Bilancování činnosti Výboru pro bezpečnost PS PČR

Po analýze činnosti Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny PČR se CBAP zaměřilo na Výbor pro bezpečnost. Oba tyto výbory vznikly v minulém volebním období, kdy byl Výbor pro obranu a bezpečnost rozdělen na Výbor pro obranu a Výbor pro bezpečnost (v létě 2011). Hlavním argumentem tohoto kroku byla rozsáhlá agenda, kterou musel zmiňovaný výbor řešit, rozdělením mělo dojít k větší flexibilitě a efektivitě práce poslanců.

V kuloárech se ovšem mluvilo o tom, že cílem bylo zajistit funkci pro předsedu Věcí veřejných Radka Johna, kterého P. Nečas odvolal z funkce ministra vnitra. Je otázkou do jaké míry bylo toto rozdělení efektivní, především v současné době, kdy nelze bezpečnost chápat úzce resortně, ale je nutné ji vnímat komplexněji.

Pokud bychom se blíže podívali, kteří poslanci jsou v tomto výboru, jakou mají odbornost a zkušenosti s bezpečnostní problematikou, tak můžeme konstatovat, že většina členů výboru působí nebo působila v místních samosprávách nebo krajských zastupitelstvech. V těchto funkcích měli možnost se setkat zejména s problematikou krizového řízení a integrovaného záchranného systému. Ve výboru je ale málo poslanců, kteří mají hlubší zkušenost například s resortem vnitra nebo s tajnými službami.

Předsedou výboru je R. Váňa z ČSSD, který je absolventem Vysoké školy báňské v Ostravě a zároveň působil v místní samosprávě. Dalšími členy za ČSSD jsou V. Klučka a R. Dolejš, oba mají rovněž zkušenosti z místní samosprávy. S. Huml, který přišel do ČSSD z Věcí veřejných, je bývalý dopravní policista.

Hnutí ANO nominovalo B. Chalupu a B. Schwarze, oba jsou bývalí vojáci z povolání, B. Schwarz navíc působil i několik let u policie. H. Válková je právnička a bývalá ministryně spravedlnosti. M. Janulík je gynekolog, v minulosti byl i ředitelem nemocnice.

ODS je zastoupena J. Černochovou, která byla ve výboru i v minulém období a velmi intenzivně se věnuje bezpečnostním otázkám.

Gabal z KDU ČSL, působil v oblasti společenských analýz, kde se věnoval i otázkám bezpečnosti.

TOP 09 je zastoupena Z. Bezecným, který je vysokoškolský učitel a má zkušenosti z práce obecního a krajského zastupitele D. Korte je učitel a překladatel, zároveň byl členem Výboru i v minulém volebním období.

Za KSČM je zde Z. Bebarová Rujbrová, která dlouhou dobu působila jako soudkyně. Zahradníček působí v místní samosprávě.

Lank, jako představitel nejmenší strany Úsvit, je původem učitel a je ředitelem Hit rádia Vysočina.

Někteří poslanci také zasedají ve Výboru pro bezpečnost, jako J. Černochová (ODS), I. Gabal (KDU), B. Chalupa (ANO) a V. Klučka (ČSSD).

Aktivita jednotlivých poslanců, stejně jako je tomu u Výboru pro obranu, je různá. Předseda výboru R. Váňa (ČSSD) nepatří k aktivním členům, ve sněmovně vystupuje minimálně a zatím nepodal žádnou interpelaci. Podal ale 2 pozměňovací návrhy k zákonům, a to o Hasičském záchranném sboru ČR a o Azylu a o pobytu cizinců na území ČR. Mezi velmi aktivní poslance za ČSSD patří poslanec Klučka, ať už se jedná o řeči ve sněmovně nebo interpelace. Jeho interpelace směřovaly zejména k problematice vězeňské služby (hospodaření) a k resortu obrany, oba resorty jsou v gesci hnutí ANO. Méně interpeloval ministra vnitra, což je logické, neboť tento resort je v gesci ČSSD. S. Huml, stejně jako R. Dolejš patří mezi méně aktivní poslance. Zejména u S. Humla, jakožto bývalého policisty a velkého kritika poměrů u policie v době, kdy u ní působil, by se očekávala větší aktivita.

