Útok jednotek USA na íránskou ikonu revolučních gard
V noci na pátek 3.1. zaútočil dron armády USA v blízkosti letiště v Bagdádu na Kasima Solejmáního. Jeden z nejdůležitějších a nejmocnějších lidí nejen v Íránu, ale na Blízkém Východu jako takovém, byl na místě mrtev, spolu s iráckým vojenským velitelem Abu Mahdi al-Muhandisem. Jen pár hodin před tímto útokem varovala americká administrativa, že kvůli nebezpečným situacím v Iráku budou nuceni využít tzv. pre-emptivní útoku, tedy útoku, který má zabránit bezpečnostní hrozbě. Tu představovaly neutichající demonstrace a útoky na americkou ambasádu v Bagdádu.
Kdo byl Kásim Solejmání
Vojenská kariérní dráha Kásima Solejmáního započala po Islámské revoluci v roce 1979, kdy nastoupil do Revolučních gard. Posledních 20 let však fungoval jako velitel jednotek Kuds, odnože Revolučních gard, která fungovala především v rámci zahraničních operací. Kásim Solejmání a jeho jednotky dlouhé roky drželi ISIS a další teroristické organizace daleko od hranic Íránu. Zároveň se velmi úspěšně zapojily do obrany Sýrie a Iráku proti ISIS, a sám Solejmání stál u zrodu taktik v boji proti jednotkám ISIS na severu Sýrie. I přes to, že se vyhýbal komunikaci s médii, byl v celém regionu velmi známý. Význam jeho boje proti teroristickým organizacím byl však paradoxně snížen od chvíle, kdy oficiálně podporoval libanonskou teroristickou organizaci Hizballáh.
Aktuální situace
První zpráva o jeho úmrtí rozpoutala globální reakci ve všech sférách společnosti. Situace v samotném Íránu je samozřejmě velmi napjatá. Jak íránský prezident Hasan Rúhání, tak i duchovní vůdce Alí Chameneí útok považují za agresi vůči Islámské republice Írán. Íránská rétorika je velmi razantní, plná rozhořčení a je zde cítit silné odhodlání pro odplatu. Z Íránu zároveň zaznělo jasné prohlášení, že by americké jednotky měly urychleně opustit území Iráku, pokud nechtějí přijít k úhoně. Íránský velvyslanec při OSN Madžíd Tacht Ravančí uvedl, že tento útok je jasným zahájením války mezi USA a Íránem, a je jen otázkou času, kdy přijde íránská odveta. Teroristická organizace Hizballáh, která je oficiálně podporována Íránem, vyjádřila upřímnou lítost nad úmrtím Kásima Solejmáního a vyzvala všechny k patřičné reakci, která je povinností každého bojovníka, tedy připravit se na odvetný útok. Do Íránu se mimo jiné vypravuje i katarský ministr zahraničí, který se sejde se svým íránským protějškem Zarifem.
Iráčtí političtí činitelé se ihned přidali na stranu Iránu. Svůj názor vyjádřil jak Muktada Sadr, bývalý gerilový vůdce a duchovní, tak i Alí al-Sistání. Oba událost považují za útok proti suverenitě, a to i v případě Íránu, který, dle Muktada Sadra, rozšiřuje svůj vliv stále více za hranice své země. Oba však vyzvali k zodpovědnému chování a umírnění vášní. Tisíce obyvatel Bagdádu vyšly den po útoku do ulic jako vyjádření podpory a soustrasti pozůstalým po pátečním útoku.
Prezident USA Donald Trump tento útok při svém mediálním vystoupení obhájil informací o Solejmánových aktivitách proti občanům USA. Kásim Solejání byl totiž již od roku 2007 zapsán na seznam hledaných osob právě americkou administrativou. Dle názoru prezidenta Trumpa byl tento útok proveden jako tzv. pre-emptivní útok, aby došlo k zamezení války. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve svém oficiálním prohlášení uvedl, že nyní, po smrti Kásima Solejmána, jsou američtí občané konečně o něco více v bezpečí.
