Export zbraní ze států Evropské unie (současný stav)
Evropská Unie sehrává v posledních letech důležitou roli v boji proti šíření zbraní v lokálním, ale i celosvětovém měřítku. Vzhledem ke zvyšování počtu ozbrojených konfliktů a nelegálnímu šíření zbraní došlo v posledních letech ke zpřísnění pravidel pro vývoz či dovoz zbraní do nebo z Evropské Unie, a dovoz zbraní do konfliktních oblastí.
Evropská Unie rozdělila svou oblast zájmu do 3 skupin : zbraně hromadného ničení, konvenční zbraně, a stabilita a její udržitelnost. A především 3. skupina byla prioritou posledních měsíců.
Poslední vývoj postoje EU k vývozu vojenského materiálu
V roce 2006 se EU připojila k tzv. Dohodě o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty), která byla iniciována OSN jako reakce na stále se zhoršující situaci v některých regionech. Hlavním účelem této dohody, která byla finálně přijata v roce 2013, bylo a stále je zabezpečit mezinárodní a regionální mír, bezpečnost, a především stabilitu za pomoci omezení exportu zbraní do daných oblastí.
Poté, co rada EU přijala tzv. společný postoj ve věci vývozu zbraní, bylo vytvořeno 8 hlavních kritérií, které je nutné vyhodnotit a posoudit případná rizika, které by daný export mohl způsobit:
- Dodržování závazků států Evropské Unie včetně sankcí, dohod o nešíření zbraní či mezinárodní závazky
- Kritérium lidských práv a jejich dodržování
- Zhodnocení aktuální situace v zemi, kam je dodávka zbraní určena včetně případného výsledků konfliktu
- Regionální mír a stabilita, a jejich zachování po dodání zbraní
- Bezpečnost jak členských států, tak bezpečnost spolupracujících států
- Zhodnocení chování a přístupu kupující země, především ve věci spojování s terorismem, plnění závazků a plnění mezinárodních smluv a úmluv
- Zhodnocení rizika předání zbraní 3 straně/odběrateli, případně riziko znovu vyvezení
- Nutnost existence patřičné legislativy a přijímací zemi, včetně hospodářské a technologické vyspělosti.
Tato kritéria by měla pomoci zamezit nežádoucímu vývozu a dovozu zbraní a snížit tak riziko dodávky zbraní jiným stranám, než bylo dohodnuto.
Rok 2010 byl důležitým především díky rozhodnutí rady EU o vytvoření skupiny akademiků, výzkumníků, expertů a politiků, kteří by se podíleli na vytváření diskurzu a otevírali by témata v oblasti bezpečnosti a nešíření zbraní a odzbrojování. Toto uskupení díky rozhodnutí 2010/430/CFSP získalo oficiální název EU Non-Proliferation Consortium, které hraje velmi důležitou roli ve vytváření politiky a přístupů v dané problematice.
Každý členský stát EU je nejen zodpovědný za export zbraní či vojenských technologií, ale je také zavázán ke vzájemné spolupráci s ostatními státy v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Každý stát či instituce/agentura má právo požádat o tzv. licenci pro vývoz zbraní a vojenské technologie. Tato licence však může být zamítnuta jedním nebo více státy z důvodu porušení jednoho z kritérií. Zároveň jsou členské státy odpovědné za dodržování vysokých standardů Evropské Unie týkajících se bezpečnosti vývozu vojenského materiálu. Rozhodování o udělení či zamítnutí licence je v jurisdikci daného členského státu a neexistuje legislativa EU, která by umožňovala udělit sankce, pokud dojde k porušení tzv. společného postoje EU.
Aktuální participace Evropské Unie na exportu zbraní do konfliktních oblastí
Aktuální situace a nárůst počtu ozbrojených konfliktů způsobilo obecné zpřísnění požadavků na udělení licence, ale na druhou stranu i diferenciaci postojů jednotlivých států vůči přijímacím stranám.
Typickým příkladem omezení dovozu zbraní je Írán, který se dostal na seznam vyloučených zemí kvůli porušování lidských práv a rozvoji jaderného programu. Export zbraní do tohoto regionu byl zastaven pro podezření z potenciálního užití proti civilistům a opozičním stranám a zároveň kvůli riziku využití vojenského materiálu v rámci nukleárního programu v Íránu.
V posledních několika měsících se však velmi intenzivně dostává do povědomí konflikt v Jemenu. OSN a neziskové organizace vydaly již několik zpráv, kde poukazují na systematické porušování lidských práv a standardů, které zahrnují plánované útoky na civilní cíle. Zároveň tyto zprávy popisují neschopnost koalice zamezit cíleným i milným útokům kvůli nemožnosti rozpoznat vojenský cíl od civilního cíle.