Mezi aktivní poslance z vládního hnutí ANO patří H. Válková, B. Schwarz a B. Chalupa, zejména pokud jde o řeči ve sněmovně. B. Chalupa a H. Válková také podali interpelace, jedna z nich se týkala fungování GIBS.

Mezi opozičními poslanci je nejaktivnější, stejně jako je tomu i ve Výboru pro obranu, J. Černochová. Její interpelace sice převážně směřují k resortu obrany, ale interpelovala také například ve věci bezpečnostních opatření ve věznicích nebo ve věci pochybného úkolování tajných služeb. Aktivní je také D. Korte z TOP 09, zejména v interpelacích. Komunističtí poslanci patří k těm méně aktivním.

Přehled aktivity členů Výboru pro bezpečnost

Sledované období: listopad 2013 – polovina listopadu 2015
Řeč ve sněmovně
Ústní interpelace (celkově)
Ústní interpelace             (k obraně a bezpečnosti)
Pozměňovací návrhy k zákonům s bezpečnostní problematikou
JUDr. Zuzka Bebarová Rujbrová (KSČM)
26
1
0
0
Mgr. Zdeněk Bezecný, Ph.D. (TOP09)
8
3
1
0
Mgr. Jana Černochová (ODS)
116
46
22
2
Richard Dolejš (ČSSD)
0
0
0
0
PhDr. Ivan Gabal (KDU-ČSL)
71
0
0
1
Mgr. Stanislav Huml (ČSSD)
14
0
0
0
Ing. Bohuslav Chalupa (ANO)
49
3
3
1
MUDr. Miloslav Janulík (ANO)
16
2
0
0
Ing. Václav Klučka (ČSSD)
60
61
22
2
PhDr. Daniel Korte (TOP09)
51
27
12
1
Martin Lank (Úsvit)
33
5
4
1
Ing. Bronislav Schwarz (ANO)
73
1
0
0
prof. JUDr. Helena Válková, CSc. (ANO)
90
1
1
0
Ing. Roman Váňa (ČSSD)
15
0
0
2
Josef Zahradníček (KSČM)
7
13
1
1

Výbor v průběhu tohoto volebního období projednával řadu zákonů. Významným zákonem byl Zákon o kybernetické bezpečnosti. Česká republika se stala jednou z mála zemí, která má takovýto zákon. Zejména v současné době, kdy kybernetické útoky představují jednu z významných asymetrických hrozeb, se jedná o velmi aktuální problematiku. Uvidíme, jak se podaří naplnit jeho literu v praxi a do jaké míry pomůže při vytváření stabilního bezpečnostního prostředí.

Dalším významným zákonem je novela Zákona o zpravodajských službách. Jedním z aspektů zákona je i zlepšení kontroly zpravodajských služeb. Novela má sice řadu kritiků, kteří jí vytýkají, že kontrola práce tajných služeb je stále nedostatečná. Kontrolní mechanismy se ale podařilo dále posunout. Pod parlamentní kontrolou je nově i Úřad pro zahraniční styky a informace, u kterého takováto forma kontroly doposud chyběla. Významnou novinkou je vytvoření kontrolního orgánu, který by volila Poslanecká sněmovna, a jeho členové by měli být vybíráni z řad bývalých soudců.

Výbor pro bezpečnost svým způsobem zastřešuje o něco rozsáhlejší oblast, než Výbor pro obranu. Kromě silových složek, civilně správních agend a složek integrovaného záchranného systému spadajících pod Ministerstvo vnitra, má v gesci i agendu Ministerstva spravedlnosti.

V současné složité bezpečnostní situaci, kdy se jednotlivé hrozby začínají reálně dotýkat i naší země, bude nutné vyvinout koordinované úsilí všech zainteresovaných subjektů. Do budoucna by bylo dobré, aby kroky Výboru pro obranu a Výboru pro bezpečnost byly více koordinovány. Jednou z cest jsou společná pracovní jednání, a to nejenom na úrovni vedení výborů (uskutečnilo se 21. 10. 2015), ale všech členů obou výborů. Výbor pro bezpečnost, stejně jako Výbor pro obranu, by měl být zároveň nejenom garantem kontroly nad bezpečnostními složkami, ale měl by spoluvytvářet podmínky pro jejich efektivní fungování.

 Autor: Tomáš Kolomazník, CBAP

1211