Další akce USA však na sebe nenechala dlouho čekat. Americká administrativa posílá do oblasti dalších cca 3000 vojáků, dle jejich pojetí situace pro ochranu svých vojáků na misích v regionu a pro případ nutné obrany. Zároveň byly vyhlášeny bezpečnostní opatření na všech amerických ambasádách na Blízkém východě. Donald Trump zároveň velmi rychle reagoval na vyjádření íránského velvyslance Ravančího a upozornil, že by se Írán o žádnou odplatu rozhodně neměl pokoušet.
Již nyní je region rozdělen do několika oblastí dle spojenců nebo aktivit ISIS. Írán však stále zůstává státem, který má velmi dobře vytvořený systém nejen ekonomiky a obrany, ale má také stabilní sociální systém. Ačkoliv je společnost rozdělena na pro a proti-režimní, tento útok některé skupiny paradoxně pospojoval. Ne proto, že by tyto skupiny respektovaly nebo obdivovaly Kásima Solejmáního, ale společným jmenovatelem je zde právě odpor k USA a jejich vlivu v oblasti. Tento letecký útok na činitele Íránu a na území Iráku je však v každém případě i útokem na suverenitu těchto dvou zemí.
I přes to, že americká administrativa během dne velmi rychle začala mírnit své výstupy a navenek tento útok popisuje pouze jako reakci na bezpečnostní hrozbu, vyslání dalších vojáků a vojenského materiálu spíše snižuje důvěryhodnost tohoto tvrzení. I další velmoci jako Čína, Francie a Rusko upozorňují na nutnost zachovat klid a uvědomit si možná rizika otevřeného vojenského konfliktu. Velká Británie jakožto další významný aktér na poli mezinárodní politiky uznává, že i ona považovala situaci v Íránu za bezpečnostní hrozbu, ale rozhodně nepodporuje vytvoření dalšího otevřeného konfliktu v regionu. Naopak Německo se de facto postavilo za rozhodnutí Donalda Trumpa kvůli íránským aktivitám a vojenským provokacím v posledních měsících a letech. Evropské, ale i další země zároveň vydaly varování před cestou do Íránu i Iráku kvůli zhoršené bezpečnostní situaci.
Již tak vyhrocený vztah mezi Íránem a USA se dostal do kritického momentu, kdy je otevřený konflikt více než pravděpodobný. Tzv. odvetný úder však nemusí přijít přímo z řad armády Íránu. Vzhledem k počtu jednotek Kuds na území Iráku, Sýrie, ale i dalších zemí, a k aktivitě Hizballáhu, je velice pravděpodobné, že tento útok půjde právě od těchto skupin. Nesmíme však zapomínat i na Irák, který byl také terčem leteckého útoku americké administrativy. Plánovaná schůzka iráckého parlamentu může vyústit ke zrušení imunity amerických jednotek a k jejich násilnému odsunu z iráckého území. Zároveň si musíme uvědomit, že na iráckém a syrském území operují teroristické jednotky a stoupenci ISIS, a tato opětovná destabilizace a vyostření bezpečnostní situace může otevřít dveře k obnově jejich předešlých aktivit. Až další dny ukáží, jakým směrem se Blízký Východ a USA vydají.
Zpracovala: Tereza Novotná
Foto: Zprávy Seznam
Zdroje:
https://apnews.com/e15c6b470ff3baeaa99a4dfc77ca3ef2
https://www.bbc.com/news/world-middle-east-50986185
https://www.bbc.com/news/world-middle-east-50979463
https://www.aljazeera.com/news/2020/01/iran-tensions-latest-updates-200103022407743.html
https://edition.cnn.com/2020/01/02/middleeast/baghdad-airport-rockets/index.html
https://www.theguardian.com/politics/2020/jan/04/jeremy-hunt-us-iran-qassem-suleimani
https://globalnews.ca/news/6362262/us-iran-soleimani-killing-timeline/
https://www.nytimes.com/2020/01/03/world/middleeast/us-iran-war.html
1989