Krize na hraně zákona?
V současné době se zejména v bezpečnostní komunitě diskutuje o způsobu přijímání opatření proti koronaviru. Všichni si pokládají otázku proč vláda nepostupuje v souladu s ústavním zákonem č. 110/1998 sb. (Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky) a zákonem č. 240/2000 sb. (Krizový zákon). Tuto debatu seriozně odstartoval bývalý náměstek MO D. Koštoval , ve svém příspěvku:https://www.info.cz/nazory/kostoval-vlada-demonstruje-reseni-krize-proc-tedy-nepostupuje-odpovidajicim-zpusobem-44533.html.
Jedním z opatření je aktivace Ústředního krizového štábu, v rámci něhož je možné efektivně připravovat podklady pro rozhodování vlády. Bohužel k tomu nedošlo, řada rozhodnutí byla přijímána na základě doporučení Bezpečnostní rady státu, která je ale pouze poradním orgánem vlády. Až do 12.3., kdy byl vyhlášen nouzový stav, se veškerá opatření opírala o zákon č. 258/2000 (Zákon o ochraně veřejného zdraví). Aplikace této právní normy byla ale dlouhodobě neudržitelná, protože neumožňovala přijímat restriktivní opatření nutná pro zmírnění epidemie, jako například uzavření hranic nebo pracovní povinnost.
V současné vypjaté atmosféře nemá smysl dále rozebírat, zda postup, který vláda zvolila byl správný nebo ne, v této chvíli je potřeba se maximálně soustředit na likvidaci katastrofy všemi dostupnými prostředky. V budoucnu ale musíme počítat s tím, že podobné situace mohou nastat a v této souvislosti se nutně nabízí otázka co se stávající legislativou a systémem krizového řízení. Nemá smysl utrácet peníze daňových poplatníků na budování infrastruktury systému nebo cvičení lidí, a když přijde krizová situace, tak systém neaktivovat.
Pokud bychom měli shrnout naši úvahu, současný systém krizového řízení je buď špatný, tak ho pojďme předělat, aby odpovídal tomu, co potřebujeme. Druhou stránkou, o které ale můžeme jen spekulovat, je neochota některých ústavních činitelů s takto nastaveným systémem pracovat. Uvedeným tématem by se v budoucnu měla zabývat Poslanecká sněmovna, zejména pak Výbor pro bezpečnost a Výbor pro obranu, stejně jako představitelé silových ministerstev.
Příspěvek CBAP
1457