Policy brief – priority v bezpečnostní oblasti

Centrum pro bezpečnostní analýzy a prevenci připravilo několik priorit v bezpečnostní oblasti, které by se měly řešit v nadcházejícím volebním období, a to jak na vládní, tak i parlamentní úrovni.

Zvyšování rozpočtu Ministerstva obrany. Česká republika patří mezi země, které dlouhodobě neplní závazek vůči Alianci a nedávají požadovaná 2 % HDP na obranu. Nemělo by se jednat pouze o plošné zvyšování rozpočtové kapitoly, ale je nutné věnovat pozornost efektivitě vynakládaných prostředků. Především optimalizace poměru mandatorních výdajů a investic je klíčová pro další rozvoj ozbrojených sil. Mandatorní výdaje by neměly přesáhnout 50%, zatímco investice by měly tvořit více jak 20% rozpočtu.

Nákupy v resortu obrany. Vytvořit střednědobý plán pro akvizice a ten navázat na zdroje, které by měl resort obrany garantované bez ohledu na aktuální rozpočtovou situaci. Akviziční proces s ohledem na armádní specifika je dlouhodobější záležitost přesahující 1 rok. Velmi často tak dochází k nevyčerpání přidělených prostředků.

Důraz na transatlantickou vazbu. Evropské státy se snaží vytvářet vlastní armádu (projekt PESCO). Vzhledem k omezeným kapacitám, kterými disponují, tím paradoxně oslabují NATO. Evropské země by měly jít cestou společných jednotek tzv. „battle groups“ a nevytvářet nové instituce. Zároveň více využívat mechanismu tzv. Berlín+ (dohoda mezi NATO a EU o využívání plánovacích kapacit NATO pro účely EU).

Větší koordinace ozbrojených složek a složek integrovaného záchranného systému. Současná povaha konfliktů ukazuje, že je nutné koordinované úsilí všech zainteresovaných subjektů.                 Z tohoto důvodu je třeba se zaměřit na jejich společnou přípravu, k tomu se ale musí upravit i příslušná legislativa. Zároveň by se měl více využívat NATO Crisis Response System. Jedná se o nástroj reakcí na krize, které jsou mimo článek 5. Česká republika je do toho systému zapojena, ale dostatečně ho nevyužívá.

Příprava nového auditu národní bezpečnosti. Audit z roku 2016 byl velmi povrchní. Jednalo se ve větší míře o výčet legislativy a kompetencí jednotlivých institucí.  Nový audit by měl mít dvě části, jednu veřejnou, která by obsahovala ohodnocení bezpečnostního prostředí v ČR. Druhá část by měla být utajovaná (alespoň v režimu „vyhrazené“) a měla by identifikovat slabá místa a obsahovat návrhy na jejich eliminaci.

Revize koncepčně strategických dokumentů a legislativy. Jedná se především o Bílou knihu o obraně, která je z roku 2011 a řada jejích závěrů je už překonána. Dále jde například o novelizaci ústavního zákona č. 110/1998, v rámci kterého je nutné revidovat jednotlivé stavy ohrožení. Stávající norma v sobě nesystémově zahrnuje vojenská rizika a přírodní katastrofy.

Zapojení obyvatelstva do obrany. Zapojení by mělo být dobrovolné. Obnovení povinné vojenské služby je s ohledem na povahu bezpečnostních rizik neefektivní a překonané. Je třeba rozvíjet systém aktivních záloh a jejich zapojení do činností spolu s profesionálními silami.

Kybernetická bezpečnost. Česká republika byla jedním z prvních států EU, které přijaly zákon o kybernetické bezpečnosti. ČR má odpovídající legislativu a instituce, do budoucna je ale nutné jednotlivá opatření aplikovat na celou státní správu a prvky kritické infrastruktury. Spolu s tím je třeba vyrovnat personální deficit v oblasti počítačových expertů.

Zpravodajské služby. Zajistit větší koordinaci zpravodajských služeb a zároveň aplikovat do praxe kontrolní mechanizmy vyplývající z novelizované legislativy.

1349