Vzestup asijských think tanků

Asijské think tanky o sobě v posledních letech dávají vědět stále více. Zatímco Čína přislíbila podpořit 100 nových think tanků k rozšíření svých analytických kapacit, indické think tanky mohou těžit z rostoucí základny vzdělaných profesionálů. Čína také nově úzce spolupracuje s think tanky v Evropské unii, zejména v oblasti euroasijského ekonomického rozvoje.

Různé žebříčky hodnotí vágně pojatý koncept kompetitivnosti definovaný kategoriemi jako jsou investice do infrastruktury nebo inovativnost. V případě vědeckých kapacit se hodnocení jednotlivých zemí neposunulo mimo reputaci jednotlivých univerzit a publikační činnost. Pokusem o nové pojetí tohoto hodnocení je například 2014 Global Go To Think Tank Index vypracovaný Pensylvánskou univerzitou.

S ohledem na množství think tanků je vrchol žebříčku obsazen na základě velikosti (USA, Čína, VB, Německo, Indie). Nejde však o úplně ideální korelaci, když vezmeme v úvahu poměr počtu Singapurských think tanků, který je na obyvatele pětkrát vyšší než v případě USA.

Další kategorií hodnocení může být porovnání množství think tanků a velikosti HDP (tedy kolik svých zdrojů země investují do think tanků). Podle tohoto měřítka disponuje největšími kapacitami Argentina (v rámci 10 zemí s nejvyšším počtem think tanků) následují USA, VB a Indie.

Čína a Japonsko jsou na dolních pozicích a Singapur má jen 13 % argentinských kapacit. Šest uvedených singapurských think tanků se navíc rovná stejnému počtu think tanků v Jižní Karolíně a Západní Virginii, amerických státech s mnohem menší populací a skromnější vědeckou reputací.

tab_1

Nízká pozice Singapuru může být výsledkem dvou faktorů. Soukromé i veřejné zdroje byly většinou investování do ziskových projektů. Singapur je desetiletí za základními rozvojovými výzvami a potřebuje jen málo rad v oblastech jako chudoba, zdravotnictví nebo urbanizace (oblíbená témata think tanků). Země přesto investuje velké částky do vysokoškolského vzdělání a je sídlem nových think tanků spojených s univerzitami a dalšími institucemi.

Druhá tabulka je porovnáním think tanků napříč Singapurem, Čínou a Indií. Singapur je na přední příčce zejména díky své malé populaci. Za zmínku stojí čínský náskok před Indií v oblasti think tanků zabývajících se energetikou a přírodními zdroji. Čína marginálně vede i v oblasti zahraniční politiky a mezinárodního rozvoje. Naopak Indie má navrch v oblasti environmentálních think tanků. Think tanků s největším vlivem na policymaking mají Indie, Čína, Japonsko, Jižní Korea a Singapur po jednom (ze 70) a Malajsie dva (zatímco Severní Amerika a Evropa mají 42).

tab_2

Není to však jen o číslech, ale je potřeba vzít na vědomí i reputaci think tanků. Obavy přetrvávají ohledně kvality a vlivu výzkumů think tanků v Hong Kongu a Číně. Kromě toho, že soukromé think tanky jsou proti těm státním ve výrazné menšině, je také vidět zjevné upřednostnění těch, které se zabývají ekonomickými tématy, zatímco think tanky zaměřující se na mezinárodní vztahy a strategii jsou upozaděny.

FanBi, zástupce ředitele Hlavní výzkumné kanceláře státní rady, tuto výzvu komentoval tím, že „k tomu, stát se skutečným mechanismem schopným ovlivňovat policymaking budou čínské think tanky potřebovat najít odpovědi na velké společenské problémy a jejich řešení musí být zároveň profesionální, nezávislá, prosaditelná a konstruktivní.“ Andrew Ho-keung z Hong Kong Policy Research institute pro změnu tvrdí, že vytvářet „rozruch ve společnosti“ je pro think tanky klíčové.

Oba komentáře interpretují roli think tanků, která jde za dále než jen za analytickou dimenzi a poukazují na vzrůstající důležitost lidského kapitálu a vlivu vyvíjejících se společenských hodnot.

Příkladem může být Indie. Seresh Senpaty ve svém článku zdůrazňuje roli vzdělaných a vysoce kvalifikovaných lidí, kteří budou chtít ovlivnit svět, a jak jejich počet stoupá. Pro Indii, která se potýká s množstvím problémů typických pro země třetího světa (znečištění, veřejné zdraví a kanalizace) jde o dobré zprávy.

Čína a Indie mají příležitost použít think tanky nejen k dodávání užitečných analýz policymakerům, ale také vybudovat si vliv na mezinárodní scéně skrze vlastní výzkumy, které mají smysl a jsou široce aplikovatelné. Další generace think tanků by se měla objevit nikoli z iniciativy vlád, ale z podmínek, které podporují nezávislé myšlení (jako je vzdělávací systém podporující kritické myšlení a vhodné intelektuální klima).

 Ze zahraničních zdrojů zpracoval: Michael Myklín

677