V návaznosti na problematiku daného konfliktu v Jemenu se velmi rozvinula diskuze týkající se vojenské spolupráce a podpory pro Saudskou Arábii, která je do daného konfliktu intenzivně zapojena. Saudská Arábie a její silné postavení na globální úrovni způsobilo rozdělení států Evropské Unie ve vztahu k případnému embargu na vývoz zbraní do této oblasti.
Podle analýzy Stockholmského mezinárodního centra pro výzkum míru došlo k nárůstu exportu zbraní pro koalici vedenou Saudskou Arábií a Spojenými Arabskými Emiráty. V období 2013 – 2017 byly největšími exportéry z EU Velká Británie a Francie. Oba státy jsou řazené na 2. a 4. místo importérů vojenského materiálu do daného regionu. Některé státy ale zvýšily tlak na omezení dodávek zbraní pro koalici. Většina států však své aktivity obhajuje. Například Itálie se hájí tím, že na Saudskou Arábii není uvalena žádná restrikce týkající se omezení dodávek vojenského materiálu. Francie jako důvod svého propojení se Saudskou Arábií uvádí, že veškeré dodávky zbraní a vojenského materiálu jsou bedlivě sledovány a vše je tudíž dle zákona a mezinárodních norem.
Velká Británie, která představuje globálního aktéra nejen ve své vojenské připravenosti, ale i právě v exportu vojenského materiálu, musela v posledních měsících čelit velkému tlaku z důvodu národních kampaní proti obchodu se zbraněmi. Vojenské a obchodní aktivity však byly obhájeny jako oprávněné a odůvodněné tím, že Saudská Arábie neútočí na civilní cíle a že nebyl nalezen žádný legitimní důvod se domnívat, že dochází k vědomému porušování lidských práv.
Stejnou situaci zažívá i již zmíněná Francie. V rámci její interní politické diskuze se sice čas od času objeví názor, že by dovoz zbraní do Jemenu a podpora Saudské Arábie měly být zastaveny, ale vždy byla daná diskuze velmi rychle ukončena a spolupráce nejen se Saudskou Arábií, ale i se Spojenými Arabskými Emiráty poměrně kontinuálně pokračuje. K těmto třem vojenským velmocem se přidala i Itálie, která pravidelně zásobovala Saudskou Arábii zbraněmi typu MK 82, 83 a 84 a odmítla tak embargo na tento typ dovozu udělit.
Také severské země se od ledna 2018 snaží zpřísnit nejen pravidla pro vývoz zbraní a udělování licencí, ale zároveň zavést embargo pro export braní do daného regionu.
Co bude dál?
Rozdělení EU je trochu paradoxem vzhledem k sílící integraci a kooperaci mezi evropskými zeměmi právě v otázce bezpečnosti a společné obranné politiky. I přes společný postoj Evropské Unie nedošlo k harmonizaci udělování licencí, jak bylo zamýšleno. Evropská Unie a státy participující na společné zahraniční a bezpečnostní politice by si měly uvědomit riziko diverzifikace Evropské Unie v otázce exportu zbraní a vojenského materiálu. Je důležité, aby bylo jasně stanoveno, zda by udělování licencí a rozhodování o exportu zbraní do rizikových regionů mělo zůstat na národní úrovni nebo zda by mělo být postoupeno na úroveň evropských institucí.
Světlým bodem posledních měsíců však může být prohlášení Evropské Unie, že se zasadí o prosazení a implementování společného systému registru všech transferů vojenského materiálu, v rámci kterého by bylo možné dohledat veškeré informace týkající se daného transferu. Zároveň by to znamenalo další integraci zapojených států ve věci obranné a bezpečnostní politiky.
Otázkou však zůstává, jaký bude další vývoj v této oblasti a kdy politický tlak zesílí natolik, že se hlavní evropští aktéři podvolí společnému postoji Evropské Unie a harmonizaci pravidel. Zároveň se nikdo neodváží předpovědět, jaké dopady může mít pokračující podpora Saudské Arábie a Spojených Arabských Emirátů v případě konfliktu v Jemenu.
Zpracovala Tereza Novotná
Zdroje
https://www.iiss.org/blogs/military-balance/2018/03/war-yemen-european-arms-export
https://www.euronews.com/2017/11/30/which-eu-countries-sell-arms-to-saudi-arabia-
https://www.sipri.org/databases/embargoes/eu_arms_embargoes/belarus/belarus
https://www.sipri.org/databases/embargoes/eu_arms_embargoes/iran
https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:335:0099:0103:EN:PDF
https://www.nonproliferation.eu/web/documents/nonproliferationpapers/cdricpoitevin52b1d44997305.pdf
https://ec.europa.eu/growth/sectors/defence/arms-trade-treaty_en
https://www.theguardian.com/world/2018/jun/23/uk-hides-arms-trade-saudi-arabia–yemen
2292