CBAP Monitor: Turecko – duben 2016

Turecko a Ukrajina a jejich spolupráce na vývoji satelitů • Turecko se vzdává demokracie • Je turecký tank Altay připraven k masové výrobě?

Turecko a Ukrajina a jejich spolupráce na vývoji satelitů

Zdroj: Defense News – Burak Ege Bekdil

Turecko a Ukrajina se dohodli na vzájemném sdílení technologii pro vývoj a výrobu satelitů. Turecká společnost Havelsan a ukrajinský zbrojní koncern Ukroboronprom podepsaly memorandum o porozumění vztahující se právě na tuto oblast. Toto memorandum však zahrnuje také budoucí spolupráci v oblasti pokročilejšího leteckého a kosmického průmyslu. Takováto spolupráce tak dále posiluje protiruskou náladu, která je dána jednak ukrajinskou krizí a také napjatými vztahy po sestřelení ruského letadla Tureckem. Oblast spolupráce mezi těmito dvěma státy by se v dohledné době mohla rozšířit také na programy modernizace tanků – tato jednání již začala v prosinci roku 2015.

Turecko se vzdává demokracie

Zdroj: Carnegie Endowment for Intenrational Peace – Senem Aydin-Düzgit

Současná vláda AKP (Strana spravedlnosti a rozvoje) posunula svůj směr zahraniční politiky od pro-demokratické (budované přibližně od roku 2000) směrem k podpoře svých sunnitských partnerů. Přitom ještě na počátku 21. století mnozí viděli Turecko jako jakýsi „maják demokracie“ v regionu – nejen že se zaměřovalo na budování vlastního modelu demokracie, ale také financovalo projekty na podporu demokratizačního procesu i v dalších zemích. Oba tyto přístupy však postupně ztratily na síle.

Tento demokratický proces poté zaznamenal dramatickou proměnu po roce 2011, kdy AKP začala tlačit na vytvoření silného prezidentského systému. Státy západní Evropy tento posun vnímaly zejména v kontextu vyvíjející se uprchlické krize, která od ostatních problémů Turecka odvrátila pozornost. Rok 2011 byl pro Turecko významný z hlediska událostí Arabského jara – mezinárodní podpora postiženým zemím na posílení demokracie. Turecko se angažovalo zejména v případě Egypta a podpory Muslimského bratrstva, avšak po převratu v roce 2013 a svržením prezidenta Morsiho se toto partnerství bortí a turecká vláda začíná využívat demokratické nástroje pro diskreditaci domácí opozice. Pro-demokratická rétorika byla dále narušena konfliktem v Sýrii a nekompromisní kritikou režimu prezidenta Asada. Postupný posun v pro-sunnitskou politiku je patrný ve vztazích se Saudskou Arábii či Katarem či aplikací této politiky v Iráku či Jemenu. Zahraniční politika tureckého státu poté utrpěla vážný šrám po sestřelení ruského letadla v listopadu 2015, což narušilo nejen obchodní vztahy, ale také fungování koalice bojující proti Islámskému státu. Vztah mezi domácí a zahraniční politikou se stává stále komplexněji propojený a vytváří turecký „bludný kruh“ bez známek konce.

Je turecký tank Altay připraven k masové výrobě?

Zdroj: Quwa

Podle tureckých medií je společnost Otokar připravena zahájit sériovou výrobu svého nového stroje – tanku Altay. Přesné datum zatím nebylo stanoveno, nicméně přípravy na zakázku od turecké armády (250 tanků) jsou ve fázi finalizace. Vývoj tanku Altay probíhá od roku 2007 v rámci strategie vycházející ze snah vyrábět důležitou vojenskou techniku přímo na území Turecka. Za tímto účelem byla oslovena právě turecká společnost Otokar, která navázala kontakt s jihokorejskou společností Hyundai Rotem, ta poskytuje zejména expertní rady. Kromě turecké armády byl však zájem projeven také od některých zahraničních aktérů, například Pákistánu (informovali jsme již dříve zde).

Zpracoval: Erik Jurásek

654