslední době dochází k neustálému vzestupu počtu turistů ze zemí Perského zálivu do jižní části Afriky, zejména do Jihoafrické republiky. Mnoho občanů GCC vnímá že se západní postoje vůči muslimům vyostřují a turisté jsou nuceni hledat jiné alternativní turistické destinace. Jedním z výsledků zvýšenípočtu letů ze zemí Perského zálivu na jih Afriky byla užší bezpečnostní spolupráce mezi GCC a Jižní Afrikou. Většina cestujících z jižní Afriky využívá Johannesburg ke spojení s různými destinacemi po celém světě. Spolupráce ve zpravodajství se proto stala klíčovým cílem mezi GCC a Jižní Afrikou.

Byznys

Maloobchodní odvětví zaznamenalo obrovský růst. V současné době jsou jihoafrické franšízy velmi prominentní v zemích GCC, včetně populárního maloobchodního závodu Nandos. GCC také pozvalo řadu jihoafrických společností z jiných oborů podnikání – zejména v oblasti těžby, zemědělství, zpracování nerostných surovin a petrochemie. Poté, co západní státy uvalily sankce na Írán se stala Saúdská Arábie hlavním dodavatelem energie v Jižní Africe. Nyní, když je v platnosti jaderná dohoda sponzorovaná USA, chce Saúdská Arábie omezit vliv Íránu v Jižní Africe. Cílem zemí GCC je také zajistit, aby Jihoafrická republika nepodporovala iránskou a ruskou pozici v Syrské krizi.

Diplomacie 

Během posledních několika měsíců došlo k výměně vyšších vládních delegací mezi zeměmi GCC a Jižní Afrikou. Adel al Jubeir, ministr zahraničí Saúdské Arábie, navštívil Jižní Afriku v únoru 2017. Prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma navštívil v květnu 2016 Katar.

Emir Kataru SheikTamim bin Hamad Al Thani povedl delegaci do Jižní Afriky v polovině dubna 2017. Podle oficiálních zdrojů to byla dosud největší delegace z Kataru do kterékoli africké země. Na vrcholu agendy byly hospodářská partnerství, bezpečnostní spolupráce a koordinace týkající se Světového poháru FIFA 2022.

Katar pokračuje ve zlepšování vztahů v subsaharské Africe, zejména s Jihoafrickou republikou. Obchod mezi Katarem a Jižní Afrikou vzrostl z 287 milionů dolarů v roce 2012 na 500 milionů dolarů v roce 2015.

Jižní Afrika je politicky velmi silná oblast v rámci Africké unie azemě GCC potřebují partnery, které by jim pomáhali v realizaci jejich mezinárodní politické agendy zejména na multilaterálních platformách jako je OSN.

Je Saúdská Arábie opravdu ochotna normalizovat vztahy s Irákem?

 Zdroj: Gulf Pulse

Saúdští a iráčtí diplomaté se na setkání v Rijádu dne 12. březnadohodli na zřízení koordinační rady pro diskutování o nevyřešených otázkách a podpoření bilaterálních vztahů. Ve stejný den diskutovala irácká delegace vedená iráckým náměstkem ministra zahraničí Nizarem al-Khairalláhím se saudskými diplomaty o spolupráci v oblasti ekonomiky, bezpečnosti a cestovního ruchu. Rijád však zůstává neochotnýv pokračovánínormalizace vztahů kvůli obavám z vlivu Íránu v Iráku a neschopnosti irácké vlády držet plnou kontrolu nad šíitskými milicemi.

Abdul Bari Zebari, šéf výboru pro zahraniční záležitosti iráckého parlamentu, uvedl v úterý v rozhovoru pro Al-Monitor, že irácký úředníci na všech úrovních, včetně prezidenta, předsedy vlády a předsedy parlamentu, vyjádřili ochotu budovat dobré vztahy se Saúdskou Arábií po čas jejich vícenásobných návštěvv Rijádu od roku 2003. Dodal, že váhání ohledně zlepšování vztahů bylo ze strany Saúdské Arábie citelné.

Podle Zebarihoje nová americká administrativa ochotna přehodnotit politiku jejího předchůdce a přiblížit své spojence v regionu. Předpokládá se, že Washington hrál významnou roli při podpoře návštěvy Saúdského ministra zahraničí Adelu al-Jubeira v Bagdádu dne 25. února. Zebari poznamenal, že Iráčané, zejména v jižních provinciích, mají tendenci zlepšovat vztahy s arabskými zeměmi, zejména se státy Zálivu.

Zdá se, že Rijád nemá velké očekávání ohledně rychle se zlepšujících vztahů s Bagdádem. Saúdský diplomatický zdroj v Rijádu, který mluvil s Al-Monitorem za podmínky anonymity uvedl, že jmenování nového saúdského velvyslance v Bagdádu je nejlepší, co lze očekávat v krátkodobém horizontu. Jiné otázky, jakými jsou otevírání hranic, investice a zrušení dluhu, nelze vážně zvážit dříve, než irácká vláda získá kontrolu nad sektářskými milicemi a jejich zbraněmi, a ukáže zde svou schopnost vymezit iránský vliv v zemi.

Saúdská i irácká vláda si uvědomují, že normální bilaterální vazby by sloužily oběma jejich zájmům a vyhověli by taky touze Spojených států amerických o zlepšení vztahů mezi jejími spojenci. Přesto mezi oběma zeměmi nevládne velká důvěra. Rijád, který v Iráku nemá žádný vojenský ani politický vliv, není připraven na spolupráci s Bagdádem ve světle nedávných událostí, jakými jsou ku příkladupotenciální pašování zbraní šíitům v Katífu či Íránu výhodné přesouvání extrémistů z a do Saúdského království. Vyplývá z toho, že Bagdád nemůže poskytnout Saúdské Arábii ujištění, o které usiluje bez ztráty svého iránského spojence.

Zpracovala: Radka Roháriková

2586